Zestátnění Skupiny ČEZ by víceméně znamenalo konec pražské burzy a kapitálového trhu. Ve Zprávách PLUS na to upozornil ekonom Radim Dohnal s tím, že tržní kapitalizace by se propadla na méně než polovinu, čímž bychom se posunuli na úroveň Ghany nebo Bulharska, silně pod Rumunsko či Slovinsko. Analytik Jiří Cihlář ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že v roce 2022 podíl akcií ČEZ na celkových transakcí pražského parketu přesáhl 40 procent. Hodnota cenných papírů energetického giganta strmě klesá od minulého týdne, kdy vláda schválila nařízení usnadňující vykoupení menšinových vlastníků. Tržní kapitalizace skupiny již oslabila o zhruba 100 miliard korun.
„Cíl zestátnit ČEZ považuji za naprosto zbytečný a extrémně toxický. Pro stát je to drahé,“ uvedl Dohnal. Ovládnutí skupiny státem byl dle něj sice mohlo usnadnit dostavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech, ale na druhou stranu je nutné vzpomenout, že stát není příliš efektivním investorem. To je dle něj možné doložit například situací ohledně dálnic.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nižší DPH se v cenách potravin projeví. Slučme je do jedné sazby s nápoji, vyzval analytik
Celkově proto ekonom doufá, že vláda svých plánů spojených se zestátněním ČEZ zanechá. Podobného smýšlení je i Cihlář, který navíc poznamenal, že už teď jsou akcie energetické společnosti poškozeny. „Složité v tuhle chvíli je, že nevíme, jaké jsou plány státu. I proto akcie ČEZ tolik trpěly,“ konstatoval.
ČEZ těžce krvácí, říká Kovanda. Pokles akcií na burze pokračuje, investoři mají strach
Akcie ČEZ na pražské burze pokračovaly ve čtvrtek dopoledne v prudkém poklesu, po 11. hodině ztrácely více než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod tisíc korun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy společnost těžce krvácí. „Za poslední týden ČEZ přišel o 100 miliard své hodnoty,“ uvedl. Podle něj za to může strach investorů z toho, co na ně vláda s úsporným balíčkem a legislativním návrhem chystá.
Kdyby vláda nenaslouchala varováním ekonomů a šla si tvrdě za svým cílem, bylo by dle Dohnala nejvýhodnější stihnout převzetí energetické firmy do konce roku, a to především s ohledem na tendr na nový jaderný blok. Druhým dechem však poznamenal, že i vzhledem k dlouhému legislativnímu procesu pochybuje o tom, že lze takový termín stihnout.
Další velkou překážkou by dle expertů mohly být kompenzace minoritním akcionářů, které by se pohybovaly kolem 200 miliard korun. „To bych nedělal ve chvíli, kdy se vláda snaží co nejvíc konsolidovat,“ uvedl Cihlář.
Po středečním rozhodnutí ministerského kabinetu, kterým stát směřuje k usnadnění možného převzetí energetické infrastruktury pod hlavičkou ČEZ, ztratila skupina na své tržní kapitalizaci zhruba 100 miliard korun. Každý z akcionářů přišel o přibližně 200 korun za akcii.