Valná hromada společnosti ČEZ
Už zanedlouho se bude jednat o miliardách z energetické společnosti ČEZ. Valná hromada rozhodne o výši dividendy z loňského zisku. Očekává se, že bude zhruba třikrát menší než loni, kdy dosáhla historicky nejvyšší hodnoty. Stát, coby majoritní akcionář ČEZu, měl letos možnost dividendu – stejně jako loni – zvýšit. Nakonec tak ale neučinil. Podle analytiků, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, tím chce dát stát ČEZu možnost více investovat.
Jednat o výši dividendy bude valná hromada v pondělí. Vzhledem k tomu, že je jen jeden návrh k hlasování, je dividenda už nyní prakticky jasná. Bude to 52 korun za akcii, celkově tak ČEZ na dividendách rozdá asi 28 miliard. Tedy 80 procent upraveného čistého zisku. Návrh je v souladu s dosavadní dividendovou politikou ČEZu, kdy vyplácí mezi své akcionáře 60 až 80 procent zisku.
ČTĚTE TAKÉ: Síkela oznámil největší investici v moderní historii ČR. Na čipy půjde přes 40 miliard korun
Doposud tedy žádné překvapení. To se týká až rozhodnutí státu nerozporovat návrh ČEZu na výši dividendy, jako se to stalo loni. Tehdy stát coby držitel téměř sedmdesátiprocentního podílu navrhl a prosadil vyplatit sto procent celého čistého zisku, tedy historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Pokud by došlo k vyplacení celého čistého zisku i letos, byla by dividenda za loňský rok místo 52 zhruba 64 korun na akcii, celkově asi 34 miliard.
30 miliard získá stát na windfall tax
Letos tak stát nicméně neučinil a své důvody nekomentuje. „Výše dividendy je kurzotvorná informace, k ní se nebudeme vyjadřovat,“ řekl CNN Prima NEWS za ministerstvo financí jeho mluvčí Filip Běhal. Podle analytiků, oslovených CNN Prima NEWS, hrály roli očekávané investice ČEZu i to, kolik stát z podniku získá na mimořádné dani z neočekávaných zisků, z takzvané windfall tax.
Pojedeme na dluh, varuje ekonom. Jurečkův plán na zvýšení platů by tlačil na inflaci, říká
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od září zvýšit platy státních zaměstnanců. Odbory požadují skokové navýšení až o 15 procent. Plošné přidání je proinflačním tlakem, který by se mohl na dalším zdražování negativně projevit, míní hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka. Podle něj by zvýšení platů státních zaměstnanců mohlo mít dopad na snižování základních úrokových sazeb od České národní banky.
Podle akciového analytika Komerční banky (KB) Bohumila Trampoty měl stát tři důvody, proč letos s vlastním protinávrhem na vyšší dividendu nepřišel, čímž ponechal podniku více peněz. „Stále platí windfall tax. ČEZ tak letos státu odvede zhruba 30 miliard. Dále ČEZ koupil distributora zemního plynu GasNet, bude mít tedy vyšší náklady. Za třetí čekají ČEZ investiční náklady na přeměnu uhelných aktiv na plynové,“ řekl Trampota pro CNN Prima NEWS. „V KB jsme předpokládali, že i letos bude stát chtít vyplatit všechno. To se nestalo a pro KB je to mírné zklamání. Možná i pro část investorů,“ dodal Trampota.
Podobné důvody zmínil i vedoucí akciový analytik České spořitelny Petr Bártek. „Stát tím dává najevo, že rozumí tomu, co probíhá v energetickém sektoru a v ČEZu. Jednak došlo k poklesu cen elektřiny z velmi vysokých úrovní. Začíná i masivní transformace uhelných aktiv a uhelných tepláren, budou se stavět nové plynové elektrárny. Tedy porostou investiční potřeby, které bude nutné profinancovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bártek. „U ČEZu do toho specificky vstupuje i to, že letos koupil plynovou distribuční síť GasNet. Ta mu zvýší zadlužení, které ještě není vysoké, ale už nemůžeme mluvit o tom, že ČEZ je nějak výrazně málo zadlužený. Firma bude potřebovat zadržet větší část zisku na budoucí investice do konverze uhlí a nových plynových zdrojů v příštích letech,“ dodal Bártek.
Diskuze na valné hromadě
Dalším důvodem mohlo být i to, že by vyšší dividenda nepomohla státnímu rozpočtu. „Stát možná reaguje na nedávné rozhodnutí Eurostatu, podle něhož nebyla část příjmů z vlastnictví, tedy pravděpodobně část loňské mimořádně vysoké dividendy ČEZ, notifikována jako příjem veřejných rozpočtů, nýbrž jako finanční transakce. České veřejné rozpočty proto za loňský rok nakonec vykázaly schodek ve výši 3,7 a nikoli 3,3 procenta HDP,“ řekl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
„Mimo jiné se tak ukazuje, jak se mýlí ti, kteří státu doporučují, aby si pro financování mimořádných nákladů dopadů energetické krize pomáhal mimořádně vysokými dividendami ČEZ namísto zavádění například daně z neočekávaných zisků,“ dodal Musil.
Na valné hromadě bude kromě jednání o výši dividendy zajímavé i to, na co se budou akcionáři ptát a jak a zda vůbec management podniku odpoví. Zajímat se mohou třeba o hospodaření společnosti či jaderný tendr, padnout mohou i dotazy na případný odkup minoritních podílů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolik zaplatíme za brambory: Cena ještě spadne dolů, slibují experti. Ale má to podmínku
