V Poslanecké sněmovně se tento týden mají projednávat dvě novely klíčových zákonů upravujících vymáhání dluhů: exekučního řádu a insolvenčního zákona. Někteří experti ale varují, že navrhované změny mohou negativně dopadnout na řadu věřitelů, kterým se může ztížit vymáhání pohledávek po svých dlužnících. Nejde jen o finanční instituce, ale zejména o obyčejné podnikatele, obce, zdravotní pojišťovny nebo matky vymáhající výživné či bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek.
S obavami i nadějí k českému parlamentu vzhlíží také Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Pokud totiž projde navrhované zkrácení doby oddlužení ze současných pěti na tři roky, může to přinést ještě větší nerovnováhu do vztahu věřitel-dlužník, která negativně dopadne na bytová družstva, ale i společenství vlastníků bytových jednotek.
Bytová družstva či společenství vlastníků totiž už nyní řeší problém s vymáháním plateb od lidí, kteří sice v bytovém domě bydlí, ale za služby nebo údržbu společných prostor (včetně například rekonstrukcí) neplatí. „Bytová družstva a společenství vlastníků jsou v roli nedobrovolných věřitelů, protože vlastník bytu nemá možnost ovlivnit, kdo se mu do domu nastěhuje. Ze zákona se ale může stát, že bude ručit za dluhy svého souseda, kterému nikdy nic nepůjčil a nemohl rozhodnout, jestli se mu do domu nastěhuje,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Vysloužil.
Stamilionové pohledávky bytových družstev
A vlastníci bytových domů (ať už družstva nebo společenství vlastníků) pak mají na takové neplatiče chabé páky. Jedná se i o případy, kdy je pohledávka soudně řešena, ale pravomocné rozhodnutí není v řádu let vydáno. Správce objektu pak není schopen dlužníka z bytu vystěhovat, a ten dále spokojeně byt a služby s ním spojené užívá i přesto, že stále neplatí. „Ještě smutnější je to, že je mnohdy na družstva a společenství nahlíženo při vymáhání dluhů jako na ty zlé, kteří se snaží vlastníka či nájemce připravit o byt. Tak to ale není. Družstva i společenství při vymáhání dluhů chrání zájmy naprosté většiny svých členů, kteří si své povinnosti a závazky plní řádně a včas. Navíc jim tuto péči řádného hospodáře ukládá zákon,“ dodal Vysloužil.
Nejedná se přitom o žádné drobné. Jen členové SČMBD vykazují pohledávky po splatnosti ve výši kolem 200 milionů korun. „Za celou Českou republiku to bude mnohem více,“ upozornil Jan Vysloužil. Průměrná výše dluhů činí podle něho kolem 24 tisíc korun, výjimkou ale nejsou ani případy, kdy se výše jednotlivé pohledávky vyšplhá nad 400 tisíc. Problém podle Vysloužila tkví také v tom, že jakmile se ostatní vlastníci bytů dozvědí, že v domě bydlí neplatič, první reakcí je, že se snaží své byty prodat. Zůstanou zpravidla jen sociálně slabí, kteří nejsou schopni údržbu domu finančně utáhnout, a dům chátrá.
A co by podle předsedy SČMBD pomohlo? Stát by měl na bytová družstva a společenství nahlížet jinak než na finanční instituce, které půjčují peníze. „Pokud projde návrh na zkrácení doby oddlužení, mohlo by se klidně stát, že dlužník bude po tři roky posílat tisícikorunu měsíčně insolvenčnímu správci, tisícikorunu věřiteli a po třech letech může být bez dluhů. A to bez ohledu na výši jeho závazku. „Ve světě to funguje tak, že dluhy plynoucí z bydlení jsou v insolvenčním řízení hrazeny přednostně,“ uzavřel Vysloužil.
Zkrácení doby exekuce
Zkrácení lhůty pro oddlužení na tři roky by mohlo rovněž zvýšit riziko zneužívání takového institutu. Vypovídají o tom mimo jiné výsledky únorového průzkumu, který pro CNN Prima NEWS zpracovala agentura STEM/MARK. Vyplynulo z něho totiž, že pokud by oddlužení trvalo jen tři roky a zároveň by se snížila minimální částka, která by musela být uhrazena, na 36 tisíc korun, počet lidí ochotných si půjčit a utratit velkou částku by se zvýšil o 60 procent.
Dalším rizikovým momentem zákonodárci předložených návrhů je zkrácení doby exekuce, a to rovněž na tři roky. Prodloužit by ji bylo možné pouze po uhrazení dalších poplatků věřitelem. Protřelý dlužník by však ve skutečnosti dokázal i jen jednu exekuci dlouho odkládat. „Po snížení srážek ze mzdy, které měly za úkol vylepšit postavení dlužníků, kleslo procento vymožení do dvou let od první srážky na 48 procent, do čtyř let na 20 procent a necelá třetina exekucí se bude uspokojovat déle než 6,5 roku,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Marcela Petrošová z Exekutorského úřadu Břeclav. Věřitelé, jejichž nároky jsou až další v pořadí, by se tedy svých peněz při takto krátkém časovém limitu pro exekuce nedočkali nikdy.
Nechť to posoudí profesionálové
Některými odborníky je ale kritizováno také navrhované zrušení svobodné volby exekutora věřitelem. Namísto toho někteří zákonodárci navrhují, aby exekutory přiděloval soud. Podle předního českého advokáta Petra Koblovského za tímto návrhem ale stojí jen nepřejícnost některých exekutorů. „Skupině méně úspěšných exekutorů závistivě pokukujících po výdělcích zdatnějších kolegů se podařilo prezentovat zrušení svobodné volby exekutora věřitelem jako spásné řešení problémů zadlužených Čechů. Ve skutečnosti se jedná o regionální monopol, který sníží pravděpodobnost, že se věřitel domůže svých peněz,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Zajímavé je, že před dopadem některých navrhovaných legislativních změn varují nejen právní experti, ale obavy vyjadřují i tradičně neutrální soudy. „Před volbami je v podstatě každý návrh přepjatý. Proto bychom byli raději, kdyby koncepční zákony, které se týkají výkonu ústavních pravomocí, nebyly poznamenané legislativním kutilstvím,“ uvedl pro deník E15 šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
Novela exekučního řádu by totiž neměla dopad pouze na velké věřitele, jako jsou banky či pojišťovny, ale i instituce, které s podnikáním ve světě financí nemají nic společného. Vedle popsaného příběhu bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek by ji pocítily například i obce, peníze by mohly chybět i ve zdravotnictví (rovněž zdravotní pojišťovny musejí vymáhat dluhy od neplatičů). „Změny musí posoudit profesionální legislativci, aby promysleli všechny dopady, a to nejen na věřitele a dlužníky, ale i na jiné právní předpisy,“ dodal Vávra.
