reklama

Upracovaní, ale málo produktivní Češi. Proč vyděláváme jen polovinu toho co Němci

Česká produktivita práce dosahuje zhruba tří čtvrtin průměru Evropské unie. Podle odborníků jde o hlavní příčinu mzdového zaostávání Česka za západními zeměmi. Tuzemská ekonomika se opírá o lacinou pracovní sílu, která tvoří relativně nízkou přidanou hodnotu. Nahrává tomu také vlastnická struktura českého hospodářství.

reklama

Výdělky pokladních v českých supermarketech se pohybují zpravidla v rozmezí od 24 do 30 tisíc korun hrubého měsíčně. V závislosti na lokalitě, v Praze si na kase vyděláte více než ve zbytku republiky. Jen pár kilometrů za našimi západními hranicemi si však pokladní mohou přijít často až na dvojnásobek. V západních spolkových zemích Německa to může být dokonce o něco více.

U jiných profesí je mzdová propast mezi Českou republikou a Německem ještě větší. V průměru si však lidé u nás vydělají jen asi polovinu výplaty, s jakou domů chodí Němci. A to i při zohlednění rozdílnosti cenové hladiny, která je u nás asi na 70 procentech německé. Jak je to možné? Pracují snad Češi méně? Nikoli, podle údajů OECD Češi ročně odpracují v průměru asi o 400 hodin více než průměrný německý zaměstnanec.

Pár produktivních firem to nevytrhne

„Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl zdůrazňuje, že nelze srovnávat produktivitu práce na mikroekonomické úrovni. „Pokud budete mít v hospodářství jen několik firem, které mají produktivitu práce srovnatelnou s Německem, nikdy nedosáhnete německých mezd v celé zemi. Mzdovou úroveň ovlivňuje produktivita na makroekonomické úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Hampl, který dnes pracuje jako šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.

Jinými slovy: chceme-li německé mzdy, musí se česká produktivita práce vyrovnat německé v takovém počtu firem, aby to dokázalo tlačit vzhůru výdělky i v dalších sektorech ekonomiky. „Čím produktivnější zaměstnance máte, tím víc jim musíte platit, aby vám například neodešli ke konkurenci. Čím větší počet produktivnějších zaměstnanců, tím většímu počtu firem porostou mzdy. Takto se pak mzdový růst přelije i k těm prodavačkám v českém supermarketu,“ vysvětlil Hampl.

Komu patří české hospodářství?

A v tom je zakopaný pes. Podle aktuálních údajů Eurostatu je totiž průměrná produktivita práce (vyjádřená jako HDP na jednoho zaměstnaného) v České republice oproti Německu zhruba poloviční. Zatímco u nás se pohybuje v rozmezí od méně než 35 do 60 tisíc eur ročně, u našich západních sousedů jde nejčastěji o interval od 60 do 90 tisíc eur. Česko také zaostává za průměrem EU, který činí 66 800 eur.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že na úrovni evropských územních celků NUTS 2 se Česká republika může se starými členskými zeměmi porovnávat jen v několika částech jižní Itálie, většinou území Španělska nebo s Řeckem. Na druhé straně je Česko premiantem mezi postsocialistickými státy.

Podle Štěpána Křečka je při hledání příčin současného stavu nutné vzít v potaz také vlastnickou strukturu české ekonomiky. „Zaměření na nízkou přidanou hodnotu v naší ekonomice je do určité míry dáno tím, že ekonomiku nemáme ve vlastních rukou, nýbrž ji z podstatné části vlastní cizinci. Ti mají malou motivaci provádět inovace v naší zemi, spíše je u nás zavádějí se zpožděním a přesouvají k nám méně lukrativní činnosti, které by na Západě, vzhledem k vyšší mzdové úrovni, nebyly rentabilní,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Propojme firmy s univerzitami

Zbavit se puncu laciné ekonomiky podle Křečka možné je, bude to ale běh na dlouhou trať. „Nemáme vybudované zázemí pro spolupráci firem a univerzit. Často vidíme, že například naši odborníci z ČVUT vyvíjejí roboty, se kterými vyhrávají různé soutěže, ale pak se to nepřetaví do firemní praxe,“ řekl. Důležitým faktorem je také otázka motivace k investicím do výzkumu a vývoje. „Mohli bychom se inspirovat třeba v Izraeli, kde stát firmy motivuje skrze možnost si tyto investice odečítat z daní. To je u nás zatím velmi slabé,“ uzavřel Štěpán Křeček.

„Produktivitu by nám nejrychleji zvýšil prudký růst našeho hrubého domácího produktu. Nejde jen o zbavování se montoven a lákání průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotu, ale také v konečném důsledku třeba o nízkou nezaměstnanost a tlak na vyšší mzdy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal.

Podle něho Česká republika měla před propuknutím koronavirové pandemie silně nakročeno k dohánění západní produktivity. „Nyní je důležité, abychom nezůstali zamčeni mnohem déle než zbytek světa. To by nás mohlo zase od Západu vzdálit,“ dodal Stroukal.

Tagy:

Hlavní zprávy

Případů omikronu bude u nás zřejmě více. S nakaženou ženou cestovalo dalších osm lidí

Aktualizováno

Se ženou, která přicestovala z Namibie a u níž se prověřuje výskyt varianty omikron, cestovalo dalších osm lidí z ČR. Hygienici zjišťují, zda jsou nakažení covidem, řekla hygienička Pavla Svrčinová. Je proto možné, že nakažených novou variantou přibyde. U ženy sekvenační analýza liberecké nemocnice potvrdila omikron na 90 procent, sdělil ČT v sobotu večer mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.

Antivaxeři jsou i mezi lékaři. Uvěřili nějakým konspiračním teoriím, nechápe Prymula

Česká lékařská komora eviduje desítky stížností na lékaře, kteří upřednostňují neočkované pacienty a nechtějí vakcínu proti covidu aplikovat. Patří mezi ně třeba dětská lékařka z Přeštic, podle které by dětem vakcína mohla ublížit. Praktický lékař z Nýřan zase považuje některá koronavirová opatření za nesmyslná. Podle Romana Prymuly tito lékaři uvěřili konspiračním teoriím.

Sledujte ŽIVĚ Partii s Havlíčkem a Rakušanem: Prožijí Češi Vánoce v lockdownu?

Řítí se Česko do lockdownu? Pandemie nabírá na síle a vláda přistupuje k radikálnímu zpřísnění opatření. Ve čtvrtek večer premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) oznámil, že od pátku 26. listopadu platí nouzový stav. Co když nová opatření nezaberou? Stráví Češi Vánoce v lockdownu? Sledujte pořad Partie v neděli od 11hodin na CNN Prima NEWS, v první části s vicepremiérem v demisi Karlem Havlíčkem (ANO) a předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem.

reklama

Domácí zpravodajství

První případ varianty omikron v Česku: Jde o ženu, která letěla z Namibie přes JAR

Aktualizováno

V České republice se potvrdila první nákaza variantou koronaviru omikron. Ta je podle expertů nejen nebezpečnější, ale také se rychleji šíří a umí obejít očkování. Sekvenační analýza v liberecké nemocnici v sobotu večer ukázala, že s 90% pravděpodobností skutečně jde o tuto variantu. Jedná se o Češku, která se vrátila z Namibie a letěla přes Jihoafrickou republiku (JAR) a Dubaj.

Před 100 lety se narodil Dubček. Naivka i statečný partyzán, který byl za války raněn

Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.

Stehlíková: O Cimickém to věděla celá Praha. Zeman chtěl ocenit predátora, jako je on

Prezident Miloš Zeman chtěl vyznamenat stejného predátora, jako je on sám, naráží na kauzu s psychiatrem a spisovatelem Janem Cimickým v rozhovoru pro CNN Prima NEWS psychiatrička a exministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Podle ní věděla celá Praha, že Cimický sexuálně obtěžoval ženy. Že nakonec vyznamenání nedostane, podle Stehlíkové může pomoci i dalším obětem sexuálního násilí.

reklama