Hodnota akcií ČEZ klesla
Nejistota okolo budoucího vlastnictví polostátní skupiny ČEZ způsobuje další propad akcií a tím pádem ztrácí i na hodnotě. Může za to údajně nejasná komunikace vlády Petra Fialy (ODS), která by chtěla mít strategickou společnost pod stoprocentním vlastnictvím. Nervozita se ale projevuje i u investorů. Jeden z nich Michal Šnobr tepe snahu vládního kabinetu vytlačit minoritní akcionáře.
Ostrou kritiku vyvolalo jednání vlády. Ministři totiž schválili novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Pro společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi by to znamenalo, že se mohou přeměnit, pokud to odsouhlasí 75 procent všech akcionářů přítomných na valné hromadě. Dosud byl zákon postaven tak, že rozdělení či jiné fúzování může být uskutečněno po odsouhlasení 90 procenty z nich.
ČTĚTE TAKÉ: Jiná sazba DPH u černé kávy, jiná u caffè latte. Které změny způsobí problémy a chaos?
Český stát je majoritním vlastníkem ČEZ ze 70 procent. Rázem by rozdělení společnosti a vytlačení minoritních akcionářů bylo velmi jednoduché. „Je to prokazatelně v rozporu s evropskou legislativou, obchodním právem a i s tím, co je aplikováno v okolních státech. Vládní představitelé od premiéra přes ministry ohledně návrhu lžou, jak když tiskne,“ řekl pro CNN Prima NEWS Michal Šnobr.
Podle něj se rozdělení ČEZ takovým způsobem nepodaří a celou vládní strategii označil za nereálnou. „Poměrně s velkou jistotou by návrh narazil u Ústavního soudu. Je to podle mě velký omyl, který způsobil více škody než užitku,“ dodal.
Vláda návrh schválila, ačkoliv ještě není známé paragrafové znění. Podle uznávaného právního experta a bývalého člena Legislativní rady vlády Petra Bezoušky není předepsaný způsob, jak mají ministři návrhy přijímat. „Zcela nestandardní ale je, že ministr spravedlnosti přinese návrh na jednání, který ani nebyl na pozvánce nebo v oznámení,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bezouška.
Ten byl členem Legislativní rady vlády od roku 2006 do letošního dubna. Své místo musel opustit poté, co zveřejnil a zkritizoval první snahu vlády o tzv. lex ČEZ, neboli ovládnutí strategické společnosti. Podle Bezoušky je současný návrh ještě tvrdší. „Z tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti je jasné, že se jedná o odsouhlasení 75 procent přítomných akcionářů při dvoutřetinové účasti. Když si to dáme do čísel, tak stačí 51 procent na tzv. squeeze-out (vytěsnění minoritních akcionářů, pozn. red.). To je hrubý zásah do postavení akcionářů,“ řekl dále Bezouška.
Stát nemůže minoritáře jednoduše vytlačit, tvrdí právník
Vláda argumentuje tím, že taková praxe je standardní ve většině zemí Evropské unie. „Tyto hranice jsou současně běžnou praxí v rámci členských států Evropské unie, pouze jeden má ve své legislativě 90% hranici; většina z nich zvolila hranici nižší, a sice 66 až 75 procent,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Toto tvrzení ale napadá jak akcionář Šnobr, tak i právník Bezouška. „V Německu a Rakousku je jednomyslnost, ve Švýcarsku 90 procent a v Itálii například 90 procent všech akcionářů. Ďábel je totiž skryt v detailu. Pokud chcete rozdělit společnost, tak můžete aplikovat model, o kterém vláda hovoří. Jinak je tomu u společností s nerovnoměrným výměnným poměrem. Uvedu to na příkladu ČEZ. Zde byste vytvořil jednu společnost, kde bude mít stát 100 procent a minoritní akcionáři 0. Druhá společnost pak bude například půl na půl,“ dodal Bezouška.
Ještě (komparativní) dovětek k Lex ČEZ č. 2... Jak je to jinde s potřebnou většinou při rozdělení společnosti s...
Posted by Petr Bezouška on Tuesday, May 23, 2023
Panika kvůli Stanjurově tiskové konferenci
Další chaos k padajícím akciím ČEZ přidal v úterý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Měl totiž naplánovanou tiskovou konferenci před jadernou elektrárnou Temelín po jednání s nejvyšším vedením společnosti. Tiskový briefing byl naplánován na 15:30 a začaly se množit spekulace, že by ministr mohl říct zásadní informaci k rozdělení společnosti. Panovala proto obava, že v té době se ještě obchodovalo na burze a případný výrok by tak mohl přinést strmý pád akcií.
Spekulacemi se například zabývala J&T Banka. „Čeho by se měla konference týkat, není známo, je však možné, že mohou zaznít informace týkající se plánované transformace společnosti. Premiér Petr Fiala zároveň v pondělí zopakoval, že stát potřebuje větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou,“ uváděla konferenci zpráva banky.
Ministr ale následně tiskovou konferenci zrušil. Hlavním důvodem byla zaneprázdněnost. Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss pro CNN Prima NEWS dodal, že briefing pro média se zrušil i kvůli spekulacím. „Ministr měl několik měsíců naplánované výjezdy do krajů a regionů. V úterý měl v plánu Jihočeský kraj a snažili jsme se výjezdy naplánovat s agendou ministerstva financí. Z kapacitních možností ministra a také z toho důvodu, že se strhla velká mediální bouře, se tiskový briefing zrušil,“ řekl Weiss.
