Porovnání českého a amerického žebříčku rizik
Projekt Chytrá karanténa zveřejnil žebříček podle rizika nákazy nemocí COVID-19 při různých činnostech. Je označen štítkem „Vytvořeno na základě analýzy dat Chytré karantény“. Tabulka včetně grafiky je ale velmi podobná té, se kterou už na začátku července přišla Texaská lékařská asociace na základě dotazování mezi odborníky. Některá data podle Čechů navíc nesedí, a tak žebříček budí pochybnosti o původním autorství. Ministerstvo zdravotnictví už inspiraci u texaských vědců připustilo.
„Chytrá karanténa analyzovala tisíce dat, abychom mohli sestavit přehled činností podle míry rizika nákazou koronavirem. Pokud ale dodržíte hygienické zásady, tak se riziko výrazně snižuje,“ napsal na Twitteru tým projektu Chytrá karanténa, na kterém spolupracuje ministerstvo zdravotnictví, armáda a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), ke svému žebříčku rizik.
Tvrzení na Twitteru je však v rozporu s tím, co Seznam Zprávám řekl Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který má údaje v týmu Chytré karantény na starosti. „My tady ta data nemáme,“ prohlásil, když mu redakce jmenovala jednotlivé položky z grafu.
Odkud data pocházejí?
Tabulku uživatelé Twitteru začali porovnávat s téměř identickým žebříčkem, který zveřejnila Texaská lékařská asociace na začátku července. „Tohle je ale strašný trapas, vydávat cizí data za vlastní analýzu! Úroveň opsané diplomky pokořena,“ uvedl bývalý premiér Mirek Topolánek.
„Chytrá karanténa je dokonce tak blbá, že se nechá nachytat při opisování. Když je přistižena, zatlouká jako poškolák. Předsedou komise dozírající na Chytrou karanténu je premiér. Je to jeho odpovědnost a jeho nevěrohodnost,“ napsal zase poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
Tohle je ale strašný trapas, vydávat cizí data za vlastní anylýzu! Úroveň opsané diplomky pokořena. https://t.co/3kt0v954Ez
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) August 31, 2020
Lidé se tak na sociálních sítích začali ptát, na základě jakých dat projekt o rizikových místech rozhodoval. To ale zatím nikdo nesdělil. „Jasně, že je to inspirace. Ta tabulka se nám líbila, je užitečná. Takže jsme ji porovnali s daty z klastrů z Chytré karantény a zjistili jsme, že se v mnohém překrývají. Koronavirus se chová všude stejně. Šíří se v místech, kde je hodně lidí dlouho bez bezpečných rozestupů,“ doplnil na Twitteru tým Chytré karantény.
Některé body vyvolaly diskusi
Největší riziko setkání s koronavirem podle žebříčku hrozí v hudebních a tanečních klubech, na sportovním soustředění, při jízdě veřejnou dopravou, cvičení a posilování v uzavřených tělocvičnách, jídle v restauraci formou švédských stolů či bufetů a na dalších velkých hromadných akcích. Naopak nejnižší je při venčení psa, sledování televize doma a při práci na počítači.
Právě poslední a nejméně rizikový bod vzbudil pozornost. Označená „práce na počítači” se totiž jeví jako špatně přeložené spojení „opening the mail”, tedy otevření skutečné dopisní obálky.
Nejen tento bod ale vyvolal diskusi. Epidemiolog Roman Prymula pro CNN Prima NEWS uvedl, že v obchodech v České republice byl zaznamenán jediný případ nákazy, který nebyl ani zcela prokázaný. Projekt Chytrá karanténa však označuje nakupování za středně nízké riziko, udělila mu číslo tři.
Porovnání českého a amerického žebříčku rizik. Zdroj: CNN Prima NEWS
Porovnání českého a amerického žebříčku rizik. Zdroj: CNN Prima NEWS
Další rozdíly jsou například v hierarchii, česká verze začíná nejnebezpečnějšími body, zatímco ta americká u nejméně rizikových. Americká tabulka zmiňuje například i návštěvu kostela nebo pláže, kterou Češi vyřadili. Projekt Chytré karantény naopak přidal mezi aktivity s nízkým rizikem nákazy venčení psa nebo sledování televize u sebe doma.
