360°, Petr Bartoň, Dana Večeřová, Martin Pýcha, Lukáš Kovanda, Dušan Majer - 11.8. v 21:30
Průměrná inflace za celý rok má dosáhnout jednoho procenta. Bez konsolidačního balíčku by mohla být hodnota dokonce nižší. Česko se může dostat i na úroveň Číny, kde dochází k trendu deflace. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to pronesl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Společně s dalším hostem ekonomickým odborníkem Petrem Bartoněm rozebírali stav na trhu s potravinami. Zatímco potravináři se zemědělci minulý rok varovali před krachem, nyní počítají s milionovými zisky.
Podle prognóz se dá očekávat, že ceny potravin půjdou dolů. „Většinou tomu tak bude. Kromě vepřového, jablek nebo zeleniny, tam záleží na úrodnosti sezóny. Všechno je ale dnes levnější, než tomu bylo na začátku roku, a tento vývoj bude pokračovat,“ uvedl Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Chmurné odhady nevyšly. Potravináři varovali před krachem, teď mají rekordní zisky
„Souvisí s tím i to, že celoroční průměrná inflace má být podle údajů jedné velké české banky jedno procento. Bez konsolidačního balíčku by dokonce její hodnota byla ještě nižší. Česko se dokonce může dostat na úroveň Číny, tedy že náhle nastane opačná deflace,“ překvapil ekonom. Ta je sice spojená se zlevňování, ale zároveň dochází ke zpomalování ekonomiky a propouštění, protože výrobci či prodejci nedostanou adekvátně zaplacenou.
„Zlevňovaly by tak nejen potraviny, ale snižovaly by se všechny spotřebitelské ceny. Myslím si, že od takového nastavení nejsme vůbec daleko,“ uvedl Kovanda. Ale ještě jeden vliv může hrát zásadní roli. „Záleží hodně na cenové politice jednotlivých řetězců, tedy do jaké míry budou ochotni zlevnit. Jestliže si už lidé navykli platit nějaké ceny, proč by je obchody snižovaly?“ zdůraznil. Upozornil také, že mezi řetězci panuje oligopolní struktura, díky níž ovládají dva subjekty více než polovinu trhu.
Podle Kovandy byli zákazníci v obchodech s potravinami ochotni v minulém roce sáhnout hlouběji do kapsy i kvůli zcela nezvyklé situaci. „Byli jsme vyděšeni válkou, řešila se válečná daň, což vedlo lidi k tomu, že nejednali jako za normálních okolností a byli ochotnější takové ceny zaplatit. Nechali se těmi okolnostmi vystrašit. Svou roli sehráli mimo jiné i politici,“ řekl v pořadu 360°. Právě tento trend podle něj vedl k tomu, že se dostavil fenomén ziskové inflace.
S tím souhlasil i ekonom Petr Bartoň. „Lidé jsou ochotni platit víc, protože prostě mohou. V době covidu jsme házeli do rozpočtu peníze, aby se všem dařilo. Lidé měli našetřeno, a tak mohli na ony zvýšené ceny kývnout. V Itálii či Španělsku přijmy lidí takto nevzrostly, tudíž si zemědělci ani potravináři nemohli dovolit o tolik více zdražit,“ sdělil.
