Povodně v uplynulých dnech zasáhly střední a západní Evropu. Velmi tvrdě je odnáší zejména sousední Německo. To hlásí ohromné škody a hlavně už minimálně 165 lidských obětí. Povodně postihly také Belgii, Lucembursko i pohraniční oblasti Česka. Mezi zasaženými státy je také Nizozemsko, ale to z přírodní katastrofy vychází takřka bez újmy.
Fotografie z Německa jsou děsivé. Voda smetla celé obce, lidem mnohdy spláchla většinu majetku, ale hlavně si vyžádala nejméně 165 životů a další stovky lidí utrpěly zranění. Nejhůře je postižený okres Ahrweiler ve spolkové republice Porýní-Falc, kde úřady evidují 117 mrtvých a téměř 800 zraněných.
Tvrdý zásah povodní pocítila také Belgie. Ta aktuálně hlásí zhruba tři desítky zemřelých a rovněž rozsáhlé materiální škody. Bez obětí, ale s určitou újmou na majetcích se obešly bleskové záplavy v Česku, konkrétně v Děčíně či v Libereckém kraji.
Silné záplavy ve střední a západní Evropě zasáhly také Nizozemsko, ale to z krize oproti zmíněným zemím vychází jen s minimální újmou. Země zatím neohlásila jediné úmrtí a obce, které byly zasažené, nejsou tak poškozené jako například ty na západě Německa.
Nizozemsko se totiž nachází v nížinné oblasti u moře a povodně či přílivy vody zná po celá staletí. Více než 60 procent celé země se nachází v oblasti, kterým hrozí zaplavení.
Nizozemský klíč v boji proti povodním?
Nizozemský akademik Jeroen Aerts z amsterdamské Vrije University CNN vysvětlil, že země se i na nynější povodně dokázala skvěle připravit a rychle zorganizovat veškerý potřebný personál i s lidmi v potenciálně zasažených oblastech. „Tušili jsme blížící se vlnu a správně jsme odhadli, kam bude mířit,“ doplnil Aerts.
A v čem tkví nizozemské tajemství dlouhodobého potýkání se s vodou? V zemi jsou již stovky let budovány orgány, které mají na starost veškeré záležitosti s životodárnou tekutinou. Starají se nejen o kritické situace, jako jsou povodně, ale například i o plýtvání vody. „Na rozdíl od zemské vlády, jednotlivých provincií a měst zde máte ještě čtvrtou vrstvu, která se zabývá výhradně správou o vodu,“ vysvětluje Aerts.
Klíčové jsou až 1 500 kilometrů dlouhé ochranné valy proti povodním, o něž se místní orgány starají. Ačkoliv mají tyto orgány nad sebou jeden, který je zastřešuje, právě jejich samostatnost na vládě či samosprávách je podle Aertse skvělou věcí pro boj s povodněmi.
