reklama

Krčméry: Na koronaviry se umíralo i do 12 hodin. První týden zemřela půlka nakažených

Nenacházíme se v další vlně, ale už ve třetí pandemii koronaviru. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl slovenský infektolog a hlavní tvář boje proti covidu u našich východních sousedů Vladimír Krčméry. Odborník na tropické nemoci mimo jiné porovnává jednotlivé mutace, které se ve světě rozšířily, a připomíná také pandemii SARS. Tu zažil před lety v Hongkongu a popisuje, kterak tehdy pacienti onemocněli a posléze umřeli nevídanou rychlostí.

reklama

Podobně jako v Česku a dalších evropských zemích i na Slovensku narůstá počet případů nákazy koronavirem. Čím to je, že se u vás tak rapidně zvyšují covidová čísla?
Je to způsobeno tím, že oproti České republice máme nižší zaočkovanost. Dokonce bych řekl, že daleko nižší, máme zhruba 45 a vy 65 procent. Druhým důvodem je, že na Slovensku je dlouhá léta velká nejednotnost a taková rozbitost společnosti a nedůvěra k jakýmkoliv preventivním opatřením. Slovenští občané prostě vnímají ať už očkování, nošení roušek či odstup jako něco, čemu se brání a útočí prakticky na všechny členy slovenského Ústředního krizového štábu a odborníky.

Prof. MUDr. Vladimír Krčméry DrSc. (61 let)

Slovenský infektolog a univerzitní pedagog, při pandemii koronaviru člen Ústředního krizového štábu Slovenska.
Je považován za špičku v oboru tropických nemocí.
Vzdělání získal na Slovensku, v USA či ve Velké Británii. Posléze vyučoval po celém světě.
Podílel se na řadě humanitárních misí a projektů v zemích třetího světa.
Před časem bojoval s malárií, která mu způsobila vážné zdravotní problémy.

Taková nálada ve společnosti se pak musí projevit i v nemocnicích a v komunikaci se zdravotníky, že?
Dokonce máme v nemocnicích případy, kdy pacient říká, že nechce žádné americké léky. Další nechce žádné ruské léky. Abych to odlehčil, jeden můj kolega se pacienta zeptal, zda si dá aspoň kyslík, protože není ani sovětský, ani americký, ani čínský. Zkrátka máme na Slovensku takovou špatnou atmosféru. A když máte špatnou atmosféru, kde je nízká adherence k autoritám a k vládním institucím, tak to automaticky generuje nedisciplinovanost a ta nízká proočkovanost je jedním z jasných znaků neúcty a neochoty podřídit se.

Odpůrci očkování a opatření jsou nejhlasitěji slyšet na různých demonstracích. Jak ještě jinak dávají najevo svůj nesouhlas?
Někteří občané si stěžují na ústavní orgány a právnické kanceláře pak pracují v nevídaném tempu. Podávají žaloby a trestní oznámení na členy vlády a ústředních štábů z důvodu, že je nutí se naočkovat. Přitom nic takového u nás není. Nedá se prosadit ani povinné očkování zdravotníků, jako se to udělalo v Itálii, Francii a v dalších zemích. Což je velmi logické, protože já ani vy určitě nechcete, aby naše prarodiče na geriatrickém oddělení či na dlouhodobé péči ošetřovali potenciálně infekční zdravotníci. Čísla tedy rostou kvůli souboru faktorů. Nízká proočkovanost, disadherence k autoritám, nechuť podřídit se protiepidemickým opatřením – to jsou tři hlavní důvody.

Dokonce máme v nemocnicích případy, kdy pacient říká, že nechce žádné americké léky. Další, že nechce žádné ruské léky.

Jak se zhoršující se situace na Slovensku řeší?
Připodobnil bych to přímo na nás. My dva, abychom správně seděli za stolem, potřebujeme čtyři opěrné body. Buď musíme mít židli se čtyřmi nohami, nebo musíme mít jiné opěrné body. To je to, co se na Slovensku tak málo dodržuje. Není to jen o očkování, měli jsme heslo ROR – roušky, odstup, ruce.

V Česku jsme měli od začátku pandemie ta stejná pravidla. Šlo o 3R – ruce, roušky, rozestupy.
Ano, bylo to proto, že nebyly vakcíny a léky. Teď už na Slovensku máme OROR, konkrétně očkování a ta další tři zmíněná pravidla. Mnozí lidé si tím, že se dali očkovat, myslí, že ta další písmena nepotřebují. Takže jako kdyby řekli, že jim stačí jednonohá židle. Naočkují se a přestanou nosit roušky či dodržovat rozestupy.

Můžeme to ale vztáhnout na celou Evropu, pozitivních případů i s příchodem podzimu přibývá snad všude. U nás, u vás i u našich sousedů.
Máte pravdu, že vyšší počty má například Rakousko. Značí to, že konec turistické sezony a takový návrat do práce je jedním z hnacích motorů pandemie. Návraty z dovolených trpí zejména země, jimiž turisté tranzitují, což jsou například Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko. To jsou tranzitní země, protože tam máte nános nejen od vašich občanů, kteří se vrací z dovolené, ale také těch projíždějících. To je první faktor. Druhým je otevírání základních škol. Jelikož děti zatím nemůžete očkovat, je to riziko, které se nedá ovlivnit, protože školy otevřít musíte. Neexistuje opatření, které by zabránilo přenosu do rodin.

Třeba takový hokej je dost rizikový, protože hrajete v zimě, což ten virus miluje.

Třetí věcí je, že v červenci a srpnu jsou všichni na dovolené a nejsou žádné svatby nebo kongresy, protože by na ně nikdo nepřišel. Takže všechny takové akce se konají v září či říjnu. A to je jako když lijete benzín do ohně. Dalším faktorem je, že koncem srpna či začátkem září začínají všechny sportovní ligy. Třeba takový hokej je dost rizikový, protože hrajete v zimě, což ten virus miluje, hráči mají fantastickou dechovou frekvenci a ti, co jim fandí, svými pokřiky a projevy lásky mají taky velkou frekvenci šíření viru.

Navíc jsou v uzavřené hale...
Přesně tak. Jsou v uzavřeném prostoru, a i když jsou naočkovaní, tak víme, že kolikrát nemají tak silné protilátky nebo si očkování oslaví litrem slivovice a tím pádem se nevytvoří žádné. A i když máte protilátky po očkování, můžete virus přenášet. Nešíříte ho takovým tempem, máte nízkou virovou nálož, nemáte žádné klinické příznaky, ale můžete ho přenášet. Takže problémem je začátek sportovních soutěží, znovuotevření škol a k tomu populace, která je očkovaná a myslí si, že se jí nemůže nic stát. Ten pocit bezstarostnosti vygeneroval na Slovensku, v Rakousku – a zdá se, že i v Maďarsku, Chorvatsku či Slovinsku – takto vysoké počty.

Za nárůstem tedy vidíte především shromažďování více lidí například při školní výuce a sportovních zápasech?
V epidemiologii se hovoří o tzv. chainingu, podle řetězu. Když nařetězíte akce, které jsou příliš blízko u sebe, tak to je problém. Pro příští rok je potřeba, a stále o tom hovoříme, se poučit. Nařetězme ty události na sebe s určitým odstupem. Například v Německu začal školní rok na základních školách s odstupem. Každá spolková země měla jiný nástup studentů na vysoké školy, což se podařilo i na Slovensku. Rektoři byli v tomto disciplinovaní, udělali si odstupy mezi nástupy a zavedli přísnější režim na internátech. Ale ostatní věci se nařetězily. Napočítal jsem hned šest věcí, které vytvořily zmíněný řetěz a právě ten je hnací motor epidemie.

Máme tu tedy další vlnu koronavirové pandemie?
To je dobrá otázka. Mám názor, který většina nesdílí. Osobně si myslím, že máme třetí epidemii, ne třetí vlnu. Měli jsme první epidemii, která byla od viru wuchanského typu. Poté jsme na jaře měli londýnskou variantu (dříve označovaná jako britská mutace či varianta alfa – pozn. red.), která byla zlá. A teď zde máme variantu importovanou ze střední a jižní Asie do Evropy, přičemž to je zcela jiný virus. První, druhý i třetí nezpůsobovaly stejnou chorobu. Všechno to jsou sice koronaviry, ale každý je jiný, i jejich klinické příznaky se liší.

Osobně si myslím, že máme třetí epidemii, ne třetí vlnu.

Sužovaly svět v minulosti ještě horší pandemie? Nebo je to nejhorší, co jsme za poslední desetiletí zažili?
V roce 2003 jsem zažil v Hongkongu SARS, který jsme v žertu překládali jako „sudden“, anglicky „okamžitě“. Ti lidé totiž onemocněli okamžitě, inkubační doba byla jeden den a hned to bylo velmi vážné. Během několika hodin se začali dusit a bez intervence se do 12 hodin všichni zadusili. První týden zemřelo 50 % nakažených, poté už jen 0,5 %.

Jak se SARS lišil od nynější pandemie?
Byl to také koronavirus, ale měl úplně jiné příznaky než wuchanský typ. Ten byl zákeřnější, neprobíhal tak rychle, inkubační doba byla sedm dní, což má své výhody i nevýhody. Lidé virus roznášeli a vůbec nevěděli, že jsou infekční. Poté přišel vir z „ostrovů“, které právě brexitovaly. I zde to byla jiná nemoc. Virus měl kratší inkubační dobu a byl naštěstí stejně citlivý na vakcíny. Teď je tu ta poslední varianta, která má kromě jiných klinických příznaků i jinou inkubační dobu. Nakazíte se do tří dnů. Nejinfekčnější jste druhý, třetí a možná čtvrtý den, ne jako předtím sedm dní. Další věc je, že nemáte žádné příznaky. U očkovaných probíhá úplně nenápadně a u neočkovaných lehčeji. Více se to podobá chřipce, neboť máte bolesti hlavy a jste unavení, ale neztratíte chuť či čich. U viru z Hongkongu jste měl zase okamžitě pneumonii.

V jaké části té podle vás třetí pandemie jsme?
Začali jsme ji zánosem z velkého lidnatého státu (Indie – pozn. red.) v červnu a měli jsme na Slovensku systém tzv. tlející choroby. Nemoc se projevuje v takových vlnkách. Nízké přírůstky, nízká úmrtnost, poměrně vyrovnaný průběh. A teď jsme se na Slovensku dostali do fáze tzv. Stolové hory (hora nacházející se v Jihoafrické republice – pozn. red.). My infektologové totiž rádi přirovnáváme vlny podle typu hory, například v Česku ta druhá nemoc byla jako Mount Everest, protože měla prudký nárůst a vysoké počty, ale poté nastal prudký pokles.

Na Slovensku tedy nyní máme Stolovou horu, která má plochý vršek. Nastal rychlý nárůst, pak očekáváme rovné plató a pak přijde nějaká intervence. Například u nás to před rokem bylo plošné testování populace, kdy se natřikrát otestoval prakticky celý národ. Tehdy se právě nastolilo plató, zastavil se nárůst i hospitalizace. Závěr tedy je, že jsme podle mého názoru v třetí epidemii. Na Slovensku v její druhé vlně a v Česku pak v první vlně.

Tagy:

Hlavní zprávy

Sníh komplikuje dopravu v Česku. Dálnice blokují uvízlé kamiony, řidiče trápí zmrzlá vozovka

Husté sněžení a silný vítr komplikují už od rána dopravu na českých dálnicích a silnicích. Například D8 u Ústí nad Labem byla kolem 6:30 uzavřená na 82. kilometru v obou směrech, tedy na Drážďany i na Prahu. Sněžení ovlivňuje i dopravu kolem Prahy. Příměstské autobusy mají zpoždění, některé zastávky se ruší. Na Mělnicku mají autobusy zpoždění desítky minut. Varování meteorologů řidičům před ledovkou platí i nadále.

Olympiáda v Pekingu jako svátek sportu? Dva měsíce před startem spíš symbol strachu

Do zahájení zimních olympijských her v Pekingu zbývají přesně dva měsíce. Místo toho, aby se mluvilo o tom, kdo bude bojovat o medaile, se řeší, zda vůbec sportovci, kteří se mají na hrách představit, přicestují. Odradit je mohou ještě přísnější covidová opatření než při hrách v Tokiu nebo znepokojivá situace kolem tenistky Pcheng Šuaj. Už před startem olympiády je tak její renomé značně pošramocené.

Zavřete školy. Je v nich covidové tsunami, zachráníte prarodiče, tvrdí zástupce učitelů

Děti by měly od 10. prosince přejít na distanční výuku a být až do Vánoc v karanténě, řekl pro CNN Prima NEWS prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Školy totiž podle něj a dat, která má, prezentují aktuálně největší riziko šíření a covid se v nich šíří jako tsunami. Pokud se to nestane, čeká nás podle Sárköziho až trojnásobný počet zemřelých.

Výbuch indonéské sopky si vyžádal mrtvého a 41 zraněných. Všude jsou oblaka kouře a popela

Aktualizováno

Na východě nejlidnatějšího indonéského ostrova Jáva v sobotu vybuchla sopka Semeru. Vychrlila mohutný oblak tmavého kouře a popela, čímž donutila obyvatele přilehlých oblastí, aby se dali na útěk. Místní úřady uvádějí, že zemřel nejméně jeden člověk, 41jich utrpělo zranění. Náměstek šéfa okresu Lumajang Indah Masdar na tiskové konferenci oznámil, že desítky lidí mají popáleniny.

reklama

Domácí zpravodajství

Židé odsuzují antivaxery za nošení hvězd: Neočkovaní se oproti válce mají skvěle

Odpůrci očkování a protiepidemických opatření přicházeli v posledních měsících na demonstrace kromě transparentů i s různými doplňky na kabátech a bundách. Kromě odznáčků, kterými dávali najevo svůj negativní názor na vakcinaci či opatření, si někteří z nich na oblečení připevnili žlutou hvězdu připomínající tu, kterou nosili Židé za 2. světové války na územích okupovaných nacisty. Židovská obec v Praze však takové jednání odsuzuje. Stejně tak i jakékoliv srovnávání problémů neočkovaných se strastmi Židů za války.

Kde se vzala mutace omikron? Mohla se vyvinout u pacientů s AIDS, poukazují vědci

O nově objevené verzi koronaviru se toho zatím příliš neví. Celý svět teď hledá odpověď na otázku, jak varianta omikron, která má přes 50 mutací včetně více než 30 na takzvaném hrotovém (spike) proteinu, vlastně vznikla. Podle izraelského vědce Cyrille Cohena se mohla vyvinout v těle pacientů trpících nemocí AIDS. Tuto možnost podpořili i další odborníci, jiní ji naopak považují za nepravděpodobnou.

reklama