Česko na prahu rozpočtového provizoria: Co by to znamenalo pro stát a ekonomiku?
Alena Schillerová se o osud státního rozpočtu příliš strachovat nemusí. Rozpočtové provizorium by vládě mohlo vyhovovat. Zdroj: ČTK
Necelé dva týdny před koncem roku nemá vládní koalice podporu většiny Poslanecké sněmovny pro nejdůležitější hospodářskopolitický zákon – zákon o státním rozpočtu. Pokud se patová situace nevyřeší do Silvestra, bude hospodaření státu podléhat pravidlům rozpočtového provizoria. Vládě Andreje Babiše by se ale mohlo paradoxně dýchat volněji.
Co vůbec rozpočtové provizorium znamená? Jde o institut popsaný v § 9 zákona o rozpočtových pravidlech z roku 2000. Do rozpočtového provizoria státní rozpočet přechází v situaci, kdy není ke konci kalendářního roku schválen zákon o státním rozpočtu na rok následující. Pro vládní garnituru to může představovat značné zmenšení manévrovacího prostoru, protože se fakticky musí řídit posledním platným zákonem o státním rozpočtu, tedy plánem končícího roku. A to až do chvíle, kdy nový rozpočet projde Sněmovnou a podepíše jej prezident republiky. Senát je v této záležitosti mimo hru.
Vláda tedy může v režimu rozpočtového provizoria utrácet jen do výše výdajů předchozího roku. Ale to není všechno. Zákonodárce myslel i na variantu, kdy by státní kasu ovládla junta, jež by rozpočtu chtěla už v lednu začít pouštět žilou. V každém měsíci je tedy přípustné utratit maximálně jednu dvanáctinu z celkových výdajů minulého rozpočtu. Je tím zajištěna kontinuita a plynulost toku peněz státu.
Hrozba, nebo komfort?
Rozpočtové provizorium je zpravidla popisováno jako hrozba, které je vždy lepší se za každou cenu vyhnout. Tento pohled je zřejmě reliktem z doby, kdy stát každý rok přerozděloval větší objem peněz než v období předešlém. „Doposud jsme byli zvyklí, že výdaje státu rok od roku narůstají. Ale vzhledem k letošnímu schodku ve výši 500 miliard korun budou v příštím roce výdaje nižší,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Čtěte také
Zatímco letos má vláda posvěceno utratit 1 864,8 miliardy korun, pro příští rok jsou výdaje plánovány jen ve výši 1 806,8 miliardy. Tedy o celých 58 miliard korun méně. „Dostáváme se do situace, kdy rozpočtové provizorium pro vládu není strašák. Ta by se naopak dostala do velice komfortní situace,“ dodal Křeček.
Podle něho navíc na neúrodnou půdu padají slova z řad opozičních politiků, kteří aktuální návrh státního rozpočtu kritizují. „Opozice nemůže říkat, aby se vláda chovala rozpočtově zodpovědně, když provizorium by znamenalo menší rozpočtovou zodpovědnost než navržená podoba rozpočtu,“ upozornil Křeček na zajímavou souvislost.
Zeman hned dvakrát
Jenže i hospodaření v režimu rozpočtového provizoria má háček. Většina výdajů státu by měla pouze provozní povahu a vláda by mohla jen minimálně investovat. Financovat by bylo možné jen projekty, které běží a na něž už jsou peníze vyčleněné z dřívějška. „Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kdy jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než kdy jindy. Soukromé investice firem a podniků jsou totiž kvůli koronavirové nejistotě ochromené,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Čtěte také
Za nepříjemnost provizorium považuje i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Země v rozpočtovém provizoriu sice funguje, může čerpat své provozní výdaje, ale je zasažena velkou nedůvěrou všech investorů a nemůže čerpat žádné dotace z EU, nemůže se investovat,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK. Podle něho by se tak problémy Česka jen znásobily.
V režimu rozpočtového provizoria Česká republika fungovala v letech 1999 a 2000, kdy českým premiérem byl Miloš Zeman, který řídil menšinovou vládu ČSSD. Její první rozpočet byl schválen 15. ledna 1999 po dlouhých jednáních o získání podpory poslanců KDU-ČSL a KSČM. Schválení dalšího, 26. ledna 2000, předcházel takzvaný toleranční patent s ODS a odstoupení několika ministrů. ODS se zavázala podpořit rozpočty Zemanovy vlády v dalších letech, pokud stát bude snižovat schodky na 20, respektive 10 miliard korun.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
