Afghánské děti (ilustrační foto) Zdroj: AP
Po srpnovém převratu Tálibánu se Afghánistán začal utápět v ekonomické, humanitární a potravinové krize. Situace došla tak daleko, že je řada rodin natolik zadlužených, že musejí prodávat vlastní děti, aby přežily další den.
Jmenuje se Saleha a v afghánském městě Herát se živí jako uklízečka. Náročnou prací si za den v přepočtu vydělá 15 korun. To ale nestačí. Věřiteli Ahmadovi ve městě dluží v přepočtu 12 tisíc korun. Její manžel je starý, nepracuje a o Saleziny děti se nikdo jiný nepostará.
Muž, u kterého si půjčila peníze, jí nabídl možnost, jak se kolotoče dluhů zbavit. Když mu Saleha prodá svou tříletou dceru Najibu, dluh bude smazán. S těžko uvěřitelným příběhem se Saleha svěřila americkému listu The Wall Street Journal.
Uprchlíci v Británii trpí. Nedá se to vydržet, pošlete nás domů, prosí Afghánci úřady
Vláda britského premiéra Borise Johnsona čelí ostré kritice za to, jakým způsobem nakládá s afghánskými uprchlíky. Operace Warm Welcome (vřelé přivítání), která měla za cíl Afghánce co nejlépe integrovat, podle kritiků zůstává daleko za očekáváním. Podle informací deníku The Guardian někteří uprchlíci dokonce žádají úřady, aby je poslaly zpět do sociálně nestabilního a ekonomicky rozvráceného Afghánistánu.
Ahmad navíc ženě pohrozil, že pokud jeho nabídku odmítne a do tří měsíců dluh nezaplatí, vezme si Najibu tak jako tak. Muž chce dítě po pár letech provdat za jednoho ze svých synů. „Taky nemám peníze, nikdo mi dluhy neplatí. Takže není jediné východisko,“ sdělil Ahmad pro americký deník.
Saleha je ale z nepřízně osudu úplně zdrcená. „Pokud bude život nadále takhle hrozný, zabiju sebe i své děti. Ani nevím, co dnes večer budeme jíst,“ řekla novinářům.
Stát v rozkladu
Není sama, kdo musí v Afghánistánu zvažovat, zda neprodá své dítě. Po pádu afghánské vlády a nastolení tvrdé ruky Tálibánu se z obchodování s dětmi stal zoufalý trend. Rodiny nemají peníze a často už jim nezbývá ani na zaplacení jídla.
Ti šťastnější, kteří ještě peníze mají, mají zase problém dostat se k hotovosti. Banky jsou na mnoha místech zavřené, ekonomika kolabuje a nadále se prohlubuje nezaměstnanost. Po odstřižení od mezinárodní pomoci také hrozí, že okolní státy přeruší dodávky elektrické energie do Afghánistánu.
