Vzdělání rodičů má na ambice dětí studovat větší vliv než finanční poměry rodiny, z níž dítě pochází. Zdroj: Profimedia.cz
Na stupeň dosaženého vzdělání českých dětí má výrazný vliv, zda i jejich rodiče vystudovali vysokou školu. Šance dětí vysokoškoláků na získání bakalářského či magisterského diplomu je v Česku 2,5krát vyšší než dětí rodičů, kteří mají jen maturitu. Vyplývá to z aktuální studie Institutu pro demokracii a ekonomiku, think-tanku Národohospodářského ústavu akademie věd ČR.
Sociální předurčenost k vysokoškolskému studiu v České republice vzniká postupně již od nejmladších let. Rodinné zázemí totiž ovlivňuje nejen výchovu a vzdělávání mimo školu, ale výrazně i volbu vzdělávací dráhy, volbu škol a intenzitu přípravy na několik klíčových zkoušek (přijímací a závěrečné), studijní motivace a životní kariérní aspirace. Tak zní jeden z poznatků rozsáhlé studie think-tanku IDEA, kterou zpracovali Daniel Münich a Otakar Kořínek.
Školy učí jako před 30 lety. Rodiče jsou z toho zděšeni, říká expert na vzdělání
Školy nevyužily pandemie koronaviru k výraznějším změnám ve vzdělání. Některé z nich vedou výuku jako před 30 lety, myslí si pedagog a expert v oblasti vzdělání Petr Chára. Podle něj by měly být školy připraveny na kvalitní distanční výuku, což ale neznamená jen řečnit desítky minut směrem k dětem a zadávat jim úkoly e-mailem, dodal v pořadu 360° Michala Půra na CNN Prima NEWS.
V praxi to mimo jiné znamená, že studijní dráhu dětí v Česku zásadně ovlivňuje, zda alespoň jeden z rodičů má sám vysokoškolský diplom. Šance dětí z rodiny s alespoň jedním vysokoškolsky vzdělaným rodičem na to, že samy budou po maturitě ve studiu pokračovat, je v České republice 2,5krát vyšší než u dětí, kde alespoň bakalářem není ani jeden z rodičů.
Selekce začíná v raném věku
V tomto ohledu patříme mezi sedmou nejhorší zemi ze třicítky evropských států, na které se autoři studie zaměřili. Nejvýraznější vliv má vzdělání rodičů na vzdělání dětí v Rumunsku, kde je šance na vysokoškolský diplom dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči 3,6krát vyšší než u dětí rodičů bez akademického titulu.
Naopak nejméně vzdělání rodičů ovlivňuje vzdělání dětí v Irsku, na Kypru nebo v Nizozemsku, kde se zmíněné „skóre“ pohybuje od 1,34 do 1,53.
Münich s Kořínkem upozorňují, že v Česku vzdělání rodiče hraje významnou roli v informovanosti, která výrazně ovlivňuje rozhodování o volbě oborů a škol. „Selekce do kvalitnějších škol, výběr spolužáků s podobným sociálně-ekonomickým zázemím rodin a podobnými intelektuálními dovednostmi pak vede k tomu, že výhodné vzdělávací podmínky některých dětí se od raného věku průběžně dále posilují a znevýhodnění jiných dětí se s věkem naopak prohlubují,“ píší autoři studie.
Učitelům výrazně stouply platy. Česko však směřuje do problémů, varuje ekonom Münich
Čeští vysokoškolsky vzdělaní učitelé se dočkali v posledních dvou letech výrazného zvýšení platů a dosáhli průměru relativních platů v zemích Evropské unie. Vyplývá to ze studie Daniela Münicha, výkonného ředitele akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a bývalého člena Národní ekonomické rady vlády, zveřejněné k začátku nového školního roku. Úplně dobře to ale podle něj není. „Rozdávat peníze daňových poplatníků, navíc za cenu obrovských deficitů veřejných rozpočtů, je oproti provádění systémových reforem hračka,“ říká.
Výsledkem podle nich je, že u českých mladých lidí na prahu dospělosti po dokončení střední školy jsou intelektuální dispozice k vysokoškolskému studiu a zájmy o něj velmi odlišné právě v závislosti na vzdělání jejich rodičů.
Na rodinných financích příliš nesejde
Autoři touto vysokou selektivitou českého vzdělávacího systému vysvětlují, proč v mezinárodním srovnání jen poměrně malý podíl českých vysokoškoláků čelí finančním problémům. Se stupněm vzděláním rodičů zřejmě souvisí i jejich ochota a schopnost hradit studijní a životní náklady dětí během studia. A to opět přímo úměrně dosaženému vzdělání rodičů.
Münich s Kořínkem také došli k závěru, že stupeň vzdělání rodičů má na vzdělání jejich dětí výrazně větší vliv než ekonomická situace rodiny. Zjednodušeně řečeno, dítě z chudších poměrů, avšak vysokoškolsky vzdělanými rodiči, má větší šanci na pokračování ve studiu i po maturitě než jeho protějšek z bohaté, ale „nevzdělané“ rodiny.
Autoři se ve studii zabývali rovněž systémem finanční podpory studentů a předložili několik doporučení pro jeho změnu. Zejména navrhují zvýšit věkovou hranici pro uplatnění přímých i nepřímých podpor pro rodiče z titulu vyživovaného dítěte z aktuálních 26 let „o několik let“.
Stát by měl také navázat výši podpor na inflaci a růst reálných mezd, výrazně navýšit výdaje na sociální a ubytovací stipendia nebo zvýšit objem přímé veřejné finanční podpory studentů o 5 až 10 miliard korun ročně.
