Netradiční ekonomické indexy
Zatímco se ekonomové při svých makroekonomických výhledech řídí složitými matematickými modely opřenými o nejrůznější indikátory spotřebitelské a podnikatelské nálady, nezaměstnanosti či cenových indexů, stejnou službu odvedou i jiné ukazatele. Například vývoj prodejů pánského spodního prádla, výška dokončených mrakodrapů nebo „rtěnkový index“.
Když se někdejší šéf americké centrální banky Alan Greenspan v 70. letech minulého století ještě zabýval vlastním poradenským byznysem, napadlo ho podívat se na to, jak se vyvíjí prodeje pánského spodního prádla.
Stagflace v Česku: Zrychlí zdražování. Mzdy klesnou nejvíce za 30 let, věští experti
Českou ekonomiku nečeká ve zbytku letošního roku nic hezkého a výhled pro rok 2023 rovněž není bůhvíjak růžový. Rozpoutání války na Ukrajině Ruskou federací vede analytiky k výraznému přehodnocení hospodářského výhledu, a to směrem dolů. Tedy pokud se nebavíme o vývoji inflace, ta se jako jeden z mála makroekonomických ukazatelů bude držet mimořádně vysoko i v příštím roce.
A všiml si, že za dobrých časů sice nepatrně, ale stabilně rostou. Jenže krátce předtím, než se hospodářství začne propadat do recese, začnou klesat i tržby obchodníků, kteří pánské trenýrky prodávají. Stejně tak i jejich výrobců.
Muži prodlužují životnost svých trenýrek
„Je to takový varovný zvon. Když lidé cítí, že se jim daří dobře, utrácejí více. Zatímco když nemáte peněz nazbyt, jít do obchodu a koupit si nové spodní prádlo je ta poslední věc na světě, kterou uděláte,“ vysvětloval v roce 2009 pro deník New York Times Bill Patterson, analytik společnosti Mintel, který před 13 lety Greenspanovu teorii znovu po letech ověřoval.
Patterson zjistil, že když se hospodářství blíží k recesi, prodeje pánského spodního prádla klesají o 2,3 procenta v meziročním srovnání. Muži zkrátka prodlužují životní cyklus svých trenýrek, aby ušetřili peníze. Nastupující recese více dopadá na luxusní značky jako Tommy Hilfiger nebo Calvin Klein.
Čím výš, tím hůř
„Trenýrkový index“ ale není jediný bláznivý ukazatel, který predikuje hospodářský vývoj. Bývalý hlavní analytik nemovitostního trhu v bance Barclay´s Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s mrakodrapovým indexem. Podle Lawrenceovy teorie přicházela hospodářská krize ve chvíli, kdy byla dostavěna aktuální nejvyšší budova světa. „V ověřování teorie jsme šli až na konec 19. století a zjistili jsme, že skutečně můžeme najít korelaci mezi dokončením nejvyšší budovy světa a ekonomickou krizí,“ cituje americká CNN jeden z rozhovorů, ve kterém Andrew Lawrence svou teorii vysvětloval.
Nejvyšší budova světa Burdž Chalífa v Dubaji byla dokončena v roce 2009, kdy už svět stál na prahu hospodářské krize. Zdroj: Profimedia.cz
Nejvyšší budova světa Burdž Chalífa v Dubaji byla dokončena v roce 2009, kdy už svět stál na prahu hospodářské krize. Zdroj: Profimedia.cz
Nevěříte? Jen namátkou: Empire State Building byla dokončena v roce 1930, kdy už se americké hospodářství fakticky v recesi nacházelo. Mrakodrap Sears Tower (dnešní Willis Tower) v Chicagu a newyorská Dvojčata Světového obchodního centra byly otevřeny v první polovině 70. let, kdy Ameriku skolil první ropný šok, v roce 2009 stavební firma Emaar dokončila současnou nejvyšší budovu světa Burdž Chalífa v Dubaji, když už svět sužovala finanční a následná ekonomická krize.
Klaus: Válka na Ukrajině na nás dopadne hůř než covid. S uprchlíky sem nejde pracovní síla
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít řadu přímých i nepřímých nákladů, které se projeví nejen na válčících stranách, ale i na českém hospodářství. Mezi ně je nutné počítat přímou finanční či materiální pomoc Ukrajině, ale i náklady, které vzniknou v důsledku opětovného narušení dodavatelských řetězců. „Budou řádově větší než náklady covidové epidemie,“ řekl bývalý český prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny.
Andrew Lawrence tuto souvislost vysvětluje faktem, že stavební boom přichází v době, kdy jsou úrokové sazby extrémně nízko a peníze pro financování takových staveb jsou mimořádně levné. A než se stihnou dokončit, hospodářství se nachází na vrcholu svého cyklu a nevyhnutelně zamíří dolů.
Když jdou rtěnky na dračku
Hospodářskou krizi ale dokáže předpovídat také nákupní chování žen. Pánové, jakmile vaše partnerky začnou nezvykle utrácet za rtěnky a podobnou kosmetiku, je pravděpodobně čas odložit nákupy vašich trenýrek.
Americký miliardář a zakladatel kosmetické značky Estée Lauder Leonard Lauder stojí za vznikem takzvaného „rtěnkového indexu“. Během splasknutí technologické bubliny na začátku nového milénia si všiml, že prodeje rtěnek rostou o 11 procent. Během velké krize o osm let později se tržby z prodeje kosmetiky vzrostly dokonce o čtvrtinu. Když přišel covid, namísto rtěnek se zvyšoval odbyt pleťových krémů. „Rtěnkový index tak byl nahrazen něčím, co bychom mohli označit jako zvláčňující index,“ uvedl pro americkou CNN výkonný ředitel Estée Lauder Fabrizio Freda. „Ačkoli se to netýká přímo rtěnek, ten koncept je stále platný,“ dodal.
Více randíme a chodíme do kina
Co je horší, než přijít o peníze? Přijít o peníze a být sám. Internetové seznamky zažívají boom, když se ekonomice nedaří. Aplikace, pomocí nichž se lidé dávají dohromady, zažily obrovský nárůst uživatelů během velké recese v roce 2009. Během covidu se hodnota akcií seznamovací aplikace Match zvýšila o více než 140 procent. Konkurenční appka Bumble vykázala během posledního čtvrtletí roku 2020 výrazně vyšší zisk, než se čekalo a její akcie posílily o 22 procent.
Většímu zájmu návštěvníků se ve špatných časech těší také kina. Americká Národní asociace provozovatelů kin v roce 2009 uvedla, že se návštěvnost amerických kin v první polovině roku zvýšila téměř o šest procent a tržby vzrostly skoro o 11 procent. Kina zkrátka nabízejí poměrně snadný a laciný způsob, jak alespoň na chvíli zapomenout na neuspokojivou ekonomickou realitu.