Danuše Nerudová se coby předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody výrazně podílela na návrhu penzijní reformy. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila dlouho očekávaný koncept důchodové reformy. Stát tak reaguje na zhoršující se demografickou situaci, aby penzijní systém zůstal dlouhodobě finančně udržitelný. „Vznikne nultý pilíř, z něhož stát bude vyplácet minimální garantovaný důchod kolem deseti tisíc měsíčně,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Danuše Nerudová, ekonomka a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.
Ministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek v Senátu řekla, že vláda už do voleb penzijní reformu nepřipraví. Že prý se to nestihne. Co na to říkáte?
Dnes byl zveřejněn komplexní paragrafovaný návrh důchodové reformy, který paní ministryně Maláčová posílá do meziresortního připomínkového řízení. Chtěla bych upozornit, že v Komisi pro spravedlivé důchody jsem prezentovala, co se stane, pokud v dohledné době k důchodové a daňové reformě nedojde.
Dnešní čtyřicátníci se tedy nedočkají důstojné úrovně státem garantované penze.
Je to ještě horší, budou se muset uskromnit všichni, kteří budou okolo roku 2030 v důchodu, protože bude muset dojít k plošnému snížení penzí přibližně o 11 procent. A to hrozilo ještě předtím, než přišla pandemie covidu.
Ministryně práce a sociálních věcí avizovala, že návrh penzijní reformy, který byl představen dnes, jde stejným směrem, jaký doporučuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Které jsou ty zásadní reformní kroky?
OECD formuluje asi pět doporučení a náš návrh důchodové reformy tato doporučení reflektuje. Organizace zejména konstatuje, že současný penzijní systém je velmi komplikovaný a netransparentní, protože lidé celý svůj život platí odvody, ale vůbec nemají představu, jaký bude jejich důchodový nárok, až odejdou do penze. Tohle chceme změnit. Každý bude vědět, že když splní délku pojištění, bude mít nárok na minimální důchod, který bude kolem deseti tisíc korun.
Bude v systému i nadále zohledněn počet odpracovaných let a objem peněz, který člověk během této doby do systému odvedl?
To řeší další reformní krok, kterým je rozdělení prvního stávajícího pilíře na nultý a první. Z nultého pilíře by lidé čerpali zmíněný minimální důchod, kdežto výše penze z prvního pilíře by závisela na odpracovaných letech i objemu odvedených peněz. Čili princip zásluhovosti by zůstal zachován v prvním pilíři.
Předmětem častých diskusí je, zda se do odpracovaných let započítává čas strávený péčí o děti. Bude na to brán zřetel?
Ano, návrh zavádí takzvané výchovné.
Počítáte se zachováním třetího pilíře, v němž si lidé spoří na penzi dobrovolně?
Tento pilíř samozřejmě zůstane a dá se říci, že jeho význam ještě vzroste. Kvůli tomu, že dnes máme penzijní systém velmi netransparentní, lidé vlastně nevědí, jak velkou částku si mají spořit, aby měli ve stáří požadovanou výši důchodu. Odstraněním této nepřehlednosti lidé získají přehled, kolik je nutné průběžně odkládat, aby měli takovou penzi, která jim zajistí požadovaný životní standard. A budou tak daleko více motivováni ke spoření ve třetím pilíři.
Je tím pádem definitivně mrtvý druhý pilíř, do kterého by si lidé spořili na důchod povinně?
Nepochybně. Po tom průšvihu, který nastal za Nečasovy vlády s jeho zavedením a následným zrušením vládou Sobotkovou, si nedovedu představit, že by ještě někdo takovému projektu znovu věřil.
Za jak velký problém lze považovat fakt, že OECD doporučuje zvyšovat věk odchodu do důchodu? Ministryně Maláčová několikrát řekla, že věk odchodu do důchodu zvyšovat nehodlá.
Zvyšování věku odchodu do důchodu je poměrně jednoduchým nástrojem, jak reagovat na demografický vývoj a přispívat k finanční stabilitě celého systému. Je to ale politické rozhodnutí, v Komisi pro spravedlivé důchody jsme to neřešili. Ministerstvo práce sice řeklo, že se věk zvyšovat nebude, ale jednou za pět let má povinnost přijít s přehodnocením. A to podle pravidla, že v důchodu by měl člověk strávit průměrně čtvrtinu svého života. Nyní jsme asi 1,5 roku od posledního vyhodnocování nastavené hranice věku odchodu do důchodu.
OECD také poukazuje na to, že je náš penzijní systém z drtivé většiny financován odvody na sociální pojištění. Není to ale takto v pořádku?
Náš systém skutečně z drtivé většiny spoléhá na příjmy z pojistného. Ty jej plní z 80 procent a pouze 20 procent peněz do něho teče z běžných daní. V zemích OECD to je ale extrém, protože tam je tento poměr 55 : 45 ve prospěch pojistného na důchodové pojištění. Na to v návrhu důchodové reformy reagujeme, když říkáme, že nultý pilíř by měl být financován z běžných daní, zatímco zásluhový první pilíř by měl být financován z pojistného.
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. (41)
Danuše Nerudová je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka. Vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Od ledna 2018 působí jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody. V únoru téhož roku se stala rektorkou Mendelovy univerzity. Je jednou ze zakladatelek občanské iniciativy KoroNERV-20, která vznikla letos v dubnu. Je vdaná a má dvě děti.
