Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Česká ekonomika se zotavuje z historicky nejhoršího propadu způsobeného pandemií nemoci COVID-19. HDP sice v posledním čtvrtletí rekordně rostl, pro ekonomy jsou však čísla zklamáním, protože očekávali ještě výraznější růst. Češi jsou však paradoxně i po déle než rok a půl trvající krizi se svou ekonomickou situací velmi spokojení. Zřejmě i díky enormně rostoucímu státnímu dluhu, kterým vláda ekonomiku sanovala.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí to bylo o 0,6 procenta více. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziroční nárůst ekonomiky byl však mírnější, než očekávali analytici.
Ti doufali, že by ekonomika ve sledovaném čtvrtletí mohla stoupnout zhruba o devět procent. Zdůvodňovali to především nízkou „laťkou“ (srovnávací základnou), kterou nastavil loňský rok. Během něj totiž ekonomiku dusila omezení související s pandemií mnohem více.
Vývoj HDP v ČR Zdroj: CNN Prima NEWS
Češi jsou podle ekonoma Lukáše Kovandy teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, paradoxně historicky nejspokojenější. „K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde,“ obává se ekonom.
Přestože je ekonomický růst v meziroční perspektivě historicky rekordní – 7,8 procenta – čekalo se více, upozorňuje také Kovanda. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem.
Například největší americká banka, JP Morgan, predikovala expanzi 9,6 procenta. Prakticky všechny instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující osm procent.
„Slabší než předpokládaný růst odráží pomalejší náběh ekonomiky, například v segmentu služeb, v době jejího jarního otevření. Zrcadlí ale především potíže, jimž čelí průmysl. Jedná se zejména o světovou přepravní krizi, post-pandemické narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a s tím související dramatický růst cen přepravních nákladů a vstupních materiálů, včetně například materiálů stavebních. Výpadky v dodávkách, včetně čipového hladomoru, letos omezují výrobu například v největších tuzemských automobilkách,“ upozornil ekonom.
Také podle dalších ekonomů, je výsledek zklamáním. „Česká ekonomika druhým kvartálem odstartovala růstový trend. Předběžný odhad HDP sice přinesl mírné zklamání, s větší odchylkou skutečnosti od očekávání však s ohledem na bezprecedentní změny v ekonomice bylo nutné počítat,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
„Předběžný výsledek českého HDP za druhý kvartál nelze označit jinak než zklamáním,“ uvedl i analytik ČSOB Petr Dufek.
Paradoxní spokojenost, plyne z průzkumu
Z šetření agentury CVVM, která na přelomu letošního května a června oslovila takřka tisícovku respondentů, plyne, že tuzemské domácnosti vychází se svými příjmy nejlépe v historii sledování, tedy od začátku tohoto milénia.
A také to, že v posledních dvanácti měsících čelil velmi obtížné finanční situaci historicky nejnižší podíl tuzemských domácností. V neposlední řadě pak z šetření plyne i to, že historicky nejnižší podíl českých domácností sdílí subjektivní pocit chudoby.
„Zásadní podíl na takovém výsledku má ochota naší i zahraničních vlád zachraňovat hospodářství, jeho zaměstnanost a poptávku, a to ovšem za cenu enormního nárůstu zadlužení. Nárůst dluhu zkrátka umožnil vyhladit propad ekonomky, respektive ztlumil nepříznivý dopad tohoto propadu na trh práce, zaměstnanost a celkovou poptávku,“ sdělil Kovanda.
