Upracovaní, ale málo produktivní Češi. Proč vyděláváme jen polovinu toho co Němci

Výdělky pokladních v českých supermarketech se pohybují zpravidla v rozmezí od 24 do 30 tisíc korun hrubého měsíčně. V závislosti na lokalitě, v Praze si na kase vyděláte více než ve zbytku republiky. Jen pár kilometrů za našimi západními hranicemi si však pokladní mohou přijít často až na dvojnásobek. V západních spolkových zemích Německa to může být dokonce o něco více.

U jiných profesí je mzdová propast mezi Českou republikou a Německem ještě větší. V průměru si však lidé u nás vydělají jen asi polovinu výplaty, s jakou domů chodí Němci. A to i při zohlednění rozdílnosti cenové hladiny, která je u nás asi na 70 procentech německé. Jak je to možné? Pracují snad Češi méně? Nikoli, podle údajů OECD Češi ročně odpracují v průměru asi o 400 hodin více než průměrný německý zaměstnanec.

Pár produktivních firem to nevytrhne

„Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.

Mzdy ve Škodě letos opět porostou covidu navzdory. Zasloužily se o to odbory

Auto

Mladoboleslavská automobilka patří už dlouhá léta mezi zaměstnanecky nejvděčnější chlebodárce. Díky aktivitě škodováckých odborů se navzdory všemožným úsporným opatřením budou i letos zvyšovat mzdy řadových pracovníků, napsal týdeník Škodovácký odborář.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl zdůrazňuje, že nelze srovnávat produktivitu práce na mikroekonomické úrovni. „Pokud budete mít v hospodářství jen několik firem, které mají produktivitu práce srovnatelnou s Německem, nikdy nedosáhnete německých mezd v celé zemi. Mzdovou úroveň ovlivňuje produktivita na makroekonomické úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Hampl, který dnes pracuje jako šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.

Jinými slovy: chceme-li německé mzdy, musí se česká produktivita práce vyrovnat německé v takovém počtu firem, aby to dokázalo tlačit vzhůru výdělky i v dalších sektorech ekonomiky. „Čím produktivnější zaměstnance máte, tím víc jim musíte platit, aby vám například neodešli ke konkurenci. Čím větší počet produktivnějších zaměstnanců, tím většímu počtu firem porostou mzdy. Takto se pak mzdový růst přelije i k těm prodavačkám v českém supermarketu,“ vysvětlil Hampl.

Komu patří české hospodářství?

A v tom je zakopaný pes. Podle aktuálních údajů Eurostatu je totiž průměrná produktivita práce (vyjádřená jako HDP na jednoho zaměstnaného) v České republice oproti Německu zhruba poloviční. Zatímco u nás se pohybuje v rozmezí od méně než 35 do 60 tisíc eur ročně, u našich západních sousedů jde nejčastěji o interval od 60 do 90 tisíc eur. Česko také zaostává za průměrem EU, který činí 66 800 eur.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že na úrovni evropských územních celků NUTS 2 se Česká republika může se starými členskými zeměmi porovnávat jen v několika částech jižní Itálie, většinou území Španělska nebo s Řeckem. Na druhé straně je Česko premiantem mezi postsocialistickými státy.

První peníze po snížení daní. Spočítali jsme, o kolik byste si měli v únoru polepšit

Peníze

Už za pár dní se mohou čeští zaměstnanci těšit na první výplatu po zrušení superhrubé mzdy, které zákonodárci schválili těsně před koncem minulého roku. Vedle nového způsobu výpočtu čistého výdělku se do daňového balíčku dostalo také zvýšení základních slev na dani na poplatníka nebo odstranění limitu pro daňové bonusy na děti. Díky tomu ušetří všechny příjmové skupiny obyvatel.

Podle Štěpána Křečka je při hledání příčin současného stavu nutné vzít v potaz také vlastnickou strukturu české ekonomiky. „Zaměření na nízkou přidanou hodnotu v naší ekonomice je do určité míry dáno tím, že ekonomiku nemáme ve vlastních rukou, nýbrž ji z podstatné části vlastní cizinci. Ti mají malou motivaci provádět inovace v naší zemi, spíše je u nás zavádějí se zpožděním a přesouvají k nám méně lukrativní činnosti, které by na Západě, vzhledem k vyšší mzdové úrovni, nebyly rentabilní,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Propojme firmy s univerzitami

Zbavit se puncu laciné ekonomiky podle Křečka možné je, bude to ale běh na dlouhou trať. „Nemáme vybudované zázemí pro spolupráci firem a univerzit. Často vidíme, že například naši odborníci z ČVUT vyvíjejí roboty, se kterými vyhrávají různé soutěže, ale pak se to nepřetaví do firemní praxe,“ řekl. Důležitým faktorem je také otázka motivace k investicím do výzkumu a vývoje. „Mohli bychom se inspirovat třeba v Izraeli, kde stát firmy motivuje skrze možnost si tyto investice odečítat z daní. To je u nás zatím velmi slabé,“ uzavřel Štěpán Křeček.

„Produktivitu by nám nejrychleji zvýšil prudký růst našeho hrubého domácího produktu. Nejde jen o zbavování se montoven a lákání průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotu, ale také v konečném důsledku třeba o nízkou nezaměstnanost a tlak na vyšší mzdy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal.

Podle něho Česká republika měla před propuknutím koronavirové pandemie silně nakročeno k dohánění západní produktivity. „Nyní je důležité, abychom nezůstali zamčeni mnohem déle než zbytek světa. To by nás mohlo zase od Západu vzdálit,“ dodal Stroukal.