Český cestovní ruch ve druhém čtvrtletí krvácel
Letošní duben, květen a červen byly z hlediska tuzemského cestovního ruchu rekordní. Ovšem v negativním slova smyslu. Meziročně se totiž celkový počet hostů ubytovaných v hotelích, penzionech nebo hostelech propadl o 83 procent. Nejhorší byl duben, kdy služby ubytovacích zařízení nevyužil skoro nikdo. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
Vůbec nejvíce koronavirovou karanténu odskákala Praha, kde se počet ubytovaných hostů meziročně snížil bezmála o 94 procent, tedy přibližně na sedmnáctinu stavu stejného období loňského roku. Jen pro představu, loni do Prahy zavítalo od dubna do června asi 1,1 milionu hostů, letos to bylo pouze 138 tisíc.
„Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze,“ uvedla v reakci na propad turismu v metropoli Hana Třeštíková, pražská radní pro kulturu a cestovní ruch. Podle ní jsou ale magistrátem přijatá opatření na podporu návštěvnosti hlavního města v rámci možností úspěšná. „Daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty. Ti tak alespoň z části tlumí tento drastický propad,“ dodala Třeštíková.
Metropole se z hlediska cestovního ruchu opravdu zásadně odlišuje od ostatních regionů Česka. Pokles ubytovaných hostů se totiž v krajích pohyboval „jen“ mezi 73 a 80 procenty. Nejvíce byl z tohoto hlediska postižený Karlovarský a Ústecký kraj, nejméně Královéhradecký, Pardubický a Zlínský.
Kvůli turismu trpěl celý sektor služeb
„Cestovní ruch v České republice byl ve druhém čtvrtletí knokautován a zbyly z něj jen trosky. Ubytovací zařízení fungovala v podstatě jen pro domácí klientelu a cizince z okolních států. Lidé mimo Evropu k nám prakticky úplně přestali jezdit,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Domácí klientela totiž snížila počet přenocování jen asi o dvě třetiny, zatímco v případě zahraničních návštěvníků byl propad více než 96procentní. „Výrazné ztráty však ve druhém kvartále zaznamenaly všechny typy ubytovacích zařízení,“ dodal Křeček.
Nejvíce ubytovaných cizinců pocházelo v uvedeném období z Německa, a to kolem padesáti tisíc. Druhou nejpočetnější skupinou zahraničních návštěvníků byli s 32 tisíci Slováci, třetí s velkým odstupem skončili Poláci, kterých do tuzemských ubytovacích zařízení zavítalo asi osm tisíc. „V první desítce nejčastěji ubytovaných cizinců najdeme pouze Evropany. Lidé z jiných kontinentů k nám prakticky přestali jezdit,“ uvedl dále Štěpán Křeček.
Pád cestovního ruchu se projevil také na meziročním poklesu tržeb v sektoru služeb. Podle statistiků se ve druhém letošním čtvrtletí snížily o pětinu. Největší pokles nastal právě v ubytování, stravování a pohostinství, a to o bezmála šedesát procent, z toho v samotných ubytovacích službách o procent osmdesát. O více než 22 procent klesly tržby v dopravě a skladování, v administrativních a podpůrných činnostech (jako například u agentur práce nebo cestovních kanceláří) o 36,1 procenta. Jedinou oblastí, kde došlo ve službách k růstu obratu, byly informační a komunikační činnosti, které si připsaly 0,4 procenta.
