Před dvěma lety přišel pan Stanislav z Darkovic u Hlučína k praktickému lékaři s tím, že ho trápí pokašlávání a ztížené dýchání. Domníval se, že se jedná o běžnou virózu, problém byl však mnohem vážnější. Po několika vyšetřeních si vyslechl, že mu selhává srdce. „V nemocnici mi říkali, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná. Srdce mu tehdy fungovalo na 15 procent, hraniční hodnota je přitom 55 procent.
Když se před dvěma lety na konci listopadu 61letý pan Stanislav obrátil se ztíženým dýcháním a pokašláváním na svého praktického lékaře, dozvěděl se, že má zápal plic. „Přišel jsem s tím, že je to obyčejná viróza, která se nezlepšovala. Dýchalo se mi čím dál hůře,“ popisuje muž z Darkovic u Hlučína. Praktik mu tehdy předepsal antibiotika. Ani po nich se však necítil lépe.
ČTĚTE TAKÉ: O invalidní dceru se starala 30 let, pak přišlo zranění. Dnes Bára prosí o pomoc
Praktik ho proto poslal na vyšetření k plicnímu lékaři, který se snažil zápal plic přeléčit dalšími antibiotiky. „Ani to mi tehdy nepomohlo. Ušel jsem pět kroků a musel jsem se zastavit a opřít o stěnu, protože jsem nemohl dýchat a jenom jsem sípal. Spát vleže jsem taky nedokázal, jenom vsedě, v křesle,“ líčí pan Stanislav.
Ze dvou měsíců se staly dny
Plicní lékař mu proto při kontrole doporučil návštěvu kardiologa. Ten ho objednal až za dva a půl měsíce. „Naštěstí se mi asi po deseti dnech z ordinace ozvali, že se jim uvolnilo místo a mohu přijít,“ říká Stanislav.
U kardiologa se dozvěděl, že příčinou jeho dechových potíží, zavodnění a dalších zdravotních problémů, je srdeční selhání. Při tomto onemocnění srdce nezvládá pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány.
Jeho odhalení ztěžuje fakt, že první příznaky se často projevují v jiných částech těla než u srdce a lidé je přisuzují vyššímu věku a nízké fyzické kondici.
V důsledku onemocnění dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako jsou dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou, které se projevily i u pana Stanislava. Část pacientů také pozoruje nespavost, nechutenství či nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. Kardiolog proto nechal pana Stanislava hned převézt do nemocnice.
„V ostravské Fakultní nemocnici mi z plic odsáli několik litrů tekutin. Říkali mi, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná dnes už s úsměvem. Srdce mu tehdy fungovalo jen na 15 procent, hranice normy je přitom kolem 55 procent. V nemocnici pan Stanislav ležel celý týden „na kapačkách“ a i po návratu domů musel užívat velké množství léků, aby se jeho srdce dalo co nejvíc do pořádku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dětí s bolestmi zad přibývá. Může za to málo pohybu a obezita, říká známý fyzioterapeut
„Teď mi ‚šlape‘ na 48 procent,“ pochvaluje si. Postupně se dokonce vrátil ke své práci řemeslníka. Přiznává ale, že to není jako dřív – rychleji se unaví. „Když pracuji vkleče a pak se potřebuji postavit, musím pomalu, aby se mi nezatočila hlava. Dřív mě tyto problémy netrápily, to jsem strčil do kapsy i mnohem mladší řemeslníky,“ vysvětluje.
Myslete na zdravý životní styl
„Péče o nemocné s pokročilým srdečním selháním je nesmírně časově náročná a její potřeba se bude jen prohlubovat,“ upozorňuje Jiří Pudich, kardiolog Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a ambulantní kardiolog působící na Opavsku a Ostravsku. Zdůraznil, že důležitá je i spolupráce samotných pacientů.
„Vzniku nebo zhoršení onemocnění srdce by se měli snažit předejít úpravou životního stylu nebo pravidelnými preventivními prohlídkami u praktického lékaře. Ten může u pacienta, který si stěžuje na dušnost, otoky nohou a únavu, provést jednoduchý krevní test a při podezření na srdeční selhání jej odeslat ke kardiologovi,“ přiblížil.
Předtím, než panu Stanislavovi začalo srdce selhávat, byl hodně aktivní – lyžoval, jezdil na snowboardu a tančil country. Nyní je opatrnější a sportovní aktivity zatím vynechává.
„Lékaři mi řekli, abych se nepřetěžoval. A když vidím, že i při práci mi pohyb dělá problémy, tak se ještě sportovat neodvažuji. Ale chybí mi to,“ komentuje. I když jeho srdce dnes díky léčbě funguje lépe, musí pravidelně chodit na kontroly. „Po propuštění z nemocnice jsem měl kontroly několikrát týdně. Dnes už chodím jednou za dva nebo tři měsíce, ale stále si mě hlídají,“ dodal pan Stanislav.
Příčinu nárůstu případů selhání srdce lékaři vidí zejména v obecném stárnutí populace, ale také nezdravém životním stylu a s ním spojenou obezitou, kouřením nebo konzumací alkoholu.
