PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Jan Bartošek, Ondřej Kolář, Jaroslav Bžoch, Lubomír Zaorálek - 25.2. v 11:55
Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Uvedl to v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Vládní a opoziční politici v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se ale neshodli. Podle některých jsou totiž překážkou logistické problémy. Vládní politici ale přiznávají, že by povinné odvody podpořili.
„Tím prvním krokem, který je naprosto bezbolestný, je zavedení administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody, a který v mnoha lidech vyvolává už předstupeň zavedení povinné služby,“ řekl Pavel na Nově.
ČTĚTE TAKÉ: Ze zákulisí ANO: Budeme zase vládnout, raději s ODS než s Piráty. Bartoš bude opět problém
„Přitom už před mnoha lety, ještě v době, kdy jsem stál v čele armády, jsme zdůrazňovali, že odvod je čistě administrativní úkon, kterým stát získává jenom základní přehled o tom, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Není to nic o tom, kdo a kdy by měl nastoupit k vojenské službě,“ vysvětlil.
Generál Řehka: Armáda byla ohlodaná na kost. V případě vstupu do války máme 28 tisíc vojáků
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ocenil zvýšení výdajů na obranu. Armáda podle něj byla „ohlodaná na kost“ a kdyby se s investicemi začalo dříve, nemuseli bychom nyní honit staré resty. V případě vstupu do války má Česká republika k dispozici zhruba 28 tisíc vojáků. Pokud by došlo k aktivaci kolektivní obrany NATO, bylo by na Česku podle Řehky zejména zajištění bezpečného teritoria.
Stejné téma se probíralo také v Partii Terezie Tománkové. Podle poslance TOP 09 Ondřeje Koláře by se měla nějaká forma připravenosti nebo výcviku vrátit. „Česká republika by nebyla jediná, kdo by se k tomu vracel. Podobné kroky vidíme v Pobaltí, kdy tamní státy znovu zavádějí vojenskou službu,“ řekl Kolář.
Podle něj by se ale nevrátila dřívější dvouletá vojna. „Někteří členové hnutí ANO jako pan Metnar nebo Brázdil mluví o půlroční vojenské přípravě. Podle mě je potřeba možná začít už ve školách nějakou brannou přípravou. Rozhodně to nevnímám jako strašení,“ dodal Kolář.
S ním souhlasil i lidovecký místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. „Jsem zastáncem toho, aby se vrátily povinné odvody. Stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je vůbec ochoten tuto zemi bránit,“ řekl Bartošek v Partii. Dodal, že je ale problém s infrastrukturou.
Zaorálek: Děsí mě bezradnost armády
Rozporuplné reakce to vyvolalo u někdejšího ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) a také poslance hnutí ANO Jaroslava Bžocha. „Netuším, jak bychom to momentálně udělali. Nejsem si jistý, zda bychom na to měli zázemí, které by mohlo vrátit nárůst nějakých základních výcviků,“ uvedl Bžoch.
Sociálnědemokratický politik se pak ostře vyjádřil k vedení české armády a také k postupu ministerstva obrany. „Děsí mě nekompetentnost a bezradnost armády a ministerstva. Představte si, že před půl rokem se projednávala koncepce výstavby armády. A tam jsem nenašel jedinou zmínku o povinné službě,“ řekl Zaorálek.
Jan Bartošek v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Jan Bartošek v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Jaroslav Bžoch v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Lubomír Zaorálek v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Lubomír Zaorálek v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Ondřej Kolář v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Ondřej Kolář v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Partie Terezie Tománkové: Ondřej Kolář, Jan Bartošek, Jaroslav Bžoch a Lubomír Zaorálek Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle něj je úvaha nad administrativními odvody či povinnou vojenskou službou lichá. „Musíte mít výzbroj, výstroj, výchovu nebo kasárna. To zatím není a nelze to takto vystřelit,“ dodal.