Přibývá dětí v nemocnicích
Nemocnice hlásí nárůst počtu dětských pacientů s covidem. Nejčastěji je nutná jejich hospitalizace kvůli zánětu průdušek nebo takzvanému covidovému zápalu plic, kdy potřebují kyslíkovou podporu. Někdy končí na jednotce intenzivní péče. Mezi dětmi a mládeží se teď koronavirus šíří nejvíce.
„Dětí s covidem v nemocnici přibývá. Na Klinice dětských infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Brno v současnosti hospitalizujeme 11 dětí, z toho jsou čtyři na jednotce intenzivní péče,“ sdělila CNN Prima NEWS mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Nárůst počtu dětských pacientů s covidem hlásí také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze. „Za poslední měsíc jsme měli osm až deset hospitalizovaných dětí s covidem. Oproti loňskému roku je to výrazný nárůst,“ řekl pro web iDnes.cz Pavel Srnský, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch VFN.
Podobně je na tom také Dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc. „V posledních týdnech přijímáme denně tři až pět dětí s potvrzenou infekcí virem SARS-CoV-2,“ potvrdil rostoucí trend mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.
Že se koronavirus šíří nejvíce mezi dětmi a mladými lidmi potvrzují také oficiální statistiky. Ve věku od nuly do 20 let činí sedmidenní incidence 2 064 případů na 100 tisíc obyvatel. Ve druhé nejvíce nakažené skupině obyvatel, což jsou lidé mezi 35 a 50 lety věku, činí incidence 1 395 nakažených.
Děti jsou nejčastěji hospitalizované kvůli zánětu průdušek anebo takzvanému covidovému zápalu plic. „Většinou vyžadují léčbu s kyslíkem nebo jinou dechovou podporu, proto jsou indikovány k hospitalizaci,“ vysvětlil Jan David z Jednotky intenzivní péče Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Mohou dostávat také kortikoidy či remdesivir nebo podstoupit dechové rehabilitace.
Hrozí dlouhodobé následky
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek už začátkem listopadu upozornil, že nákaza se v Česku stále dominantně šíří mezi neočkovanou populací a převažují mladší ročníky a děti.
Podle šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka mohou dětem po nemoci hrozit trvalé následky na srdci, na plicích či duševní nebo neurologické změny. „Existuje něco, čemu se říká dlouhý covid, což jsou dlouhodobá postižení po prodělané infekci nejen u dospělých, ale i u dětí. Navíc je zrádné, že neexistuje přímá úměra mezi závažností akutního průběhu onemocnění a dlouhodobými následky. Nejde jen o problémy se srdcem či plícemi, ale i o duševní a neurologické změny,“ upozornil.
