Zkoušky dospělosti letos značně zkomplikovala pandemie koronaviru. Studenti se museli připravovat doma on-line a látku se svými učiteli často ani nestihli probrat. Na Slovensku jim ministerstvo školství maturitu odpustilo a školy jim známky vypočetly na základě dosavadních vysvědčení. Zatímco Slováci měli už 23. dubna o finálních podobách zkoušky jasno, v Česku mají studenti mnoho otázek ještě v současné době. Odpovědí se jim ale stále nedostává.
„Pro spoustu studentů je dobře, že nám maturity vypočetli z průměru známek. Hlavně pro ty, kteří čtyři roky pracovali a měli jen dobré známky. Na začátku jsem z toho měla radost, že maturity nemáme,“ vypráví slovenská maturantka Lívia Bobulová.
Sama ale uznává, že se jí zkušenost maturity mohla do života hodit. „Byla by to taková zkouška dospělosti. Teď vůbec nevíme, jak taková zkouška probíhá a na vysokou školu si neodneseme žádnou podobnou zkušenost. Z tohohle hlediska je podle mě špatné, že jsme si maturitu nezkusili. Mnoho studentů přijde na vysokou na zkoušky a nebude vědět, jaké to je,“ popsala.
Podobně to vidí i český student čtvrtého ročníku střední školy Denis Hozák. „Slovákům závidím, ale na druhou stranu mi nepřijde spravedlivé, že by studenti měli maturitu zadarmo. Kdyby nám známky vzhledem k situaci školy vypočetly z průměru vysvědčení, nikdo nám to nemůže mít za zlé a útočit na nás, když za to nemůžeme. Každý by si ale pamatoval, že jsme ji dostali a mohlo by se nám to vymstít třeba při hledání zaměstnání. Myslím si, že bude lepší, když se o maturitu popereme. Ministerstvo školství mě teď štve hlavně proto, že je to hrozně zmatené a narychlo,“ nelíbí se Hozákovi.
Rychle a srozumitelně
Slovenský ministr školství Branislav Gröhling podobu maturit oznámil už 23. dubna na svém instagramovém profilu. „Interní maturity proběhnou výpočtem průměru ročních známek z daných předmětů za všechny roky studia, přičemž v posledních dvou letech se počítají i známky za pololetí. Průměr končící do 0,5 (včetně) se zaokrouhluje dolů, tedy průměr 1,5 bude 1. U osmiletých studií se počítají známky za pátý až osmý ročník stejným způsobem,“ napsal Gröhling.
Ředitel školy měl sám určit předměty, které se do výsledné známky započítaly, tedy například semináře nebo laboratorní cvičení. A školy na Slovensku měly studentovi oznámit výslednou známku do 12. května. Pokud student s hodnocením souhlasil, maturitu měl splněnou. Pokud ne, mohl do 15. května požádat o provedení klasické maturitní zkoušky. Ta se bude konat buď distančně, tedy prostřednictvím videokonference, anebo prezenčně podle opatření krajské hygienické stanice v termínu od 25. května do 13. června. Záleží na rozhodnutí okresního úřadu.
Rozhodnutí platí pro všechny druhy středních škol a stejná pravidla se používala i při praktických maturitách. Podobně se na Slovensku uskutečnily i závěrečné zkoušky v nematuritních oborech.
Z více než čtyřiceti tisíc slovenských maturantů bylo přes 99 procent se známkou spokojeno. „Poprvé máme za sebou novou formu maturity. Myslím, že tím určujeme další směřování, že výsledky žáků nebudou spočívat jen v jedné zkoušce o dvaceti minutách, ale že budeme hodnotit celý systém čtyř let, a tak budeme pokračovat i do budoucna,“ zhodnotil ministr Gröhling.
Opačný přístup v Česku
V Česku je situace zcela jiná. Maturanti nevěděli, jak a za jakých podmínek letos zakončí studium na střední škole ještě dva týdny po rozhodnutí na Slovensku. Konečný verdikt pronesl ministr školství Robert Plaga (ANO) až 6. května. Prohlásil, že společná písemná část se bude konat mezi 1. až 3. červnem. Studentům posledních ročníků střední školy odpustil jen slohovou práci, která mimořádně součástí zkoušky nebude.
Ústní maturitu ministerstvo doporučuje školám uspořádat od 10. června. Zároveň sepsalo několik bezpečnostních opatření do metodiky pro konání zkoušek v době koronavirové epidemie.
Podmínky jsou nejasné
Deset dní před začátkem zkoušek mají studenti i učitelé ohledně maturit ale stále několik otázek. „Spousta věcí z ministerského manuálu je podle řady učitelů i ředitelů prostě nerealizovatelná a bezpečné rozestupy také není lehké ohlídat. Také nevíme, jak to s maturitami budou mít studenti dálkového studia a studenti žijící s osobami v rizikových skupinách,“ popsal na svém instagramovém profilu senátor Zdeněk Hraba.
Upozornil, že některé školy dokonce maturantům ani dobrovolnou přípravu v podobě osobních konzultací s učiteli nenabídly, a tak maturanti přijdou po třech měsících do školy až na samotnou zkoušku.
Čeští studenti posledních ročníků středních škol jsou mnohdy ve stresu a v nejistotě. Na instagramovém profilu Slovo studentů píší své příběhy o tom, jak jim koronavirus zkomplikoval výuku. Prostřednictvím petice, kterou podepsalo už přes 17 tisíc maturantů, navíc usilují o udělení maturitního vysvědčení i závěrečného výučního listu na základě prospěchu ze tří posledních vysvědčení.