Česko, ráj evropských alkoholiků. Kde se dnes v Unii opijete nejlaciněji?

V celé Evropě najdete jen jednu zemi, kde se pije více než v České republice. Pokud bychom vzali v potaz pouze populaci starší patnácti let, pak v přepočtu na osobu je Česko smutným premiantem dokonce v celosvětovém měřítku. Jednou z příčin je cenová dostupnost alkoholu. Podle aktuálních dat Eurostatu jsou alkoholické nápoje na českém trhu vůbec čtvrté nejlacinější v rámci zemí Evropské unie. Levnější „pití“ lze pořídit už jen v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

Češi v loňském roce za alkohol zaplatili jen 87,2 procenta toho, co se za něj průměrně platilo v Evropské unii. Tento údaj je navíc mezinárodně plně srovnatelný, neboť už zahrnuje přepočet podle parity kupní síly. Jsou v něm tedy zohledněny rozdíly v cenových hladinách, respektive kupních silách výdělků v jednotlivých členských státech evropské sedmadvacítky. Pozice Česka se v posledních letech fakticky nezměnila, došlo pouze ke střídání zemí, které se seřadily za námi. V roce 2016 byl alkohol v rámci EU lacinější než v Česku jen ve Španělsku, Polsku a u našich východních sousedů, tedy na Slovensku.

Česko levné zůstane

Slováci se ale během tří let dostali s 95,1 procenta průměru EU na místo osmé, z hlediska alkoholu nejlacinější, země. Pivo, víno nebo lihoviny jsou zde dokonce v průměru dražší než v Německu. „Od letošního roku ale už Česko takovým rájem milovníků alkoholu není. Alespoň, pokud jde o lihoviny. Alkohol totiž letos patří k nejmarkantněji zdražujícím položkám spotřebního koše, a to kvůli poměrně citelnému navýšení spotřební daně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Přesto ale Česko bude patřit z hlediska ceny alkoholu mezi lacinější státy v EU. Vděčit za to budeme především pivu, u kterého k zásadnímu zdražování prakticky nedochází.

Naopak nejvíce do peněz požívání alkoholických nápojů leze ve Finsku. Tamní cenová hladina měřena náklady na pořízení alkoholu dosahuje bezmála 191 procent průměru Evropské unie. Ve Finsku vás tedy „pití“ vyjde skoro dvakrát dráže, než činí průměr EU a 2,2krát dráže než v České republice. Eurostat se ale podíval i za hranice evropské sedmadvacítky a zjistil, že Finsko zdaleka není co do alkoholu tou nejdražší evropskou zemí. V Norsku nebo na Islandu totiž za tento druh tekutin zaplatíte až 265 procent průměru EU.

Ceny dělají daně

Výsledná maloobchodní cena do značné míry souvisí s tím, jak je alkohol v dané zemi zatížen spotřebními a dalšími daněmi. Zatímco v případě lihovin a piva všechny členské země Evropské unie nějakou sazbu spotřební daně uvalují, víno je spotřební dani podrobeno jen asi v polovině unijních států. Nejvyšší spotřební daně mají tradičně v severských zemích, ale také ve Velké Británii, Irsku a poměrně vysoké je zdanění lihovin rovněž v pobaltských státech.

Jen pro srovnání, zatímco v České republice dosahovala ještě loni spotřební daň z půllitru čtyřicetiprocentní lihoviny 57 korun, ve Švédsku (nejvyšší spotřební daň z lihoviny v EU) to bylo přes 270 korun. Naproti tomu pivo a víno je ve Švédsku daněno ani ne poloviční sazbou než lihoviny. V Česku je spotřební daň u piva v porovnání s lihovinami asi na třicetiprocentní úrovni.

Ještě větší cenový rozptyl v rámci Evropské unie panuje u dalšího druhu neřesti, kterou je tabák. Nejlacinější „kuřivo“ bylo loni možné sehnat v Bulharsku, Polsku a Chorvatsku. Bulhaři mohou kupovat tabák prakticky za polovinu průměru evropské sedmadvacítky. Nejdražší tabák nabízejí obchody ve Velké Británii a Irsku, a to bezmála za 2,3násobek unijního průměru. Britové za něho vydají více než čtyřnásobek toho co Rumuni. Česko je z hlediska tabáku osmou nejlacinější zemí v Evropské unii (72,9 procenta průměru EU), Slovensko dokonce čtvrtou nejlacinější (69,2 procenta průměru EU).