V lednu každoročně praskají čekárny praktických lékařů ve švech pod náporem pacientů s chřipkou, letos je to ale jinak. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zatím v českých laboratořích nebyl detekován ani jeden takový případ. Imunolog Václav Hořejší uvedl, že to odborníci předpokládali, protože opatření proti koronaviru současně fungují i proti chřipce. Zároveň odhaduje, že se tento vir vrátí nejdříve na podzim, kdy by se koronavirová opatření mohla rozvolnit.
„V České republice zatím v sezoně 2020/2021 nebyl v rámci laboratorních vyšetření virus chřipky detekován,“ potvrdil CNN Prima NEWS SZÚ. Zároveň však upozornil, že nulový laboratorní záchyt nemusí nutně znamenat, že chřipku opravdu nikdo neprodělal. „Chřipkovou aktivitu lze však i vzhledem k obdobné situaci v Evropě odhadnout na minimální, tedy i pravděpodobnost detekce je minimální,“ dodal SZÚ.
Podle imunologa Václava Hořejšího se tak jen potvrdilo to, co odborníci očekávali. „Protiepidemická opatření, která jsou nasazená proti COVID-19, fungují i proti chřipce. Ta je navíc méně nakažlivá než koronavirus, takže na ni fungují o to víc,“ popsal Hořejší CNN Prima NEWS. Podle SZÚ ale může hrát určitou roli i nižší počet provedených testů a odběrů na chřipku oproti předchozím sezonám.
Hořejší však upozornil, že ani na jižní polokouli, kde mají chřipkovou sezonu, když je v Česku léto, nezaznamenali žádné případy chřipkového viru. „To se nestalo několik desítek let, to snad ani nikdo nepamatuje,“ zdůraznil imunolog.
Podle něj se chřipka vrátí nejdříve na podzim, kdy už by nemusela platit tak rozsáhlá protikoronavirová opatření. „Dříve to ale nebude. Opatření budou v různém stupni intenzity trvat do té doby, než budou naočkovány minimálně rizikové skupiny, protože to nejhorší, co s sebou přináší tato epidemie, je spousta těžkých případů a úmrtí v daných skupinách,“ podotkl Hořejší s tím, že naočkovat rizikové skupiny by se mohlo podařit do května. K úplnému rozvolnění je podle něj ale nutné naočkovat většinu obyvatel, tedy i mladé a zdravé lidi.
V této sezoně se chřipková epidemie neobjeví
V této sezoně už se ale podle něj chřipková epidemie neobjeví. „Předpokládám, že covidová opatření budou v nějaké formě dál přetrvávat. Určitě to nebude tak, že je za 14 dní vláda rozvolní, budeme chodit do hospody a všechno bude volné,“ podoktl imunolog.
Zároveň zdůraznil, že by si lidé z pandemie koronaviru mohli odnést alespoň jednu pozitivní věc. A to zvyk, že když se budou cítit nemocní, nasadí si roušku, aby neohrožovali své blízké. Stejně jako to dělají například Asiaté. „Doufám, že si z nich vezmeme příklad a budeme to dělat taky. Tím by se intenzita chřipkové sezony i těch ostatních lehčích respiračních onemocnění hodně zmírnila,“ upozornil Hořejší. Očekává, že k tomu bude vláda lidi vyzývat.
„Je vrchol sobectví, když člověk ví, že je nemocný a měl by chránit své okolí, ale nedělá to. Já se musím přiznat, že jsem v minulosti také kolikrát přecházel nějaká respirační onemocnění a chodil jsem do práce, kde jsem různě posmrkával a podobně. Takže tohle je poučení,“ dodal imunolog.
Koronavirus není chřipka a naopak
Hořejší také vysvětlil, jaký je rozdíl mezi chřipkou a koronavirem, a zdůraznil, že tato onemocnění nelze zaměňovat. „To, že je u někoho určeno, že má covid, je dokázáno exaktně vědecky pomocí testů, tedy buď antigenních nebo PCR. Je pravda, že u chřipky se takové testy neprovádějí,“ uvedl imunolog.
Všechna respirační onemocnění jako viróza či nachlazení mají podle imunologa s chřipkou podobné příznaky, ale právě chřipka je z nich nejzávažnější. „To je to onemocnění, kdy máte vysoké horečky a jedno promile lidí na něj umře. Ale je možné, že v řadě případů, kdy lékař od oka podle zkušeností řekl, že je to chřipka, to ve skutečnosti ani chřipka nebyla. To by se potvrdilo molekulárními testy, které se používají u covidu. Je reálné, že takhle časem bude chřipka testovat také,“ podotkl Hořejší.
Jak je na tom angína nebo nachlazení?
Sezonní aktivita virů u angíny nebo nachlazení se ale podle Hořejšího nezměnila. „Což mě docela překvapuje. Jako kdyby na ně koronavirová opatření tolik nefungovala,“ podotkl imunolog s tím, že je to pravděpodobně faktem, že lidé jsou těmito viry výrazně promořeni a stále v nich tedy určitý rezervoár těchto virů je. Mohou v sobě ale mít tak málo protilátek, že se nákaza viry může projevit, a dokonce ani není potřeba, aby je člověk chytil od někoho jiného.
