Rozhovor s ekonomem Martinem Slaným
Tuzemské domácnosti v loňském roce rozpouštěly své úspory. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Reálné spotřební výdaje totiž v roce 2021 vzrostly více než reálné příjmy. Letošní rok ale přinese Čechům zřejmě nejhlubší propad kupní síly výdělků od vzniku samostatné České republiky.
Celkový objem peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností v reálném vyjádření, tedy po odečtu vlivu inflace, se loni zvýšil o 3,9 procenta. Zároveň se snížila míra úspor na 20,1 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v roce 2020. Je to v souladu s tím, jak domácnosti loni utrácely. Jejich spotřební výdaje (opět v reálném vyjádření) byly totiž o 5,1 procenta vyšší než v roce 2020.
Podle statistiků reálné příjmy domácností rostly nejrychleji ve druhém loňském čtvrtletí, a to o 7,3 procenta v meziročním srovnání. Naopak poslední kvartál výdělky Čechů téměř stagnovaly, když vzrostly jen o 0,1 procenta. Ve druhém kvartálu 2021 rovněž nejrychleji rostla spotřeba, a to o 9,7 procenta, nejhorší výsledek se dostavil hned v období od ledna do března loňského roku, kdy Češi utráceli o tři procenta méně než ve stejném čtvrtletí roku 2020.
Zlepšení až příští rok
V letošním roce se však českým domácnostem bude dařit o poznání hůře. Česko totiž čelí mimořádně vysoké inflaci, která dosahuje úrovní v tuzemsku téměř čtvrtstoletí nevídaných. Podle některých odhadů mají ceny za celý letošní rok stoupnout o 12,6 procenta, uvedla v nedávné prognóze Raiffeisenbank. Naproti tomu nominální mzdy mají vzrůst jen asi o 7,5 procenta. V takovém případě by se kupní síla českých výdělků snížila asi o pět procent. To by byl nejhlubší propad vzniku samostatné České republiky.
Zlepšení by mohlo přijít až v roce 2023. „V příštím roce již očekáváme svižný růst mezd i v reálném vyjádření. Ve snaze o alespoň částečnou kompenzaci vyšších životních nákladů budou zaměstnanci podle našeho názoru ve svých mzdových vyjednáváních více neústupní,“ uvedl pro CNN Prima NEWS analytik Komerční banky Martin Gürtler. Podle něho by se zlepšená ekonomická situace mohla nakonec projevit v podobě větší vstřícnosti i u zaměstnavatelů.
