Ilustrační foto. Zdroj: Profimedia.cz
Země by se v budoucnu mohla stát horkým, suchým a z velké části neobyvatelným „superkontinentem“. Vyplývá to ze studie Bristolské univerzity, která byla publikována v časopise Nature Geoscience. Lidstvo by tak podle ní mohlo vymřít za 250 milionů let.
K předpovědi vědci využili superpočítač, který zpracovával nejrůznější geologická a atmosférická data. Výsledky se odvíjely od tektonických desek, které tvoří povrch naší planety a pomalu se vytrvale pohybují. Podle studie se v budoucnu všechny nakonec spojí a vytvoří jeden obrovský „superkontinent“.
ČTĚTE TAKÉ: Záhadní pavouci na Marsu. Sonda na rudé planetě nafotila skvrny připomínající živé tvory
Nově utvořený kontinent pojmenovali výzkumníci jako Pangea Ultima podle první Pangey, která se před stovkami milionů let rozdělila na naše současné kontinenty.
Lidstvo tvoří jen 0,01 % všeho živého, stihlo ale zničit 83 % volně žijících savců
Z nové studie, publikované ve vědeckém časopise Proceedings, vás zamrazí. Odhaluje totiž jak nicotná je lidská populace v celku všeho živého a zároveň, jak velký negativní vliv na život má.
Podle studie bude na světě také přibývat sopečných erupcí, které budou vypouštět obrovské chuchvalce oxidu uhličitého, což povede k dalšímu zvýšení teploty. Slunce by se mohlo na obloze rozžhavit, čímž by se Země ohřála více než dosud a průměrná teplota by se pohybovala mezi 40 a 50 stupni Celsia,“ píše web Wion.
Jeden z autorů studie doktor Alexander Farnsworth to shrnul takto: „Nově vzniklý superkontinent by v podstatě vytvořil trojitý efekt, který by zahrnoval efekt kontinentality, teplejší Slunce a více CO2 v atmosféře, což by vedlo ke zvýšení tepla na většině planety.“
Lidé vymření neuniknou
„Výsledkem by tak bylo nehostinné prostředí zbavené zdrojů potravy a vody pro savce. Extrémní teploty by nakonec zpečetily náš osud. A lidé, spolu s mnoha dalšími druhy, by vymřeli,“ dodal vědec.
A vymírání by se podle studie nezastavilo ani, kdyby lidstvo přestalo používat fosilní paliva. Jedinou relativně dobrou zprávou je, že tato událost podle odborníků přijde až za 250 milionů let.
„Přesto je ale nesmírně důležité řešit i současnou klimatickou krizi, která je důsledkem lidských emisí skleníkových plynů. Již dnes zažíváme extrémní horka, která škodí lidskému zdraví. Proto je zásadní co nejdříve dosáhnout nulových čistých emisí,“ připomněla spoluautorka studie a výzkumná pracovnice doktorka Eunice Loová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nový nejlepší přítel člověka. V prodeji je robotický pes s plamenometem, cena vás překvapí
