Chci Česku vysvětlit plusy EIB, říká nový viceprezident Mora. Ve hře je i financování Dukovan
Chci se podívat, zda by Evropská investiční banka (EIB) neposkytla Česku lepší úvěr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl nový viceprezident EIB Marek Mora. Bývalý náměstek exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však domnívá, že toho vláda spíše nevyužije. EIB naopak neplánuje rozšířit možnosti financování vojenských projektů i o zbraně a munici. „Dále jít tedy nechceme a nemyslíme si ani, že to je v tuto chvíli potřeba,“ uvedl. Mora je prvním Čechem ve vedení EIB od roku 2007, kdy v křesle viceprezidenta skončil Ivan Pilip.
V nové funkci působíte přibližně dva měsíce. Jak se v ní zabydlujete?
Jsou to necelé dva měsíce a zabydluju se dobře. Jelikož jsem během své kariéry strávil dlouhou dobu v zahraničí, celkem to je asi 17 let, tak to pro mě úplně nová věc není. Musím ale říct na rovinu, že když jsem se naposledy stěhoval ze zahraničí do Česka, bylo to v roce 2017 z Bruselu (v letech 2010 až 2017 Mora působil na Generálním sekretariátu Rady EU, pozn. red.), tak jsem si myslel, že to bylo naposled, že už se nikdy nikam stěhovat nebudu.
ČTĚTE TAKÉ: Přihlásil se dárce, který poslal 100 milionů na Dárek pro Putina. Podpoří i skupinu Vetchého
Pak ale přišla tato velice zajímavá nabídka, takže jsem se do Lucemburku přestěhoval. Je to ale na čtyři roky, takže to není stěhování úplně se vším všudy. Mám tam samozřejmě byt, pracuju tam, bydlím tam, ale tím, že mám na starosti státy našeho regionu, zejména i Českou republiku, tak jsem jednou nohou pořád v Praze.
Proč je pro Česko důležité, že má ve vedení EIB Čecha?
Zejména bych chtěl udělat EIB u nás i v celém regionu známější. Reprezentuju nejen Českou republiku, ale skupinu šesti zemí – kromě Česka i Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Kypr a Maltu. Tuto práci chci dělat ve všech zemích, ale Česká republika je z nich zdaleka největší, navíc prostředí u nás samozřejmě nejlépe znám. Chci v České republice ještě více vysvětlovat, co jsme schopni nabídnout, plus chci do vedení a filozofie fungování EIB přinést pohled našeho regionu.
Čtěte také
Jakým způsobem chcete význam EIB Čechům vysvětlovat?
Hlavně by to měli chápat ti klíčoví hráči. Pro nás jsou klíčovými partnery jednak veřejný sektor, tedy centrální vláda, ministerstva, kraje a velká města. Velká města říkám schválně, protože tím, že náš minimální úvěr je v poměrně vysoké výši, v řádech desítek milionů eur, jsou našimi partnery města typu Praha, Ostrava, Brno, Ústí nad Labem nebo Plzeň. Pak jsou našimi partnery velké firmy či podniky, které působí v oblastech, kde trh selhává, například tam, kde je obtížné získat financování pro velmi rozsáhlé, složité nebo také rizikovější investice. Zejména to je energetika, ale také banky poskytující úvěry malým podnikům a obecně tito velcí hráči. Myslím, že nás tyto společnosti znají, ale je potřeba vysvětlovat přidanou hodnotu, kterou nabízíme.
Napadá mě v této souvislosti, jestli jako Češi umíme dobře investovat. Hodně probírané je naše srovnání s Polskem. Přestože jsme vstupovali do EU ve stejnou dobu, jejich pokrok v rozšíření infrastruktury je oproti tomu českému nesrovnatelně větší. U nás se unijní fondy, když to zjednoduším, využívaly na rozhledny a cyklostezky. Umíme tedy efektivně investovat?
Říkáte to velmi dobře. Já jsem toto opakoval dlouho, už když jsem byl náměstek na ministerstvu financí. Myslím si, že máme lidi, kteří tomu rozumí. Jestli je někde v Česku problém, je to spíše struktura rozhodování a velká atomizace a rozdrobenost řízení země. Každý si zkrátka chce uzmout kousek z toho velkého koláče a pak už nezbyde na velké infrastrukturní projekty. Proto ty peníze končí u rozhleden a koupališť a železnice nebo dálnice se nám nepodařilo postavit. To srovnání s Poláky je bohužel tristní.
Čtěte také
Podle vás je to tedy otázka větší centralizace?
Řekl bych, že ano. Myslím si, že Česku by to prospělo. K tomu jsem ale řekl svoje ve svých předchozích rolích. Jako viceprezident EIB říkám, že je to záležitost každého státu.
Peníze do regionů
EIB má řadu kohezních plánů na podporu regionů. Česko trápí vylidňování z příhraničních oblastí, tak má EIB i nějaké projekty, jak udržet Čechy v regionech?
Určitě máme. Jednak jsou to obecné projekty, kdy nabízíme levné financování, které může pomoci každému regionu. EIB může poskytnout výhodný úvěr s velmi nízkou úrokovou sazbou, dlouhou splatností a možností odkladu splátek. Navíc máme programy, v rámci kterých můžeme některé úvěry zkombinovat s dalšími nástroji. Říká se tomu „blended financing“, protože se jedná o úvěr spojený s dotací, kterou poskytne Evropská komise. Přesně tyto programy máme zejména pro tři nejvíce strukturálně postižené regiony, tedy Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský.
V případě kritiky české ekonomiky se o ní hovoří jako o montovně. Je možné i tyto regiony, které jste zmínil, transformovat na oblasti, které budou motorem českého hospodářství?
To musí říct někdo z Česka, zda to je, nebo není možné. Není to kompetence EIB, takže bych se k tomu nerad vyjadřoval. Čistě teoreticky se ekonomové dělí na dvě školy. V té první zastávají názor: „Proč bychom měli držet lidi v neproduktivních regionech? Ať vznikají úspěšná centra a ať do nich lidé přesunou.“ Někdo zase říká, že bychom měli držet lidi v regionech. Má to svoje výhody, ale stojí to také nějaké peníze. K čemu se Česko přikloní, závisí na rozhodování hospodářsko-politických aktérů v České republice. My jsme schopni poskytnout výhodné finanční nástroje, a jestli je bude vláda chtít poskytnout k tomu či onomu, je jiná věc.
Čtěte také
Druhá věc, kterou už taky umíme, ač je v rozvíjející se fázi, je podpora venture capital (rizikového kapitálu, pozn. red.). Tímto způsobem jsme v Česku vstoupili třeba do společnosti Rohlík. Podobných firem by bylo jistě mnoho. Teď je otázka, co máte dělat. Máte podporovat firmu, která je úspěšná, nebo jít někam do regionu, kde máte nejistý výsledek? To je volba pro domácí aktéry.
Rozšířit financování obrany nechceme
Prioritou minulé vlády byla obrana. K jejímu financování se ale EIB staví zdrženlivě. Myslíte si, že se v následujících letech v tomto ohledu pozice EIB zásadně změní?
Ona už se zásadně změnila a bylo to mimochodem i na popud České republiky, která se v tom velice angažovala (po roce 2022 EIB zavedla nové zásady, které rozšířily možné oblasti financování i na některé vojenské projekty, EIB ale dále vylučuje financovat zbraně a munici, pozn. red.). Poté, co vypukl konflikt na Ukrajině, jsme byli ti, kteří na EIB velice tlačili. Jelikož EIB patří všem 27 členským státům, jako spoluvlastníci a akcionáři jsme měli nějakou páku.
Čtěte také
Změnou postoje EIB jsme zároveň chtěli postrčit i soukromý sektor, kterému ve financování obrany sice nic nebránilo, ale většina bank to nedělala, protože to dělat nechtěla. Některé se tím dokonce chlubily. Protože jsme vnímali změnu geopolitické situace, chtěli jsme přes EIB vyslat signál soukromému bankovnímu sektoru.
Všechno se to nakonec podařilo. Vidíme, že celý soukromý finanční sektor se podařilo zaktivovat. Máme banky jako například ČSOB, Českou spořitelnu nebo Komerční banku, které dříve obranné projekty nefinancovaly a dnes to dělají. Navíc, EIB má na příští rok v plánu objem operací (i s Evropským investičním fondem) ve výši 100 miliard eur, z nichž půjde asi 4,5 miliardy, tedy 4,5 procenta, na obranu a bezpečnost. V oblasti obrany můžeme financovat všechno kromě zbraní a munice.
Na to jsem přesně mířil. Rozšíření financování některých vojenských projektů či zboží dvojího užití byla revoluce sama o sobě, zajímalo by mě ale, jestli je možné jít ještě o krok dál směrem ke zbraním a munici. Bezpečnostní situace totiž není dobrá a Evropa hledá peníze, kde to jen jde.
V tomto ohledu si EIB musí velice hlídat svůj rating. Máme totiž ten nejvyšší, AAA. Dříve panovala obava, že pokud vstoupíme do oblasti obrany, může to náš rating ohrozit. Podařilo se nám dosáhnout přístupu, který jej ochránil. Je ale otázka, jestli by nás neohrozily investice do zbraní a munice. Myslím si ale, že další rozšíření i na tuto oblast už dnes ani není potřeba, protože se otevřely jiné možnosti, včetně standardního tržního financování. Dále jít tedy nechceme a nemyslíme si ani, že to je v tuto chvíli potřeba.
Čtěte také
Jinak ale EIB je schopna financovat celou řadu obranných projektů, nemusí to být jen zboží dvojího užití. Mohou to být i čistě vojenské projekty, třeba infrastruktura, kasárny a podobně.
Váš postoj je tedy takový, že EIB udělala ten signál, kterým povzbudila soukromý sektor, a to je to hlavní?
Trh šel s námi, a dokonce v některých oblastech šel ještě dál.
Pokud se podíváme na vnitřní obranu, experti varují před masivním zvýšením počtu ruských sabotáží. Jakou roli může EIB sehrát v posílení vnitřní bezpečnosti?
Určitě i tato oblast je pro nás prioritou. My této sekci říkáme „bezpečnost a obrana“, nerozlišujeme to na vnitřní a vnější. Tyto projekty a nástroje se hodně překrývají. Když vyvíjíte nějakou technologii, dnes to jsou třeba drony – je to vnitřní nebo vnější bezpečnost? Je to obojí. Chci tím říct, že tuto oblast bereme jako jeden balík a můžeme ji posílit jako celek.
Možné financování Dukovan
Dalším strategickým sektorem, který souvisí s bezpečností, je jaderná energetika. Bude se Evropská investiční banka podílet na financování dostavby jaderné elektrárny Dukovany?
I v této oblasti můžeme pozorovat druhý velký posun. Dnes už pracujeme v módu, že jaderná energetika je přijatelná pro většinu členů (vedení EIB se skládá z Rady guvernérů, kterou tvoří zpravidla unijní ministři financí, Správní rady a Řídicího výboru, jehož členem je i Mora, pozn. red.). Jsme schopni financovat výstavbu nových bloků, celý palivový cyklus, včetně skladování odpadů či prodlužování životnosti.
Jde to ale pouze v případě, že se nejedná o ruskou nebo sovětskou technologii. To znamená, že Temelín by problém neměl, a to přestože má ruský reaktor. Používá totiž technologie amerického Westinghouse. Rozhodnutí o financování jaderných projektů závisí na splnění bezpečnostních standardů EU a politiky EIB. Nové bloky v Dukovanech využívající neruskou technologii by mohly být posuzovány podle těchto kritérií. Česko má ale tento projekt připravený jinak – bezúročnou půjčku bude poskytovat stát.
Ze strany státu tedy nebyl ani žádný požadavek na spoluúčast?
Ze své nové pozice v EIB se o tom s kolegy z ministerstva financí pobavím, jestli bychom byli schopni poskytnout ještě výhodnější úvěr. Myslím si ale, že státní půjčka je super výhodná. Řídí se to podle zákona z roku 2012 o nízkouhlíkových zdrojích. Podle něj stát poskytne půjčku, přičemž po dobu výstavby vůbec nevzniká úrok. Jsem si jistý, že zaměstnanci EIB se budou snažit nabídnout tu nejlepší možnou nabídku. Teoreticky to tedy udělat můžeme, je ale otázka, jestli to pro Česko bude v tomto konkrétním případě lukrativní.
Když jste zmiňoval výrazný posun i v oblasti jaderné energetiky – je to tedy tak, že jedinou podmínkou pro financování je absence ruské technologie?
Podmínek tam asi může být více, protože hlídáme spoustu věcí. Zohledňujeme environmentální, sociální a ekonomické dopady. Nechtěli bychom třeba ani čínské technologie, naopak v rámci projektu se musí počítat s účastí lokálního nebo evropského průmyslu. To je i případ Dukovan. Přestože je staví Korejci, počítá se s podílem českých firem – turbíny se například budou dělat v Plzni. V případě jaderné energetiky je rozhodování složitější, museli bychom se vždy podívat na konkrétní projekt, ale neříkáme a priori „ne“.
Čtěte také
Zelená energetika je jedním z hlavních cílů Evropské komise. Lidi ale primárně zajímají účty. Bude součástí vašeho vysvětlování i to, že investice do Green Dealu nejsou jen „bruselský luxus“, ale časem díky tomu mohou energie zlevnit?
EIB výhodné financování poskytuje mimochodem třeba i firmám, jako je ČEZ nebo ČEPS, na modernizaci přenosové soustavy. To je ta regulovaná složka energií, přičemž investice do ní samozřejmě mohou cenu za tuto část snížit. Spočítat by to musel Energetický regulační úřad, ale teoreticky bychom ke zlevnění taky měli naší nabídkou přispět.
Paní prezidentka EIB Nadia Calviñová říká, že jsme „zelená banka“ nebo „klimatická banka“. V našem prostředí nechci nikoho dráždit, takže spíše říkám, že jsme banka, která se zaměřuje na snižování emisí uhlíku. To je důležité a doufám, že to většina lidí akceptuje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Aerolinky Smartwings, kterými Češi létají na dovolenou, mění majitele. Kupují je Turci
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
