Do Chorvatska autem: Kolik zaplatíte, jaké vás čekají nástrahy a popis tří nejlepších tras

Přese všechny negativní zvěsti o zdražení či zhoršení kvality služeb bude i letos Chorvatsko pro Čechy s přehledem nejnavštěvovanější prázdninovou destinací. Kombinace relativní blízkosti, krásného moře a srozumitelného jazyka i pro lidi nevládnoucí znalostmi cizích řečí z něj dělá ideální cíl pro rodiny s dětmi, milovníky vodních sportů nebo seniory. Menší část turistů sice z Česka na Jadran cestuje autobusy nebo nověji letadly, většina se ovšem za sluncem vydává vlastním vozem. Právě jim je určen následující text, ve kterém chceme upozornit motoristy na možná úskalí jejich cesty.

K TÉMATU: Jak nejlevněji cestovat do Chorvatska. Vyplatí se zvolit vlak, letadlo, či jízdu autem?

Donedávna platilo, že z České republiky vede nejrychlejší cesta do Chorvatska přes Rakousko a Slovinsko. Nejen obyvatelé Moravy a Slezska však poslední dobou zjišťují, že příjemněji se může cestovat přes Slovensko a Maďarsko, tedy trasou, kudy se na Jadran jezdilo za socialismu výhradně. Pro koho je tedy ta která trasa nejvýhodnější?

Vezměme to od západu, který je možné vymezit Karlovarským, Ústeckým, Libereckým, Středočeským, Plzeňským, Jihočeským, Hradeckým a Pardubickým krajem plus samozřejmě Prahou. Právě turisté z těchto regionů mají největší výběr, kudy se k moři vydat. Do výchozích hraničních přechodů se ze svého bydliště každý dopraví podle vlastních dispozic, jako cílové město jsme volili středodalmátský Split, je tedy jasné, že do Dubrovniku na jihu se pojede o tři hodiny déle a do Puly na severu zase o tři méně.

Trasa 1: Dolní Dvořiště – Linec – Štýrský Hradec – Maribor – Záhřeb

Na jedné straně jde o o pár desítek kilometrů kratší trasu, na čase ale neušetříte, spíše naopak. Cesta přes Linec každopádně nabyla na atraktivitě dobudováním dálničních úseků do českých hranic do Lince, jen kdyby také naši stavbaři trochu zabrali s jihočeskou D3. Pražané by rázem měli o nejrychlejší cestě jasno.

Na této trase vás čekají poplatky 9,90 eura za rakouskou desetidenní dálniční známku, dále zaplatíte 10,50 eura za Gleinalmský tunel, 6,50 eura za Bosrucký tunel, 16 eur (od 15. června) za slovinskou dálniční známku (Slovinci chtějí maximálně vytěžit své postavení prakticky nezbytné tranzitní země a politické rivality s Chorvatskem, tudíž je poplatek vyšší než v Rakousku a doba platnosti známky jen nevýhodných sedm dnů). Za mýtné na chorvatské dálnici na cestě do Puly/Zdaru/Splitu/Čarapine (jižní konec dálnice A1 směrem na Dubrovnik) zaplatíte 21/16,50/24/30 eura.

Pokud míříte jen na Istrii, trasa se v Rakousku odchyluje západním směrem v direkci Salzburg–Villach–Lublaň–Istria. Za tunely se ale platí také, konkrétně za Tauerntunel a Katschberg dohromady 13,50 eura, za Karawanken tunel 7,80 eura.

Trasa 2: Mikulov – Vídeň – Štýrský Hradec – Maribor – Záhřeb

Nejoblíbenější trasa Čechů na cestě k moři bude zejména po odpadnutí hraničních kontrol na slovinsko-chorvatských hranicích stále patřit mezi nejrychlejší – paradoxně se dost možná nejvíce zdržíte na naší dálnici D1 nebo na běžné státovce před Mikulovem. Ano, také na jih od Brna jsme s dálnicí moc nepokročili. Poplatky jsou stejné jako u předchozí varianty, odpadá však platba za tunely.

Tajný tip: Nenechávejte si obědovou pauzu na jediný chorvatský „mekáč“ na cestě, který leží kus za Karlovacem v Chorvatsku. I mimo sezonu je přecpaný k prasknutí a čekání na rychlé zaplnění žaludku zabere desítky minut.

Trasa 3: Lanžhot–Bratislava–Gÿor– Letenye–Záhřeb

Za socialismu vzhledem k praktické neprostupnosti hranic do kapitalistického Rakouska jiná cesta do tehdejší Jugoslávie než přes Maďarsko neexistovala. Někteří motoristé ji ale nezavrhují ani dnes. Tato trasa je sice zhruba o 100 kilometrů delší, zato však méně frekventovaná a také levnější.

Po projetí Slovenska po dálnici do Bratislavy překročíte hranice do Maďarska na nedalekém přechodu Čunovo, dále už se jede klasicky na Györ, Székesfehérvár a dále jižně k hraničnímu přechodu Letenye, kde vjedete přímo do Chorvatska, díky čemuž se vyhnete platbě za slovinskou dálnici i většímu provozu.

Platit budete následovně: základní desetidenní slovenská dálniční známka 10 eur, maďarská na stejnou dobu 5 520 forintů, tedy asi 333 korun.

Natankujte ještě doma

Před překročením českých hranic do kterékoliv průjezdní země dotankujte plnou nádrž. V Rakousku, na Slovensku i v Maďarsku jsou ceny nafty a benzinu citelně vyšší než u nás. Zatímco v České republice činila k 6. červnu průměrná cena benzinu a nafty 36,80, respektive 31,19 Kč, v Rakousku se ve stejné době platilo v průměru 1,57, respektive 1,50 eura (v přepočtu 36,94, respektive 35,29 Kč), na Slovensku 1,59, resp. 1,43 eura (37,41, resp. 33,64 Kč), v Maďarsku 1,56, resp. 1,48 eura (36,70, resp. 34,82 Kč), ve Slovinsku 1,40, resp. 1,48 eura  (32,94, resp. 35,82 Kč) a konečně v Chorvatsku, kde jsou ceny paliv stále zastropovány, 1,37, resp. 1,48 eura (32,23, resp. 34,82 Kč). Povšimněte si také, že v některých zemích je nafta dražší než benzin.

Další kouzla se týkají platby za mýtné, které se v případě průjezdních zemí vybírají vždy ve formě dálničních známek na určité časové období. Ve všech případech platí, že známky je možné zakoupit on-line a také to, že známky platí vždy od data, které sami určíte. Má to ale svá úskalí.

Například elektronická dálniční známka v Rakousku platí až od 18. dne od zakoupení. Důvodem je ochrana spotřebitele, který má podle tamního zákona 14 dní nárok na vrácení peněz. Ceny jsou stejné jako u klasické samolepky, avšak v případě elektronické rakouské dálniční známky se nikam nic nelepí, registrační značku projíždějících vozidel automaticky snímají kamery.

Slovenská známka ve fyzické formě vůbec neexistuje stejně jako maďarská a slovinská, zakoupit je tedy musíte on-line nebo hned na hranicích a u některých čerpacích stanic. V Chorvatsku se poplatek za konkrétní úseky dálnice tradičně vybírá na mýtnicích, což často přináší nejednu minutu strávenou v koloně. Na mýtnicích bedlivě sledujte dopravní signalizaci a plaťte určitě kartou, fronta bude menší.

Pozor! Už od příštího roku bude i tento klasický systém s lístky a platebními automaty minulostí. Chorvaté přejdou na elektronický výběru mýta, nikoliv však ve stejné formě jako okolní státy – nebude se tedy platit za časové období, ale nadále za kilometry.

Zvýšený policejní dohled

Udržet pořádek v zemi, kam v létě zavítají miliony turistů, není jen tak a chorvatská policie dělá, co umí. Po přechodu na euro země vydala i sazebník pokut v nové měně. Policisté informují řidiče,  že během letní sezóny nasadí na všech důležitých trasách, které vedou z vnitrozemí směrem k moři, jakož i na přístupech k významným turistickým centrům, maximální možný počet lidí i techniky – rychlostních radarů, testerů na alkohol a drogy.

Policie se prý zaměří na „čtyři hlavní zabijáky bezpečnosti“ – jízdu pod vlivem alkoholu, jízdu nepovolenou rychlostí, jízdu bez použití bezpečnostních pásů a používání mobilních telefonů za volantem. Naopak chtějí policisté řidičům pomoct fyzickým řízením dopravy na místech, kde se vytvářejí zácpy.

Dopravní předpisy se v Chorvatsku víceméně neliší od těch českých. V obci se jezdí maximálně padesátkou, mimo ni rychlostí 90 km/h, na rychlostních silnicích je povoleno110 km/h a na dálnicích 130 km/h. Rozdíl je v tom, že denní světla se používají jen od října do března. Pokud si je ale v létě necháte zapnuté, chybu neuděláte.

V otázce alkoholu je Chorvatsko, jak známo, tolerantnější než Česko. Povoleno je 0,5 promile alkoholu v krvi. Musíte však mít dobrý odhad nebo raději vlastní alkoholtester. Nad 0,5 promile totiž můžete dostat pokutu od 390 do 660 eur a pokud „nafoukáte“ více, může to být i dva tisíce eur. Za jízdu v obci rychlostí vyšší o 20 až 30 km/h činí pokuta 130 eur, nad 30 km/h je to už ale minimálně 390 eur a pokud jste rychlejší v obci o 50 km/h, může se vyšplhat až na 2 650 eur. Za nesprávné parkování ve vyhrazených zónách se platí 130 eur.

Už od loňska platí, že pokuty se hradí výhradně bezhotovostně. Pokud zaplatíte pokutu kartou na místě činu nebo do tří dnů od doručení oznámení o spáchání přestupku, bude zákonná sazba snížena na polovinu. Pokud zaplatíte do osmi dnů, sleva bude už jen jedna třetina z vyměřené pokuty. Jinými slovy: „zvýhodněni“ budou ti, kdo uhradí pokutu na místě nebo do tří či osmi dnů (což je při přeshraničním vymáhání nejisté).

Předpisy samozřejmě nezapomínejte dodržovat ani v průjezdních zemích – zejména v Rakousku „stojí za to“.

Doklady a vybavení

Přestože všechny země, které při cestě do Chorvatska potenciálně navštívíte, jsou součástí Schengenského prostoru a klasické hraniční kontroly tedy nehrozí, vezměte si sebou kromě řidičského průkazu také občanku. To platí i pro děti, psi musí být očkovaní proti vzteklině, očipovaní a vybavení vlastním „pasem“. Určitě není od věci také cestovní, případně úrazové pojištění nebo rozšířené pojištění vozidla.

Jisté nuance je ale možné zaznamenat v povinné výbavě vozidla pro jednotlivé země, určitě si ji před cestou zkontrolujte. Máte v autě antiradar? Tak jej raději nechte doma, na Slovensku je jeho používání nelegální, v Rakousku je dokonce nelegální i používání běžných palubních kamer. A co reflexní vesta, vozíte ji v kufru? V Maďarsku za to můžete dostat pokutu, reflexní vesty pro všechny pasažéry totiž musí být v kabině vozidla. Slovinci zase požadují mít ve výbavě vozidla sadu náhradních žárovek.