Česko, dojná kráva Evropy. Kolik od nás odejde na dividendách a jak tomu zabránit?

Nedávno si zálusk na miliardy z dividend odplouvajících z filiálek a dceřiných společností zahraničních firem podnikajících na českém území dělal Vladimír Špidla (ČSSD). Někdejší předseda vlády v pátečním vydání pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS dokonce navrhl, aby si z nich český stát vzal nemalou část a financoval z ní tuzemské důchody. „Když si z nich třetinu uřízneme, nastane solidní rovnováha penzijního systému,“ řekl.

Takový návrh ale doslova zděsil Špidlova oponenta v diskusi, poslance a ekonomického experta ODS Jana Skopečka. „Nemůžeme přece zahraničním investorům říci: ‚Co si teď vyděláte, tak vám znárodníme.‘ Jestli chce pan Špidla třetinu vzít, tak to je na úrovni znárodnění,“ namítl Skopeček. A připomněl, že prosperita České republiky byla a je do značné míry na zahraničních investicích závislá.

Odpovědnost je na politicích

Kolik by to vlastně bylo peněz, kdyby Česko Špidlovo volání vyslyšelo a skutečně si z odlivu zisků do zahraničí třetinu uřízlo? Pohled do výkazu, v němž se zaznamenává objem veškerých peněžních toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím (platební bilance), napovídá, že by to úplně zanedbatelná suma nebyla. V loňském roce z Česka do ciziny odteklo v podobě takzvaných „důchodů z investic“ téměř 208 miliard korun. Třetině tak odpovídá necelých 70 miliard korun. V roce 2019 činil čistý odliv zisků 333,5, o rok dříve 313 a v roce 2017 315 miliard korun.

„Není mi vůbec jasné, jak by to chtěl pan Špidla určovat. Znamenalo by to, že třetinu odvede jen někdo, nebo všichni? Jde o bilanci. To znamená, že na jedné straně odplouvají zisky z Česka, ale na druhé současně také do Česka připlouvají z investic českých firem v zahraničí. Vztahovala by se daň jen na rozdíl v přílivu a odlivu zisků, nebo na všechny zisky, které jdou od nás pryč?“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

„Zpytovat svědomí by měl právě pan Špidla, který seděl ve vládách, jež k nám lákaly zahraniční investory na daňové prázdniny a na lacinou pracovní sílu. Od začátku bylo jasné, že zahraniční kapitál k nám bude proudit za účelem dosažení zisku. Proč se tedy dnes někdo diví, že odsud tento zisk plyne zpět za hranice?“ řekl CNN Prima NEWS Martin Slaný, hlavní ekonom skupiny DRFG.

Opusťme model 90. let

Faktem je, že tuzemská ekonomika by mohla růst možná o něco rychleji, pokud by zisk zahraničních firem zůstával v podobě reinvestic u nás. „To by pro Česko samozřejmě bylo pozitivní a rozhodně lepší řešení, než kdyby z těchto už zdaněných zisků chtěl stát ukrojit ještě větší díl. Vláda by se ale měla zabývat otázkou, proč se u nás nereinvestuje více,“ dodal Martin Slaný.

Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, musí Česká republika opustit ekonomický model z 90. let minulého století, kdy už nemá být prioritou lákat zahraniční kapitál na pobídky nebo lacinou pracovní sílu. „Česká republika by se měla změnit na znalostní ekonomiku, kde díky vzdělané pracovní síle budou zahraniční i domácí společnosti schopny vyvíjet nové technologie na světové úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Křeček se nebrání ani myšlence na zpětný odkup majetkových podílů zahraničních partnerů ve společnostech z regulovaných odvětvích, která jsou nezbytná pro chod státu. „Zahraniční kapitál bychom však neměli vytěsňovat úplně, protože investice ze Západu ukotvují naši zemi správným geopolitickým směrem,“ dodal. Extrémům je podle něho třeba se vyvarovat. „Místo toho prohlubujme zahraniční spolupráci a inspirujme se u prosperujících zemí, které nám jsou civilizačně blízké,“ uzavřel Štěpán Křeček.