Afghánistán se v příštích týdnech možná ponoří do tmy, jelikož radikální hnutí Tálibán nemá prostředky na placení elektrického proudu, který dodávají sousední země. Dluhy se kupí a dodavatelé už tři měsíce v řadě nedostali zaplaceno. Dodávky elektřiny tak mohou kdykoli vypnout.
Euforie z ovládnutí země už opadla a Tálibán teď musí řešit administrativní potíže spojené se správou Afghánistánu. Zatímco se hroutí ekonomika a roste nezaměstnanost, radikální hnutí musí splácet jeden dluh za druhým. Jenže nemá dostatečné finanční prostředky. Mizerné hospodaření může způsobit celostátní blackout.
Tálibán by totiž měl správně každý měsíc platit za elektřinu sousedním zemím, které pro Afghánistán dodávají 78 procent z celkového objemu potřebné energie. Jen 22 procent si zvládne Afghánistán vyrobit sám, tudíž je na dodávkách ze zahraničí existenčně závislý.
Nesnášeli ho Američané i islamisté. Jak teď Tálibán naloží s opiovým byznysem?
Afghánistán je číslo jedna v produkci opia – drogy získávané ze šťávy nezralých makovic. Kolem prodeje této komodity se točí miliardy, logicky ho ale provází kontroverze. Proti opiu v minulosti brojili ortodoxní islamisté i Američané během dvacetileté války. Tálibán tak přemýšlí, jak s lány opia naložit.
Mezi vývozce elektrického proudu do Afghánistánu patří Írán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán. Měsíčně by jim měl Kábul platit v přepočtu zhruba půl miliardy korun.
Tálibán se ale k placení nemá a za elektřinu od srpnového převratu ještě nezaplatil ani jednou. Už třetí měsíc v řadě tak Afghánci svítí na dluh. Ten se vyšplhal v přepočtu přibližně na 1,3 miliardy korun.
Podle katarského webu Al-Džazíra prozatím Afghánci nehlásí žádné výpadky proudu. Ostatně jen 38 procent občanů země má přístup k elektřině.
Zahraniční média upozorňují, že okolním státům může každý dnem dojít trpělivost a dodávky jednoduše přeruší. Tálibán už se obrátil na OSN, po které žádá 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun), aby mohl účty splatit.
OSN zatím na výzvu Tálibánu nereagovala.