Finanční situace rodičů má výrazný vliv na životní úroveň jejich dětí. Vyrůstá-li potomek v nuzných poměrech, je u něho až dvakrát vyšší pravděpodobnost, že na tom s penězi bude na štíru v porovnání s jejich dobře situovanými vrstevníky. Největší rozptyl mezi těmito dvěma skupinami panuje v Bulharsku, nejmenší v Lotyšsku, vyplývá z aktuálních dat Eurostatu. Jak je na tom Česká republika?
Když se nebudeš dobře učit, budeš maximálně zametat chodníky nebo vyvážet popelnice a budeš se mít špatně. Takovou hrozbu si z úst svých rodičů vyslechlo nejedno české dítko, které se v nějaké fázi své pouti vzdělávacím systémem „šprajclo“. Přestože se jedná o rodičovský apel na nezanedbávání školy, úzce souvisí s tím, v jaké finanční situaci se potomci v dospělosti ocitnou.
A Eurostat nyní přišel se statistikou, která dokládá také souvislost mezi finanční situací rodičů a jejich potomků. Vyplývá z ní, že děti chudých rodičů v Evropské unii končí rovněž v chudobě téměř dvakrát častěji než ty, které vyrostly ve hmotně zajištěné rodině. Konkrétně činí riziko chudoby u dětí z chudé rodiny průměrně 23 procent, zatímco riziko chudoby dětí vychovaných ve finančně dobře situované rodině dosahuje jen 13,4 procenta.
Česko, premiant Evropy
Vůbec nejmenší rozptyl mezi těmito dvěma skupinami existuje v Lotyšsku, kde rozdíl není žádný. Ať už jako dítě pocházíte z chudé, nebo dobře zajištěné rodiny, riziko, že v dospělosti skončíte v chudobě, činí 16,6 procenta. Následuje Rakousko a Dánsko. Naopak největší rozpětí v šancích, že děti z chudých nebo relativně bohatých rodin budou v dospělosti chudé, panuje v Bulharsku. A to 40,1 (u dětí z chudých rodin) versus 12,5 procenta (u dobře situovaných rodin).
Česká republika se může pyšnit vůbec nejlepším výsledkem z celé Evropské unie co do rizika, že děti v dospělém věku budou postiženy chudobou. A to v obou kategoriích. Pokud ratolesti vychovají dobře finančně postavené rodiny, riziko upadnutí do chudoby činí jen 5,9 procenta. Děti pocházející z chudé rodiny pak samy skončí v chudobě se šancí 10,2 procenta.
Vzdělání i rovnostářství
„Do českého výsledku se může promítat hned několik faktorů. Obecně platí, že finanční situace lidí se lepší s vyšším stupněm dosaženého vzdělání. Nejenže je vyšší šance, že najdete práci, ale navíc i lépe placenou. Dalším faktorem je skutečnost, že Česko patří k nejvíce rovnostářským zemím co do rozdělení příjmů, ačkoli se to na první pohled nezdá,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Podle ní na tom příliš nezmění ani pandemie koronaviru, jejíž následky ještě data Eurostatu nezachytila. „Myslím, že koronavirus se na tom moc neprojeví, protože stát přišel prakticky okamžitě se silnou reakcí v podobě podpůrných programů, které nedopustily dramatické propady příjmů lidí pracujících v zasažených odvětvích,“ dodala Hedija. Je rovněž přesvědčena, že jak z etického, tak z ekonomického hlediska je dobře, že riziko českých dětí na pád do chudoby je nízké. „Samozřejmě bych to přála i dětem v jiných zemích, jenže to už je také o tom, jak mají nastavený sociální systém nebo přístup ke vzdělání,“ uzavřela.