reklama

Proč se nedaří očkovat? Na vině je míra vzdělání i totalitní minulost, říká infektolog

Jedním z faktorů, proč se v některých zemích nedaří dobře očkování proti koronaviru, je i tamní míra vzdělání. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl slovenský infektolog Vladimír Krčméry. Ten poukazuje na to, že mezi propadlíky v očkování patří zejména postkomunistické země, včetně Slovenska. Na vině je podle něj i totalitní minulost.

reklama

Vy jste první člověk, který vakcínu na Slovensku dostal. Na druhou stranu, na Slovensku neprobíhá proces očkování takovým tempem, jak by bylo potřeba. Kde vidíte hlavní důvody, proč se to nedaří? Je to strach, nebo jsou lidé zmanipulovaní?

Jestliže chcete konkrétní důvody, tak musíme hovořit o skupině zemí. Rumunsko, Bulharsko, Slovensko či Chorvatsko mají nejnižší proočkovanost ze zemí Evropské unie. Pak jsou tu země, které ji mají ještě nižší, třeba kolem 15 či 20 procent. To jsou země jako Moldavsko, Ukrajina, Ruská federace nebo Bosna a Hercegovina, všechno země mimo EU.

První věc je úroveň vzdělání. Je třeba si uvědomit historii těchto národů. Demokracii a vzdělanost máte jinou v Belgii, Nizozemsku a Velké Británii, než jaká je v postkomunistických zemích. Česko se dostalo k demokracii v roce 1989, Slovensko naplno tak o deset let později. Je tam tedy takový desetiletý posun v úrovni vzdělání i smyslu pro demokracii. Musím tedy natvrdo říci, že země v Evropě a nejen v EU, které mají nejnižší vzdělanostní úroveň, mají i nejnižší proočkovanost.

Prof. MUDr. Vladimír Krčméry DrSc. (61 let)

Slovenský infektolog a univerzitní pedagog, při pandemii koronaviru člen Ústředního krizového štábu Slovenska.
Je považován za špičku v oboru tropických nemocí.
Vzdělání získal na Slovensku, v USA či ve Velké Británii. Posléze vyučoval po celém světě.
Podílel se na řadě humanitárních misí a projektů v zemích třetího světa.
Před časem bojoval s malárií, která mu způsobila vážné zdravotní problémy.

Měl jsem za to, že na Slovensku to se vzděláním nebude tak špatné...

Na Slovensku je velké množství lidí, kteří jsou sice moudří a vzdělaní, ale to neznamená, že rozumí dané věci lépe než ostatní. Nekritické čtení na internetu je první negativní faktor, protože lidé neumí rozlišovat věci, které si na něm přečtou, a ty, které jsou dokázané a možné. Dále máte velké množství bulvárních médií, která potřebují být čtená. A proto potřebují senzační informace. To, že se zveřejňují informace o rozličných způsobech, jak předcházet covidu vyjma očkování, je výsledek nekritického čtení médií.

Negativní roli tedy podle vás hrají i média?

Žádné konkrétní nenapadám, ale když čtete bulvární média, tak poznáte, že chtějí být prodávané. Na slovenském trhu je tak velké množství médií, že to zkresluje informovanost a způsobuje tzv. informační chaos v oblasti očkování. Mnohem lehčeji se uvede zpráva o tom, že někdo dostal trombózu po očkování, než že třeba v okrese Trenčín naočkovali 30 tisíc seniorů, protože to by nikdo nečetl. Pak se orientujete podle toho, zda je určitý politik očkovaný či ne. Papež, který byl nedávno na Slovensku, vyzýval k očkování a na tom setkání nebyli žádní opoziční politici, protože ti nejsou vakcinovaní.

Jak jste na tom v porovnání s ostatními?

Naše situace je lepší díky tomu, že máme více vysokoškolsky vzdělaných lidí, než nějaká země například na Balkánu, ale to neznamená, že jsme moudřejší. Nejlepší odpověď je parafráze bývalého ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, toho času v opozici. On byl předsedou Valného shromáždění v OSN, takže ve své době nejvýše postavený Slovák na mezinárodní scéně. On nám Slovákům řekl, že se tu hádáme na „podružných“ tématech. On vyjma papeže jako jediný přesně definoval, jaké jsou naše výsledky boje proti covidu. Hádáme se tu o podružných věcech, vytáhnou se zástupná témata, aby se nemusela řešit vážná.

Co například?

Například na Slovensku se poslední dobou o pandemii nepíše. Byl jsem překvapený, když jste mi zavolali, že se zajímáte o covid. Média teď občany trápila texty, zda bude trojkoalice či čtyřkoalice, zda budou ministry ti či oni, zda bude vyslovena nedůvěra nějakému ministrovi, zda je válka mezi dvěma policejními skupinami či třemi… Toto je strašné a ta atmosféra je taková, že potlačila covid. Lidé se přestali připravovat na to, že přijde třetí epidemie, a v létě jsme ztratili čas zbytečnými podružnými tématy. Poslední týden se to ale naštěstí zlepšilo.

My bychom v češtině použili asi výraz „žabomyší války“...

Ano. A v takové atmosféře chcete něco zpřísnit nebo chcete lidem říct, ať neblázní, protože nemocnice jsou plné. Já jsem u nás zažil přírůstky kolem 5 tisíc denně, vy dokonce přes 15 tisíc. Ale podstatné jsou ti lidé v nemocnicích. Vím, že můj kolega-infektolog profesor Pavol Jarčuška má v Košicích úplně plnou kliniku. Nemá kde přijímat pacienty. V Čadci, Martině, Banské Bystrici, Žilině, Popradu či v Prešově je v nemocnicích kritická situace, protože je nedostatek zdravotníků.

Co je v tomto ohledu třeba zlepšit?

Je to věc, kterou nikdo nepostřehl, a tu vám v České republice, kde jsem pracoval v Brně na lékařské fakultě asi před 20 lety, závidím. Je to atmosféra na pracovišti. Na Slovensku je diametrálně odlišná od České republiky. Vyjma ČR jsem pracoval i v Rakousku, ve vídeňské Allgemeines Krankenhaus (Všeobecná nemocnice – pozn. red.), a zde platilo to samé. Každý se vám snaží pomoci a nikdo na vás nehledí skrz prsty, že jste Slovák. Ani v Edinburghu ve Velké Británii mi nikdo nedal najevo, že jsem z Východní Evropy.

Jste otevření Slovákům, Ukrajincům a jiným národům. Proto je ten zdravotní systém v České republice daleko lépe připravený, než tady.

Opravdu je zrovna atmosféra na pracovišti tak důležitým faktorem?

Ptal jsem se některých mladých lékařů, proč odchází – a oni na to, že proto, že na Slovensku je medicína taková, jaká je. Necítí se tu dobře. A v tomto jste vy velkorysejší. Při porovnání mi lidé říkají, že nešli do Česka kvůli penězům, ale protože je tam lepší atmosféra.

Tedy otázka přístupu...

Ano. Pravda, zdravotní sestry šly jak kvůli penězům, tak i atmosféře. Naše nejlepší sestry nám odchází k vám. A proto jste lépe připravení na třetí vlnu epidemie. Lék můžu koupit za týden, vakcínu obstarám do dvou týdnů, roušky za tři a plicní ventilátor do měsíce. Ale u zdravotníků potřebujete školení aspoň na čtyři roky, u lékaře šest až devět let, anesteziologa máte až za deset let. V tomto jste vyhráli, a to i díky tomu, že jste otevření Slovákům, Ukrajincům a jiným národům. Proto je ten zdravotní systém v České republice daleko lépe připravený, než tady.

To je ale problém spíše vládních resortů, ne?

Na obranu našich ministerstev zdravotnictví a školství musím říct, že ona s tím teď nepohnou. To musí být dlouhodobá strategie. Česká republika má v rámci vzdělávání připravenou strategii na tyto mimořádné události. V tomto jsme pozadu. Naši ministři školství a zdravotnictví se můžou roztrhat na kusy, ale nemůžou nic dělat, protože polovina absolventů lékařských fakult jde do Česka, Rakouska a Německa. Prostě je na tom v tomto ohledu Slovensko velmi špatně, a to se teď může projevit na té zhoršující se podobě epidemie. Ta naše Stolová hora může přerůst až do Gerlachovského štítu nebo Mount Everestu.

Tagy:

Hlavní zprávy

Řidiče museli vystříhat, oživovali ho marně. Na Českolipsku mu nedal přednost sypač

Aktualizováno

Na silnici I/9 u Sosnové na Českolipsku zemřel v pondělí ráno senior za volantem osobního auta. Narazil do sypače, který vjížděl z vedlejší silnice a nedal mu přednost. Muž na místě svým zraněním podlehl, řekla ČTK českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková. Okolnosti nehody policie vyšetřuje. Kvůli nehodě byla na několik hodin uzavřena silnice I/9 u Sosnové.

Pandemie rozhodila i pohodáře. Expert radí, jak nejlépe čelit psychickým potížím

Od doby, kdy v Číně vypukla koronavirová pandemie, uběhly už dva roky a svět si s covidem stále neví rady. Kromě obětí spojených s nákazou či hrozby přeplněných nemocnic se lidé musí vyrovnávat také s psychickými problémy, které současná situace vyvolává. Jak tomu co nejlépe čelit, radil vedoucí psycholog Psychiatrické nemocnice Bohnice Daniel Krejcar v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Imunolog: Epidemie si řídí průběh sama. Další vlna přijít musela, protože nastala všude

Další vlna epidemie do Česka přijít musela, protože propukla i ve všech ostatních státech. V pořadu Partie PLUS televize CNN Prima NEWS to prohlásil imunolog a specialista v oboru buněčné analýzy Jiří Šinkora. Podle Aleksiho Šeda z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ale vlna mohla být mírnější díky větší proočkovanosti a dodržování opatření.

reklama

Domácí zpravodajství

Pandemie rozhodila i pohodáře. Expert radí, jak nejlépe čelit psychickým potížím

Od doby, kdy v Číně vypukla koronavirová pandemie, uběhly už dva roky a svět si s covidem stále neví rady. Kromě obětí spojených s nákazou či hrozby přeplněných nemocnic se lidé musí vyrovnávat také s psychickými problémy, které současná situace vyvolává. Jak tomu co nejlépe čelit, radil vedoucí psycholog Psychiatrické nemocnice Bohnice Daniel Krejcar v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

reklama