Pokud se nic nezmění, čeká české školství v příštích letech vážná personální krize, vyplývá z analýzy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK). Co přesně by se mělo změnit, na to se redakce CNN Prima NEWS zeptala učitelů i politiků napříč politickým spektrem. Shodli se, že klíčem k řešení dlouhodobého nedostatku učitelů je zvyšování „mizerných“ platů. Upozornili však i na další problémy, kvůli kterým učitelé hojně opouštějí české školství.
V horizontu deseti let může v českém školství chybět přes 20 tisíc učitelů. Na základních a středních školách by mohlo do roku 2035 pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných učitelů, potřeba jich přitom bude zhruba 113 tisíc.
ČTĚTE TAKÉ: Konec menstruační chudoby? Ostrava inspirovala část škol, dívky mají hygienické potřeby zdarma
S tím poroste i podíl výuky vedené nekvalifikovanými učiteli, tedy těmi, kteří nemají odpovídající pedagogické vzdělání. Už nyní je na základních školách odučeno přibližně deset procent výuky učiteli bez kvalifikace, na středních školách je to sedm procent, vyplývá z analýzy PedF UK. „Nedostatek kvalifikovaných učitelů je problém, který se v následujících letech může prohlubovat, pokud nebudeme jednat včas,“ poznamenal ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podle analýzy je na vině především rostoucí počet žáků, dlouhodobý nedostatek absolventů učitelských oborů a stárnutí pedagogických sborů – počet učitelů v předdůchodovém věku neustále roste.
Platy na hranici důstojnosti
Učitelé však vidí nejpalčivější problémy jinde. Nejčastěji zmiňují nízké platy. Třeba podle pedagožky Jany Dráhové, která na sociálních sítích vystupuje pod přezdívkou Protivná učitelka, jsou na hranici důstojnosti. „Nastoupíme s nadšením, ale brzo zjistíme, že po zaplacení nájmu a jídla zbývá tak akorát na jedno kafe týdně,“ okomentovala v nadsázce pro CNN Prima NEWS.
„Učit byl můj sen, ale jak dlouho to ještě vydržím, si nejsem jistá. Pracovat čtyřicet let jako učitel je v této době neudržitelné,“ povzdechla si pedagožka, která na sociálních sítích vystupuje pod přezdívkou Učitelka s ADHD a své pravé jméno si nepřeje uvádět.
Tolik přišlo na účet učiteli ve 12. platové třídě, který má přes šest let praxe. Dotyčný má také příplatek za třídnictví. Zdroj: se svolením autora
Výše průměrných výdělků učitelů je dána místem působení, dosaženou kvalifikací, vzděláním a délkou učitelské praxe. Začínající si přijdou na zhruba 27 až 30 tisíc korun čistého, přičemž výše jejich mzdy závisí i na příplatcích, které jim přidělí vedení školy. „Bez partnera, který je ohodnocen adekvátně, je to zejména ve větších městech boj o přežití,“ podotkla Dráhová.
Také podle exministra školství Roberta Plagy, který má ve sněmovních volbách vést kandidátku ANO ve Středočeském kraji a v případě vítězství hnutí se zřejmě vrátí do funkce, je nutné zajistit pedagogům „férové“ hodnocení. „Pokud opravdu chceme, aby učili nejlepší z nás, tak to bez solidního zaplacení a bez toho, aby k tomu měli druhou práci, nepůjde,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
„Předvolební vábnička“, zní k platům z opozice
Představy učitelů o adekvátní částce se různí, v jedné věci se však shodují – jejich plat musí být srovnatelný s jinými vysokoškolskými profesemi. „Když může v jiných odvětvích začínat junior bez praxe na čtyřiceti až padesáti tisících a více, proč by měl učitel s magisterským titulem dřít za 35 tisíc hrubého?“ ptá se Dráhová.
Přivítala by i bonusy za dobré pracovní výsledky. „Tabulka založená pouze na délce praxe není dostatečná. Starší pedagog přece nutně neznamená lepší a kvalitnější pedagog,“ namítla.
Finanční zajímavost je receptem na řešení nedostatku učitelů i pro místopředsedu sněmovního školského výboru Zdeňka Kettnera (SPD). „Garance 130 procent od současné vlády se ukázala jako předvolební vábnička, která se rozplynula jako pára nad hrncem,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Učitelům se od loňského roku zvedly platy na 130 procent průměrné mzdy. Růst má však podle učitelské obce i opozice několik háčků – výpočet částky se odvíjí od starých údajů a zvýšení se navíc promítá pouze do nadtarifní složky, která není nároková a o jejíž výši rozhodují ředitelé škol. Ti však tyto prostředky často využívají na dorovnání platů nepedagogických pracovníků.
Stále agresivnější rodiče
Učitele ale netrápí jen nízké platy. Stále častěji se potýkají i s nevhodným chováním některých žáků a nedostatečnou podporou ze strany rodičů. „V dnešní době sociálních sítí má každý druhý pocit, že když školou prošel on sám, zvládnul by to také a může se k tomu vyjádřit,“ popsala Dráhová.
Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) proto navrhuje legislativní zajištění vyšší ochrany učitelů, kteří se chováním některých žáků a „stále agresivnějšími“ rodiči cítí stále více ohroženi. „Rodiče musí učitelům důvěřovat, a ne s nimi soupeřit. Společnost musí své učitele důstojně odměnit a ocenit,“ řekla pro CNN Prima NEWS.
Zajíčková by dále zpřísnila přijímací řízení ke studiu učitelství. „Slovo učitel vzniklo od slova učit, což už ale dnes není jedinou očekávanou činností. Pedagog musí denně řešit tisíce složitých a citlivých situací, které s učením vlastně nesouvisí,“ objasnila, co je podle ní jednou z hlavních příčin odchodů učitelů.
„Vyplňujeme papíry, zprávy, třídnice, individuální plány, komunikujeme s rodiči, dále se vzděláváme,“ vyjmenovala Dráhová některé z mnoha činností z pracovní náplně učitelů.
Stipendia jen pro někoho
Pedagogické fakulty by tak podle Zajíčkové měly už při výběru uchazečů vyselektovat vhodné a nevhodné kandidáty na tuto náročnou profesi. „Data jednoznačně ukazují, že největší odliv učitelů probíhá v prvních třech letech po nástupu do školy. To je způsobeno ‚šokem‘, který mladý učitel zažívá a na který není připraven, a to je už dáno jeho nevhodným profilem pro vstup do tohoto povolání,“ objasnila poslankyně ODS.
Školy dlouhodobě nejvíce shánějí učitele matematiky, fyziky či chemie. Ty chce ministerstvo nalákat do školství cílenými stipendijními programy. Podpořil by je i Kettner, musely by však podle něj podléhat povinnostem. „Například po studiích skutečně nastoupit do školství a odučit dopředu stanovený minimální počet let,“ upřesnil poslanec SPD.
Podle Zajíčkové by pomohlo motivovat studenty nepedagogických oborů, aby si během studia doplnili učitelskou kvalifikaci. Jednou z cest může být i rozšíření nabídky studia učitelství na nepedagogických fakultách, jak to dělá například ČVUT.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nešťastné Kraslice. Základní školu tam nedokončí tři žáci z 20, město je na tom nejhůř v Česku
