Bitva o Avdijivku
Kyjev nadále sbírá důkazy o zločinech, které ruští okupanti za poslední dva roky na Ukrajině spáchali. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 155 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů, včetně dětí. Tamní prokuratura se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění nebo podezření z páchání genocidy.
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 527 zabitých dětí a dalších 1 225 zraněných,“ lze vyčíst z únorového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která zmiňuje, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Skutečné počty budou zcela jistě mnohem vyšší.
Podle únorových čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) si ruská agrese vyžádala více než 10 tisíc zabitých a přes 20 tisíc zraněných civilistů. Výroční závěry Kyjeva a OHCHR se obvykle příliš neliší. I OSN, která do statistik zahrnuje pouze ověřené případy, opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých i zraněných Ukrajinců bude výrazně vyšší.
VIDEO: Interaktivní mapa, která dokumentuje první rok války
Prosincová zjištění OHCHR naznačují hrubá porušení lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a válečné zločiny – primárně páchané ze strany sil Ruské federace. OSN eviduje 142 případů hromadných mimosoudních poprav civilistů či mučení zadržených.
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci postoupili ve vyšetřování izjumského masakru. Zdroj: profimedia.cz
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Ukrajinci postoupili ve vyšetřování izjumského masakru. Zdroj: profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Bachmutu Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci postoupili ve vyšetřování izjumského masakru. Zdroj: profimedia.cz
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Ukrajinci postoupili ve vyšetřování izjumského masakru. Zdroj: profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Bachmutu Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Generální prokuratura Ukrajiny nashromáždila už 125 tisíc vážných podezření z ruských zločinů agrese či válečných zločinů a také 16 tisíc podezření ze zločinů proti národní bezpečnosti.
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) před pár dny vydala novou zprávu, v níž kromě jiného vyčíslila škody na ukrajinské infrastruktuře – zahrnující obytné budovy, dopravu, továrny, zdravotnictví, školství, kulturní domy, sportoviště, administrativní stavby či obchody – na 155 miliard dolarů. Zmíněná zpráva je součástí projektu „Rusko zaplatí“, na němž KSE spolupracuje například s ukrajinskou vládou, Národní bankou Ukrajiny či s nejrůznějšími nezávislými organizacemi.
Vymazání Marjinky i Bachmutu
Nejčastějším cílem ruského bombardování jsou obytné budovy. Okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili již přes 250 tisíc obytných budov. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na Ukrajině (OCHA) loni v listopadu konstatoval, že od února 2022 bylo v napadené zemi poškozeno nebo zničeno nejméně 1,4 milionu obydlí.
Mezi válkou nejvíce zničená města patří Marjinka, Bachmut, Severodoněck, Avdijivka, Mariupol, Izjum, Lysyčansk, Rubežnoje či Popasnaja. Podle letních odhadů KSE bylo například v Severodoněcku poškozeno až 90 procent veškerého bytového fondu. Ještě hůř je na tom Marjinka a Bachmut. V těchto dvou městech už dlouhé měsíce neexistuje budova, která by nebyla poničená.
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici. Zdroj: AP
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Ukrajinské stažení z Avdijivky bylo rychlé a nemilosrdné. Zdroj: Ukrajinská 110. mechanizovaná brigáda
Ukrajinské stažení z Avdijivky bylo rychlé a nemilosrdné. Zdroj: Ukrajinská 110. mechanizovaná brigáda
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici. Zdroj: AP
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Ukrajinské stažení z Avdijivky bylo rychlé a nemilosrdné. Zdroj: Ukrajinská 110. mechanizovaná brigáda
Ukrajinské stažení z Avdijivky bylo rychlé a nemilosrdné. Zdroj: Ukrajinská 110. mechanizovaná brigáda
Jedním z výrazně zasažených segmentů jsou vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky hovoří o více než 3 800 poškozených nebo zničených školních budovách.
Více než 400 tisíc zlikvidovaných okupantů
V důsledku ruské invaze trpí také ukrajinské zdravotnictví. WHO v únoru potvrdila 1 552 ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí 112 lidí, ať už šlo o zdravotníky či pacienty. Podle KSE bylo celkem v důsledku ruské agrese zničeno nebo poškozeno 426 nemocnic.
Putin říkal o Krymu nesmysly. Za ruský ho ale dlouho označoval i Navalnyj, říká Havlíček
Sovětský vůdce Nikita Chruščov přesně před 70 lety daroval Krym Ukrajině. Rusové to dodnes berou jako křivdu, nikdy poloostrov nepřestali považovat za svůj. Právě proto jej Vladimir Putin před deseti roky vojensky obsadil, nároky Moskvy považuje za nezpochybnitelné. Dávají jeho historické argumenty smysl? A co si o připojení k Rusku myslí sami obyvatelé Krymu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá analytik a znalec postsovětského prostoru Pavel Havlíček.
Kyjevská škola ekonomiky rovněž ohlásila poničení 1 800 kulturních institucí, 580 administrativních budov, 348 církevních institucí, 50 komunitních center, 48 sociálních center či 31 nákupních center.
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že je to lež.
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
Ukrajina i po dvou letech agresorovi odhodlaně vzdoruje a působí mu obrovské ztráty. Rusové podle Kyjeva přišli o 407 tisíc vojáků, 6 523 tanků, 12 373 dalších obrněných vozidel, 12 924 transportních vozidel, 10 864 dělostřeleckých systémů, 325 vrtulníků, 339 letounů a 7 596 dronů. Není pochyb, že značné ztráty (i když o poznání menší) budou také na straně Ukrajiny. Čísla však nelze nezávisle ověřit.
