Záplavy, které sužují čínskou provincii Che-nan, si vyžádaly nejméně 33 obětí. Přes 200 tisíc lidí bylo evakuováno a povodně se šíří do dalších měst. Škoda na majetku dosahuje 250 milionů korun.
Mezi mrtvými jsou hlavně cestující, které déšť a povodně uvěznily v metru nebo ve vlaku. Lidé se drželi tyčí v zaplavených vozech, kde jim voda sahala až ke krku. Záběry z vozu sdílené zpravodajskou agenturou Xinhua situaci zobrazují. Zatím není jasné, kolik lidí v metru zůstalo. Podzemní dráha v Čeng-čou, která má 153 stanic na několika linkách, v úterý po zaplavení zastavila provoz.
„Voda uvnitř vozu dosáhla úrovně hrudníku! Už nemůžu mluvit, prosím pomozte!“ cituje ženu jménem Xiaopei CNN.
Passengers were trapped on a metro line in Zhengzhou, China after downpours hit the city. Rescue efforts have been underway. #GLOBALink pic.twitter.com/im4nvAfhv0
— China Xinhua News (@XHNews) July 20, 2021
V Čeng-čou během jediné hodiny v úterý napršelo více než 20 centimetrů vody. Čínský úřad pro ochranu před povodněmi informoval, že jde o nejsilnější srážky za celé století. Agentura AP uvedla, že armáda vyhodila do vzduchu přehradní hráz, aby uvolnila vodu, která mohla zaplavit sedmimilionové město Luo-jang.
Po celém Čeng-čou, kde žije 12,6 milionu obyvatel, pokračují záchranné práce, na kterých se podílí tisíce příslušníků záchranných složek. Z níže položených částí města zatím bylo evakuováno více než 100 tisíc lidí. Počet mrtvých bude s velkou pravděpodobností dále stoupat, protože do řady míst se záchranáři ještě nedostali.
Deště způsobily po celém městě výpadky proudu. Jedna z nemocnic, ve které bylo téměř 10 tisíc pacientů, se ocitla úplně bez elektřiny. Ta vypadla také na jednotkách intenzivní péče, informovala na sociální síti Weibo jedna z příbuzných pacientů. Zdravotníci podle ní manuálně pumpovali vzduch do plic lidem závislým na ventilátorech.
Místní média později výpadek v nemocnici potvrdila a informovala, že 600 kriticky nemocných pacientů muselo být převezeno.
V létě jsou v některých částech Číny povodně běžné. Nedávné rekordní deště ale poplašily vědce i oficiální činitele, kteří se ptají, zda je země dostatečně připravená na extrémnější a nepředvídatelnější počasí.