V České republice bylo ke konci loňského roku v provozu více než 900 dobíjecích stanic pro elektromobily. To představuje meziroční nárůst asi o 14 procent. Přestože se jejich počet za poslední dva roky téměř zdvojnásobil, česká síť „nabíječek“ pro elektroauta patří mezi řidší v Evropské unii a výrazně zaostává za Německem či Nizozemskem.
Síť dobíjecích stanic pro elektromobily je po Evropě rozložená nerovnoměrně. A to nejen podle počtu obyvatel jednotlivých zemí, ale především podle počtu elektromobilů, které v těchto státech jezdí. Z loňské analýzy Evropské asociace výrobců automobilů vyplývá, že nejhustší síť dobíjecích stanic pro elektromobily mají v Nizozemsku, Francii, Německu a ve Velké Británii. Na tyto čtyři země připadaly tři čtvrtiny všech dobíjecích stanic v Evropské unii, kde se jich nachází více než 171 tisíc.
Opakem je region zemí visegrádské čtyřky, do kterého patří i Česká republika. Společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem vykazuje zásadní nedostatky v pokrytí dopravní sítě možnostmi pro dobíjení elektrických vozů. Například Česko se podílí na celkových evropských číslech pouze z 0,5 procenta.
Tempo výstavby zrychluje
Instalaci „autonabíječek“ má v České republice pod palcem především technologická společnost ABB. Ta v loňském roce uváděla do provozu deset nových stanic měsíčně, což je asi dvojnásobné tempo oproti roku 2019. „Loňský rok byl pro nás s téměř 120 instalovanými nabíjecími stanicemi v Česku rekordní. Spolu s partnery, mezi které patří i všechny velké energetické společnosti, se nám daří pokrývat vcelku rovnoměrně celé území republiky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Vladimír Janypka, ředitel jednotky ABB Elektrotechnika.
Podle něho by měl nastolený trend pokračovat a počet nabíjecích stanic pro elektromobily v Česku by měl růst ještě rychleji. „Mělo by to jít ruku v ruce s počty registrovaných elektrických vozů, které také rostou v násobcích,“ dodal Janypka.
Největší počet dobíječek pro elektromobily v tuzemsku provozuje energetická skupina ČEZ, a to celkem 274. ČEZ chce jejich výstavbu dále urychlit. Během pěti let se má ztrojnásobit celkový instalovaný výkon na 50 tisíc kilowattů. „Loni se nám podařilo zprovoznit přes 80 veřejných dobíjecích stanic, což je meziročně o 30 více. Celkově v naší síti funguje přes 200 stanic ABB,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ. Letos by prý chtěla skupina udržet loňské tempo převážně u výstavby rychlodobíjecích stanic.
ČEZ, E.ON nebo PRE
ČEZ ale není jediná společnost na českém trhu, která dobíjecí stanice provozuje. Více než stovkou disponují společnosti E.ON a Pražská energetika (PRE). V podstatě to jen dokresluje, že i v rámci České republiky je síť elektrostanic nerovnověrná, protože k nejrychlejšímu zhušťování dochází na území hlavního města Prahy.
Jejich počet tam dosahoval v polovině loňského roku kolem 260, což představuje asi 30 procent ze všech dobíjecích stanic v Česku. Poptávka by letos měla překročit hranici 440 veřejných dobíjecích míst. Pražský magistrát odhaduje, že do roku 2030 by se na území města mohlo pohybovat až 200 tisíc elektromobilů. Pro jejich dobíjení počítá s využitím systému veřejného osvětlení v podobě takzvaných chytrých lamp.
Tři tisíce nabíječek v Praze
„Příchod elektromobility je velkým tématem pro městskou infrastrukturu. Zásadní otázkou je, jak dostat adekvátní energetický příkon na konkrétní místa, abychom neohrozili energetickou soběstačnost města,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Chabr (TOP 09), radní pro oblast správy městského majetku. Praha proto podle něho spustila proces obnovy sítě veřejného osvětlení, kdy je posilována také její přenosová kapacita. Do šesti let by tak metropole mohla mít nainstalovány až tři tisíce dobíjecích míst, z nichž každé dokáže obsloužit dvě vozidla současně.
K posílení sítě ale musí dojít v celé Evropské unii, pokud se má elektromobilita zásadním způsobem prosadit. Evropská asociace výrobců automobilů totiž upozorňuje, že počet elektromobilů se v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 procent. Jenže stavy nabíječek se zvětšily jen o dvě třetiny. V konečném důsledku tak může druhé brzdit první, jelikož nedostatečná infrastruktura povede k neochotě řidičů vydávat se na delší trasy právě „autem na baterky“.