Ekonomové o inflaci v Česku
Vládu Petra Fialy (ODS) znovu čeká boj o navýšení minimální mzdy. Odbory požadují vyšší pracovní minimum o 2 200 korun. To by byl téměř dvojnásobný nárůst, než se očekává u průměrné mzdy. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS upozorňují zejména na to, že vyšší minimální mzda může dál roztáčet inflaci. S minimální mzdou se také pojí některé výpočty sociálních dávek a daňových výjimek, které se taktéž od příštího roku mohou zvýšit.
Minimální mzda není valorizována a její navýšení je tak každoročně závislé na složitých jednáních mezi vládou, zaměstnavateli a odbory. Zejména zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů tlačí minimální mzdu výše, zatímco Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy se snaží o pomalejší růst. Navržené zvýšení o 2 200 na 19 500 korun by ovšem bylo velkým skokem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školní obědy podraží, ne naposledy. Měníme okurky za mrkev a mrkev za okurky, líčí ředitelka
Nárůst minimální mzdy ale vede k tlaku na vyšší finanční ohodnocení u jiných pracovníků. Toho se může obávat Česká národní banka. Jeden z členů bankovní rady Tomáš Holub už v minulosti varoval, že probíhá mzdově-inflační spirála, která by mohla vést k dalšímu zvyšování základních úrokových sazeb. Podobně hovořil i další člen rady Jan Procházka. Případné zvýšení sazeb by mělo za následek další růst sazeb u hypoték a úvěrů.
„Odbory se snaží vytvořit mocný tlak na růst celkové mzdové hladiny v ekonomice, a to v době, kdy se stále zcela nevymanila z prostředí mimořádně vysoké inflace, nejvyšší za poslední zhruba tři desetiletí,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Sama Česká národní banka signalizuje, že hodlá být i přes nynější pokles inflace obezřetná a svoji základní úrokovou sazbu začne snižovat nejspíše až v roce 2024. Odbory však podobně obezřetně postupovat evidentně nehodlají a hazardují s dlouhodobou kondicí českého hospodářství,“ dodal.
Podle poradce premiéra Štěpána Křečka zatěžuje inflace mnohé zaměstnance, zejména ty, kteří pobírají minimální mzdu. Počet těchto pracovníků je ale nízký a naprosté minimum bere odhadem čtyři procenta zaměstnanců. „Problém je, že nejde jen o minimální mzdu. Jsou na ní navázané sociální dávky a také zaručené mzdy. Protíná se tak u celé řady profesí,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Zvýší se minimální zálohy a odvody?
Minimální mzda se například stanovuje u odvodu na pojistném na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimálních záloh pro OSVČ či u lidí, kteří pracují na zkrácený úvazek. Podle minimální mzdy jsou stanoveny i odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů na daně z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. Kromě toho ovlivňuje školkovné, limity pro uplatnění daňových bonusů a limity pro zdanění důchodů.
Podle Křečka ale může rozumné navýšení přinést i pozitivní kroky. „U lidí, kteří berou minimální mzdu a jsou dopláceni bokem, aby měli co nejmenší daně a odvody, to povede k legalizaci části jejich příjmů. Je tady i přesah do sociálního systému. Čím vyšší je minimální mzda, je i vyšší motivace lidí jít do práce,“ řekl dále Křeček.
S ním souhlasí i hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka, který zmiňuje například pracovníky v gastronomii. V tomto oboru se totiž mohou lidé setkat s tím, že pracují kvůli nízkým odvodům za minimální mzdu a část peněz dostávají v hotovosti.
Peterka navíc upozorňuje, že s růstem minimální mzdy dochází i ke zvýšení zaručené mzdy. Tu odborové svazy velmi kritizují, protože stát tabulkově nařizuje minimální mzdu u některých povolání. „Drtivá většina lidí, kteří jsou ve skupinách zaručené mzdy, takové výdělky nebere. Například IT specialista musí brát nejméně 40 tisíc korun. To je úplný nesmysl. Spousta pozic je ale na nich navázána a veřejně se o tom nemluví,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
