Evropské země by měly do roku 2050 eliminovat skleníkové plyny
Už za 14 let by se v Evropské unii neměla produkovat auta vyrábějící emise, rozhodla před několika dny Evropská komise. Automobilový průmysl je přitom největší průmyslové odvětví v České republice a představuje až devět procent celkového HDP země. Sektor rovněž zaměstnává statisíce lidí, proto bude mít unijní rozhodnutí nejtvrdší dopady možná právě na Česko. Především subdodavatelské firmy se bojí o své zakázky, což může vést k propouštění. Elektromobilita však sáhne do kapes také ostatním Čechům.
Automobilový průmysl jakožto největší průmyslové odvětví v České republice představuje podle agentury Czechinvest více než devět procent HDP, 26 procent výroby a 24 procent českého vývozu. Podle webu Kurzy.cz pracuje přímo v sektoru 177 tisíc osob a dalších 275 tisíc lidí je zaměstnáno v návazných činnostech.
V České republice se ročně vyrobí kolem 1,5 milionu aut, takže podle Sdružení automobilového průmyslu bude dopad na českou ekonomiku drastický. Přestože automobilky již na cestě k elektromobilitě jsou, největší problém by se týkal především dodavatelů. Upozorňují, že doba 14 let je strašně krátká.
Podle sdružení proto panuje v českém automobilovém průmyslu značná nervozita. „Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Je zřejmé, že dosažení tak masivního snížení za tak krátkou dobu bude extrémně náročné a zároveň velmi nákladné. „To vše uprostřed nejistoty pandemie COVID-19, která odčerpává značné prostředky. Zároveň lze přechodně očekávat hluboké strukturální dopady na celý hodnotový řetězec v autoprůmyslu, včetně dopadů na pracovní trh,“ píše sdružení v tiskové zprávě.
„Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i o jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, a to z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, včetně dopadů na pracovní trh,“ doplnil Petzl.
EU by měla zohledňovat rozdílné ekonomické podmínky
Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. „Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl Petzl.
Problém je, že elektromotor je jednodušší než klasický spalovací, což se samozřejmě odrazí na potřebě dávat zakázky dodavatelským firmám. „Nejenom, že jsme ekonomika založená na průmyslu, ale klíčovou roli v něm hraje průmysl automobilový. Kromě velkých automobilek to jsou subdodavatelé. Nechci připustit, aby čeští občané kvůli takovému nesmyslnému a zbytečně rychlému plánu přišli o práci,“ řekl ve vysílání ČT ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Zítra budu na Výboru pro evropské záležitosti mluvit s místopředsedou EK F. Timmermansem o novém zeleném plánu EU #Fitfor55. Ideologicky motivovaná likvidace automobilového průmyslu nebo výrazné zvýšení cen energií není žádná šance pro modernizaci naší země, ale cesta do chudoby.
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) July 15, 2021
Velký zásah do peněženek
Celý klimatický balík představený Evropskou komisí však nedopadne pouze na zaměstnance v automobilovém sektoru. Do peněženek si budou muset sáhnout také ostatní Češi. „Klimatický balík zdraží automobily, letenky, bydlení, elektřinu, zboží z dovozu. Vlastně skoro všechno. Protože v ceně skoro všeho je zatím započítána poměrně nízká cena fosilního paliva. A klimatický balík má občany a podniky EU přimět právě k radikálnímu odklonu od něj,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Očekává však i celkové chřadnutí evropské ekonomiky, která bude ještě více zaostávat oproti velkým světovým hráčům. „Brusel jako by žil domněnkou, že toho unijním firmám může naložit libovolně mnoho. Jenže ekonomické chřadnutí znamená také chřadnutí technologické, nakonec vojenské a geopolitické. Hospodářsky slabé celky těžko mohou hrát světovou ligu a planetárně šířit své hodnoty. Jestliže budou evropské firmy slabé, jednoho dne starý kontinent opanují hodnoty americké nebo čínské,“ myslí si ekonom.