Hospodářské oživení České republiky se prodlouží. Zdroj: ČTK
Přestože České republice bezprostředně nehrozí plošný lockdown, ekonomika pomalu ztrácí dech. Palčivé problémy v odvětví výroby automobilů se přenášejí do celého průmyslu, domácnosti méně navštěvují obchody i stánky volnočasových aktivit. Významné tuzemské i zahraniční instituce jedna za druhou zhoršují výhled pro českou ekonomiku.
Ještě loni v září ministerstvo financí předpovídalo hospodářský růst pro českou ekonomiku ve výši 3,9 procenta. Skutečný hospodářský vývoj v průběhu letošního roku však ukázal, že tento odhad byl příliš optimistický.Jen necelé dva měsíce před koncem roku vydal úřad Aleny Schillerové predikci, podle níž se výkon české ekonomiky v roce 2021 zvýší jen o 2,5 procenta. Úprava odhadu směrem dolů se týká i příštího roku – česká ekonomika má vzrůst o 4,1 namísto původně očekávaných 4,2 procenta.
Hrubý domácí produkt
Jenže ministerstvo financí není jedinou institucí, která odhad ekonomického růstu pro Česko pro letošní či příští rok zhoršilo. V podobném duchu znějí odhady také České národní banky, Evropské komise a dalších expertních organizací.
Předpověď vývoje HDP České republiky
| Instituce | 2021 | 2022 |
|---|---|---|
| Česká národní banka | 1,9 | 3,5 |
| Evropská komise | 3,0 | 4,4 |
| Ministerstvo financí ČR | 2,5 | 4,1 |
Zdroj: ČNB, Evropská komise, MF ČR
Česká národní banka ve své předpovědi ze začátku listopadu snížila odhad hospodářského růstu snad nejvíce ze všech. Ještě v létě počítala s růstem HDP pro letošní rok ve výši 3,5 procenta, nově to už je jen 1,9 procenta. V roce 2022 měl výkon české ekonomiky vzrůst o více než čtyři procenta, nyní ČNB očekává už jen 3,5 procenta. Podle Evropské komise se česká ekonomika letos zvětší o tři procenta, v příštím roce o 4,4 procenta.
„V roce 2021 přetrvávají negativní dopady narušeného dodavatelského řetězce. Ekonomická aktivita zrychlí v první části roku 2022 a bude tažena jak domácí, tak zahraniční poptávkou,“ píše Evropská komise ve své podzimní predikci.
Jenže právě robustnost domácí poptávky je velkou otázkou. „Lidé opět začínají méně navštěvovat obchody, méně času trávit venku volnočasovými aktivitami a zároveň začíná růst počet lidí, kteří pracují z domova,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Odvolal se při tom na údaje plynoucí z útrat prostřednictvím platebních karet.
Nezaměstnanost zůstane nízká
O něco lepší zprávy pak pro nás experti mají v případě vývoje trhu práce. Česko má i nadále patřit k zemím s nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci Evropské unie. Míra nezaměstnanosti se podle ministerstva práce a sociálních věcí ke konci října snížila na 3,4 procenta. Ministerstvo financí počítá s nezaměstnaností ve výši tří procent pro letošní rok, v roce příštím má pak klesnout na 2,7 procenta. Kolem 2,7 procenta se má míra nezaměstnanosti pohybovat i podle České národní banky.
„Nezaměstnanost by měla zůstat nízká. Český trh práce byl v dobré pozici a byl schopen absorbovat dopady krize,“ uvedla ve své podzimní predikci Evropská komise. Ta pro příští rok očekává, že bez práce v Česku bude průměrně 2,6 procenta práceschopného obyvatelstva, v roce 2023 se pak tato míra sníží na 2,4 procenta.
Cenový růst přetrvá
Problémem však zůstane poměrně vysoké tempo růstu cenové hladiny. V říjnu meziroční míra inflace dosáhla 5,4 procenta (podle Českého statistického úřadu), přičemž průměr za celý letošní rok by se měl pohybovat kolem 3,5 procenta.
Rychlost růstu cen z posledních měsíců se tak začne do průměrné inflace propisovat až příští rok. Ministerstvo financí odhaduje průměrnou inflaci v roce 2022 na 6,1 procenta. Evropská komise počítá s 3,4 procenta, ovšem zde je nutné zmínit mírně odlišnou metodiku jejího výpočtu oproti metodice ČSÚ.
Podle České národní banky se na přelomu letošního a příštího roku tuzemská inflace přiblíží k sedmiprocentní hranici. Teprve až na konci roku 2022, respektive začátku roku 2023 by se tempo růstu cen mělo vrátit do koridoru, který Česká národní banka vytyčila pro inflační cílení, tedy pod tři procenta.
