I když se čínská armáda řadí mezi největší armády světa, není připravena na válku. K tomuto kontroverznímu zjištění dospěla studie think tanku RAND Corporation, na kterou upozornila americká CNN. Podle výzkumu je hlavní poslání čínské armády bránit moc vládnoucí komunistické strany. Někteří experti ale závěry studie rozporují.
Armáda Pekingu pod taktovkou prezidenta Si Ťin-pchinga narostla do gigantických rozměrů. V některých atributech už dokonce předbíhá americkou armádu. To když přijde na poměřování počtu aktivních vojáků nebo velikosti námořnictva.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: O Ukrajině bez Česka? Arogance, zní rozzlobeně z Prahy k Macronovi a „summitu pro vyvolené“
Přes to všechno jsou obavy z nebezpečnosti čínské armády liché. Dospěla k tomu studie think tanku RAND, podle které Čína není na mezinárodní válku připravena. Hlavním cílem tamní armády je údajně zachování moci vládnoucí strany.
„Čínská armáda se i nadále zásadně soustředí na udržování vlády Komunistické strany Číny, nikoli na přípravu na válku. Čínské modernizační snahy v oblasti armády jsou určeny především k posílení přitažlivosti a důvěryhodnosti vlády strany,“ napsal Timothy Heath, dlouholetý expert na Čínu z RAND, ve studii nazvané „Zpochybněná bojová připravenost čínské armády“.
Odborník se domnívá, že jednotky čínské armády vedou nejen velící důstojníci, ale také političtí komisaři, kteří se zaměřují spíše na stranickou loajalitu než na bojovou efektivitu. Upozornila na to americká CNN.
Korupce a nedostatečný výcvik
Heath se také domnívá, že Čína sice může mít technologicky pokročilý arzenál, na jeho obsluhu ale potřebuje dostatek mladých a dobře vycvičených vojáků, které údajně nemá k dispozici. Problémem v čínské armádě je pak prý také korupce. Už prosincová zpráva Pentagonu ostatně uvedla, že rozsáhlá protikorupční kampaň ve vyšších patrech čínské armády a vlády brání Pekingu v žádaném budování vojska.
Nová studie jde přímo proti dosavadním názorům vojenských expertů, kteří předpokládají, že hlavní rolí čínské armády je budoucí imperiální expanze, především invaze na Tchaj-wan. Americká rozvědka se domnívá, že Čína bude schopná podniknout útok na ostrov nejpozději v roce 2027. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Někteří experti proto závěry studie z dílny RAND rozporují. „Existují mnohem jednodušší, levnější a méně rizikové způsoby, jak maximalizovat bezpečnost strany, než jsou válečné manévry,“ míní Andrew Erickson, profesor strategie na US Naval War College.
Ke studii má výhrady i John Culver, bývalý zpravodajský důstojník USA pro východní Asii. „Válka není plán A, ale je to plán B. Pro případ, že si to události vyžádají. A materiální kapacita čínské armády a Číny pro takovou událost je silná a stále silnější,“ uvedl Culver.
Jak by dopadla invaze na Tchaj-wan?
Existuje už několik studií, které se zaměřily na to, jak by potenciální čínská invaze na Tchaj-wan dopadla. Odborníci z Centra pro strategická a mezinárodní studia například v roce 2023 zveřejnili výsledky simulace útoku na ostrov, ze které vyplynula série zásadních informací i užitečných detailů.
Překvapivá je už klíčová zpráva, která z válečné simulace vyplývá: Čína by s největší pravděpodobností nedokázala Tchaj-wan obsadit. Na stranu ostrova by se totiž okamžitě přidaly armády Spojených států a Japonska, které by jej společně s tchajwanskými jednotkami dokázaly ubránit. Cena za takové vítězství by ale byla strašlivá.
Z analýzy vyplynulo, že Číňané, Američané i Japonci by utrpěli tak vysoké ztráty, že by to mohlo ovlivnit jejich politickou prestiž ve světě. Zvláště by se to dotklo Pekingu a Washingtonu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jsme blízko spravedlivému míru, zní z Kyjeva. Ukrajině má podle Američanů dát záruky Evropa
