Produkce tuzemských průmyslových podniků se v září meziročně snížila o čtyři procenta. Prohloubil se také meziměsíční propad a na rozdíl od srpna klesla i hodnota nových zakázek. Hlavním zdrojem špatných čísel byla výroba motorových vozidel, která v porovnání s loňským zářím klesla o třetinu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.
Meziroční i meziměsíční pokles průmyslové produkce je pro trh negativním překvapením. „Po velmi nepříznivých statistikách tuzemské průmyslové produkce, kdy během druhého prázdninového měsíce spadla o 3,2 procenta, jsme předpokládali, že září bude přece jenom lepší,“ komentoval pro CNN Prima NEWS data o průmyslu Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Hlavním zdrojem propadu je podle Českého statistického úřadu snížení výroby v odvětví motorových vozidel, a to o třetinu. „Důvodem ale nebyl nezájem o auta, naopak. Ta by se prodávala, kdyby byla. Zejména absence čipů plní odstavné plochy automobilek nedokončenými vozy, září na tom nic nezměnilo,“ vysvětlil Vejmělek.
Dařilo se zpracovatelům kovů
Český průmysl zaostává za celkovou výkonností ekonomiky. „To však nic nemění na tom, že řadě dalších odvětví zpracovatelského průmyslu se i nadále relativně daří a jejich výroba je na vzestupu,“ uvedl Radek Matějka, ředitel Odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu.
K těmto odvětvím patří například výroba strojů a zařízení, která meziročně vzrostla skoro o desetinu, nebo produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (růst o 6,2 procenta). Produkce v odvětví ostatních dopravních prostředků a zařízení dokonce meziročně poskočila téměř o třetinu.
Pokles zahraniční poptávky
Pro vývoj v příštích měsících ale může být problém pokles hodnoty nových zakázek, který činil meziročně 1,2 procenta. Přitom v srpnu tento ukazatel rostl. Zářijový pokles byl zapříčiněn zejména slábnoucí poptávkou ze zahraničí.
„V celoročním hodnocení předpokládáme, že si český průmysl polepší o 8,5 procenta,“ uvedl Jan Vejmělek, podle něhož je ale nutné se na toto číslo dívat s rezervou. „Pohled je výrazně zkreslen loňským covidovým propadem o 7,1 procenta. Ten výrazně snížil statistickou základnu,“ dodal.