Předpověď vývoje české populace podle ČSÚ (zdroj: CNN Prima NEWS)
Podíl obyvatel starších 65 let přesáhl loni v Evropské unii jednu pětinu. Ještě před deseti lety to bylo jen něco přes 17 procent. Podobný trend lze pozorovat také v České republice, kde je ovšem dynamika stárnutí populace mírně nadprůměrná. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Státy Evropské unie včetně České republiky stojí před obrovskou výzvou. Již řadu let odborníci předpovídají, že evropská populace bude stárnout. Varující trend v posledních deseti letech zrychlil a podíl lidí ve věku 65 let a starších na celkovém objemu obyvatelstva se loni poprvé dostal nad úroveň 20 procent.
Zatímco v roce 2010 senioři tvořili jen 17,5 procenta populace Evropské unie, loni to bylo o tři procentní body více. Přitom mezi lety 2000 a 2010 došlo k nárůstu jen o dva procentní body. V České republice se tento podíl od roku 2000 do roku 2010 zvýšil z 13,8 na 15,3 procenta, avšak o další dekádu později už vzrostl na 19,9 procenta. Podle aktuální projekce (ve střední variantě) Českého statistického úřadu se zastoupení seniorů v tuzemské populaci bude zvyšovat až do roku 2059, kdy dosáhne 30 procent. Pak česká populace začne „mládnout“.
Kupní síla seniorů
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka jde o úspěch medicíny, měnícího se životního stylu a v neposlední řadě zlepšující se kvality životního prostředí. Je tak nutné se připravit na změny, které si prodlužování lidského života vynutí. „Bude se měnit pracovní trh, kdy se sníží podíl mladých a tvárných zaměstnanců, kteří jsou nyní často firmami preferováni,“ uvedl Křeček pro CNN Prima NEWS.
Se stárnutím populace dojde také k postupné změně preferencí spotřebitelů při rozhodování o nákupu zboží a služeb, na což by měly být firmy schopny reagovat. „Vzhledem k rostoucímu počtu seniorů se bude zvyšovat také jejich celková kupní síla, kterou si výrobci zboží a poskytovatelé služeb nebudou moci dovolit ignorovat. Je to velká výzva pro jejich marketing a test schopností změnit nabídku tak, aby této skupině vyhověli,“ dodal Štěpán Křeček.
Ovšem největších změn bude muset doznat zdravotní a zejména sociální systém. Aby byly finančně udržitelné, musí se nastolenému populačnímu vývoji přizpůsobit. Pro penzijní systém se nabízí prakticky jen tři možnosti, jak dlouhodobou finanční stabilitu zajistit: posílit příjmovou stranu systému, snížit objem vyplacených důchodů, nebo zkrátit dobu, po kterou jsou penze vypláceny – tedy zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu.
Do důchodu odejdeme později
„Měli bychom se řídit doporučeními OECD pro penzijní reformu, která hovoří zejména o odsouvání okamžiku odchodu do penze,“ uvedl pro CNN Štěpán Křeček. Podle něho by nemělo docházet ke zvyšování daňové nebo odvodové zátěže, protože nelze upřednostňovat důchody před financováním jiných služeb zajišťovaných veřejným sektorem. „Peníze je nutné směrovat také do vzdělání, protože budoucnost je ve znalostní ekonomice,“ vysvětlil Křeček.
Senioři v evropské populaci Zdroj: CNN Prima NEWS
Hlavní ekonom BH Securities se neobává, že by starší lidé hůře nacházeli uplatnění, pokud by do penze museli odcházet později. „Jejich zkušenosti jsou pro firmy benefitem, hlavně v řídících pozicích,“ dodal Křeček. Na nutnost reformovat tuzemský důchodový systém dlouhodobě upozorňuje také Národní rozpočtová rada. Její předsedkyně Eva Zamrazilová několikrát zopakovala, že pokud k reformě nedojde, stoupne český veřejný dluh během příštích 50 let až na 200 procent HDP.
Senioři budou v příštích letech představovat stále silnější kupní sílu, očekávají odborníci. Zdroj: Profimedia.cz
Vraťme se ale k věkové struktuře evropské populace. Z aktuálních dat Eurostatu vyplývá, že největší podíl seniorů žije v Itálii, a to 23,2 procenta. S 22,3 procenta následují shodně Řecko a Finsko, dále Německo (21,8) a Bulharsko (21,6). Nejnižší podíl lidí ve věku 65+ žije v Irsku (14,4) a Lucembursku (14,5). V poměrně příznivé situaci se nachází také Slovensko (16,6) nebo Kypr (16,3).
