Česko trápí vysoká inflace
Českou ekonomiku nečeká ve zbytku letošního roku nic hezkého a výhled pro rok 2023 rovněž není bůhvíjak růžový. Rozpoutání války na Ukrajině Ruskou federací vede analytiky k výraznému přehodnocení hospodářského výhledu, a to směrem dolů. Tedy pokud se nebavíme o vývoji inflace, ta se jako jeden z mála makroekonomických ukazatelů bude držet mimořádně vysoko i v příštím roce.
Průměrná míra inflace v České republice letos stoupne až na 12,6 procenta, a i příští rok se udrží na trojnásobku hodnoty, na kterou cílí Česká národní banka. Hrubý domácí produkt letos stoupne jen o necelá tři procenta a v roce 2023 se jeho růst prakticky zastaví. Vyplývá to z nejnovější prognózy Raiffeisenbank.
Přijmout euro, nebo ne? Letitá debata je opět v kurzu kvůli inflaci a válce na Ukrajině
Válka na Ukrajině či krize cen energií a pohonných hmot tvrdě dopadají na českou korunu která v důsledku vnějších události oslabuje. V některých politických či ekonomických kruzích se proto stále zřetelněji mluví o obnovení veřejné debaty o zavedení eura v České republice, které by podle některých přineslo právě v obtížných obdobích potřebnou měnovou stabilitu.
Do České republiky proto zavítá jev, kterému ekonomové říkají stagflace. Stane se tak poprvé od roku 1998. „Stagflace je složenina dvou slov – stagnace a inflace,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS ekonomka jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. Jde o takový vývoj ekonomiky, kdy hrubý domácí produkt prakticky zastaví svůj růst, ale zároveň s tím výrazně vzroste míra inflace neboli tempo růstu cen v ekonomice.
Kvůli válce horší výhled
„Příčiny stagflace bývají na nabídkové straně ekonomiky. Jedná se vlastně o nepříznivý nabídkový šok, který se projevuje dramatickým a nečekaným zvýšením výrobních nákladů firem. Ty pak zároveň omezují a zdražují svou produkci. A když se to nasčítá za celou ekonomiku, výsledkem je zastavení nebo výrazné zpomalení růstu HDP doprovázené vysokým růstem spotřebitelských cen,“ dodala Hedija.
Raiffeisenbank ve svém výhledu původně počítala s inflací za celý letošní rok ve výši 10,5 % a růstem HDP o 3,6 %. V roce 2023 se pak měla česká ekonomika nadechnout k růstu hrubého domácího produktu o 3,7 %, inflace měla klesnout na 4,3 %. Nová předpověď pro příští rok ale zní: hospodářský růst 0,9 %, průměrná míra inflace 6 %.
Rakouská banka ale není jediná, která reaguje na válku na Ukrajině aktualizací svého makroekonomického výhledu. Také analytici Komerční banky věští českému hospodářství stagflaci. „Odhad letošního růstu HDP jsme snížili z 4,9 na 3,1 %. Prognózu inflace jsme zvýšili z 8,8 na 11,5 %,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky. Podle něho bude inflace kulminovat v květnu, kdy by se v meziročním vyjádření mohla dostat až nad 13 %.
Palacký se zmenšil o dva Komenské. Inflace nám za dvacet let sežrala dvě pětiny úspor
Ceny v Česku rostou nejrychlejším tepem za posledních třináct let. Od roku 2000 se však zboží a služby zdražily v průměru o 60 procent. Kupní síla jedné tisícikoruny se tak za 20 let propadla bezmála o dvě pětiny.
Kupní síla mezd klesne o 4 %
Neustále rostoucí inflací budou postiženy tuzemské mzdy. Ty by se podle Gürtlera měly letos v nominálním vyjádření zvýšit v průměru o 7,5 %. „V reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace mzdy pravděpodobně klesnou,“ upozornil Gürtler. Pokud tedy ceny letos stoupnou průměrně o 11,5 %, ale mzdy jen o 7,5 %, jejich kupní síla se sníží v průměru o 4 %.
K tak hlubokému propadu reálných mezd by došlo vůbec poprvé v tomto století. Byl by dokonce výraznější než pokles kupní síly výdělků v roce 2013. Tehdy reálné mzdy klesly v důsledku dozvuků globální finanční a ekonomické krize o 1,5 %. Dramatičtější propad reálných mezd se pak v našich končinách váže jen k počátku ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století.
„V příštím roce již nicméně očekáváme svižný růst mezd i v reálném vyjádření. Ve snaze o alespoň částečnou kompenzaci vyšších životních nákladů budou zaměstnanci podle našeho názoru ve svých mzdových vyjednáváních více neústupní,“ dodal Martin Gürtler. Podle něho by se zlepšená ekonomická situace mohla nakonec projevit v podobě větší vstřícnosti i u zaměstnavatelů.
