Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že schodek státního rozpočtu se ani příští rok nedostane pod 300 miliard korun. Zdroj: CNN Prima NEWS
Veřejný dluh České republiky se v loňském roce v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšil bezmála o osm procentních bodů, a dosáhl tak 38,1 procenta HDP. Ekonomové varují, že bez razantního zlepšení hospodaření státu se české veřejné zadlužení může už napřesrok přiblížit hranici 50 procent.
Vůbec nejhůře sektor vládních institucí v loňském roce hospodařil v posledním čtvrtletí. Jeho schodek totiž dosáhl 141,6 miliardy korun, což představovalo 9,4 procenta českého hrubého domácího produktu. Veřejný dluh, tedy objem závazků státu, samospráv a dalších veřejných institucí, loni dosáhl 38,1 procenta HDP. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.
„Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii České republiky. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Nebezpečná dynamika
Českou republiku může do určité míry těšit snad jen fakt, že stále patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie nebo že některé země zaznamenaly ještě výraznější zvýšení veřejného dluhu v poměru ke svému hrubému domácímu produktu.
„Dynamika nárůstu dluhu, a to zejména ta, kterou lze očekávat letos a v nejbližších letech, je závažnější. Hrozí totiž, že mnohé země Evropské unie začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než Česká republika, což by mohlo postavení Česka v rámci EU zhoršit,“ dodal Kovanda. Podle něho by to navíc nemusely nechat bez povšimnutí ratingové agentury. „Ty loňský citelný nárůst tuzemského zadlužení tolerují, neboť vnímají celkový pandemický kontext, kvůli němuž nastalo. A vnímají také kontext mezinárodní, ve kterém se Česko nijak nevymyká. To se však může změnit právě tehdy, pokud vláda, zřejmě ale ta, co vzejde z říjnových voleb, nebude s to v uspokojivé rychlosti zahájit proces konsolidace veřejných financí,“ uvedl dále Lukáš Kovanda.
Pokud by skutečně ke zhoršení úvěrového ratingu České republiky došlo, nepochybně by to prodražilo obsluhu dluhu. „A může celé Česko uvrhnout do nebezpečné dluhové spirály“, dodal hlavní ekonom Trinity Bank.
Náraz na dluhovou brzdu
Na nebezpečí rychlého růstu veřejného zadlužení České republiky upozorňuje také hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Zadlužení státu se během pár let zvýší z původních 30 procent HDP v roce 2019 k téměř 50 procentům v příštím roce,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Bez ambicióznější konsolidační strategie tak podle něho hrozí náraz na dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP, „jak varuje ve svých analýzách také Národní rozpočtová rada“.
V takovém případě by to znamenalo nutnost omezení vládních výdajů a předložení vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu. „Zákon určující dluhovou brzdu však není ústavní, a lze tak předpokládat, že si jej vládní reprezentace bude moci dle potřeby upravit, čímž se prostor pro růst zadlužení dále zvýší,“ dodal Seidler.
Ministerstvo financí však na tento rok prosadilo rozpočet nejprve se schodkem 320, později 500 miliard korun. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že schodek státního rozpočtu ani v příštím roce neklesne pod 300 miliard korun.
