Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard korun. V pondělí večer o tom rozhodla valná hromada podniku a schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Stát z toho dostal 54 miliard Kč. Vyšší ještě byla dividenda v roce 2009, kdy činila 53 korun za akcii. O tom, že dividenda bude zřejmě třikrát nižší než loni, informovala CNN Prima NEWS již v pondělí ráno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ocelárny Liberty dluží firmě miliony. Ta se potápí, ale huti musí paradoxně platit za odpadní strusku
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný podíl vedení ČEZ navrhovalo i loni, valná hromada však tehdy schválila protinávrh státu na vyplacení celého očištěného zisku z roku 2022.
Švihlíková: Green Deal se moc nezmění, je to bitva ideologií. Komise se odstřihla od reality
V Green Dealu se ukazuje bitva mezi ideologickým fanatismem a schopností vnímat realitu, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Podle jejího názoru Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové smysl pro realitu neměla. Největší problém Zelené dohody pro Evropu je podle ní v přístupu založeném na regulacích.
ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 61,5 Kč za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 33 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Kvůli nesprávnému výpočtu dividendy podle ČEZ se však o tomto protinávrhu na valné hromadě nehlasovalo.
Valná hromada dosud v rámci svého pondělního programu dokončila tři body z celkových deseti. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval téměř 11 hodin, byl tak dosud nejdelší. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2023. ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nechceme „gigapotvory“. Obyvatelé Dolní Lutyně odmítli v referendu obří továrnu na baterie
