Členství v EU, záruky bez NATO i zóna jako v Koreji. Co obsahuje nová dohoda pro Ukrajinu?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Možná podoba mírové dohody unikla do médií.
Ukrajina se může dočkat členství v EU už v roce 2027.
USA nabídnou Kyjevu bezpečnostní záruky.
Vznikne demilitarizovaná zóna jako na Korejském poloostrově?
Vyjednavači z USA, Ukrajiny a Ruska se snaží řešit podobu mírové dohody, která by mohla vést ke konci války. Původní převážně proruská podoba doznala znatelných změn a nová není oficiálně známá. Deník The Washington Post však část dokumentů získal a nyní je zveřejnil. Kyjev by mohl například dosáhnout zrychleného členství v EU či záruk jako v NATO, ale bez členství v alianci.
Nová podoba návrhu, který by mohl vést k míru, zatím nebyla oficiálně zveřejněna. Do médií ale část dohody unikla a prestižní list The Washington Post (WP) ji zveřejnil. Obsahuje minimálně část bodů. Pravost však nelze ověřit z dalšího zdroje.
Rychlé přijetí Ukrajiny do EU
Jedním z pozitivních bodů pro Ukrajinu by mělo být její zrychlené přijetí do Evropské unie. Toho by se podle dokumentu mohla dočkat už zkraje roku 2027. Má se jednat o položku, kterou Kyjevu nabízí sám Trump, ačkoli USA nejsou členy EU. Šéf Bílého domu je prý podle WP přesvědčen, že by dokázal přesvědčit k přijetí Ukrajiny všechny členy unie včetně svého spojence a silného odpůrce Ukrajiny, maďarského premiéra Viktora Orbána.
ČTĚTE TAKÉ: Tlumočnice neudržela pláč. Pohladil jsem její vlasy, líčil 11letý Roman smrt matky na Ukrajině
Žádné NATO, ale bezpečnostní záruky ano
Součástí balíčku mají být i speciální bezpečnostní garance pro Ukrajinu ze strany USA. Má jít o „záruky jako článek 5 NATO“, avšak bez členství v alianci. Šlo by tedy zřejmě zejména o dvoustrannou smlouvu. Zde chtějí Spojené státy naopak vyjít vstříc Rusku, pro které je Ukrajina v NATO nepřekročitelným problémem. Kyjev a Washington mají dále pracovat na podobě těchto záruk. Podle WP by se měly podepsat jednotlivé smlouvy o bezpečnostních zárukách mezi Ukrajinou a USA, případně pak mezi Ukrajinou a dalšími spojenci.
Čtěte také
Kolik bude mít Kyjev vojáků?
Rusko chtělo podle dřívějších informací omezit velikost ukrajinské armády na 600 tisíc příslušníků. Tento bod se podařilo ukrajinským vyjednavačům vylepšit až na 800 tisíc vojáků. Takové množství by podle analytiků Ukrajincům mohlo stačit a i nadále by disponovali největším vojskem v Evropě (mimo Rusko). WP však nově uvádí, že Kyjev si nepřeje mít pro svou armádu jakýkoliv limit.
Nová demilitarizovaná zóna
Dle dohody by měla být vytvořena nová demilitarizovaná zóna podobná té, která se nachází na Korejském poloostrově. Na Ukrajině by měla vést od Doněcké oblasti po Záporožskou a Chersonskou podél linie, kde se aktuálně nacházejí znepřátelené strany. V zóně by byly zakázány těžké zbraně a měla by být velmi podrobně monitorována.
Co s dobytým územím?
Podle návrhu rozhodně nenastane situace, při které by Rusové okamžitě ustoupili z dobytého území, ačkoliv by si to Ukrajinci přáli. Realitou zůstává, že Moskva ustupovat nemíní, naopak prostřednictvím USA tlačí na Kyjev, aby se části území sám vzdal. Aktuálně se nejvíc bojuje, vojensky i diplomaticky, o zbytek Doněcké oblasti, kterou stále drží Ukrajinci. Jedná se asi o čtvrtinu celé oblasti, přičemž Ukrajinci zde drží města, ze kterých se de facto staly pevnosti. Ty dodnes drží ruský postup na uzdě a jejich ztráta by pro Ukrajinu znamenala citelnou ránu, přišla by totiž o solidní obrannou linii.
Američané se v debatě o území snaží přijít s různými formulacemi, které by pro obě znepřátelené strany byly přijatelné. Cestou by mohlo být, že by si Rusko i Ukrajina mohly ponechat jakýsi nárok na oblasti. Podobně to totiž dodnes mají Jižní a Severní Korea. Oba státy, které ani více než 70 let po korejské válce neuzavřely mírovou dohodu, si nárokují celý poloostrov.
Čtěte také
Záporožská elektrárna bez Rusů
Záporožskou jadernou elektrárnu dnes drží Rusové, ale Ukrajinci v ní i nadále pracují. Podle návrhu dohody by se ruské jednotky ze zařízení klíčového pro chod Ukrajiny a tamní energetické sítě stáhly. Aby se k ní již nedostaly, vymysleli Američané tah, pomocí kterého by za provozem elektrárny stáli právě oni. Minimálně polovina vyrobené energie by pak směřovala Ukrajině. Společné řízení není podle portálu United24 pro Zelenského překážkou.
Ruský majetek pro Ukrajinu i USA
Moskva mimo jiné bojuje i o svůj zablokovaný majetek na Západě. Jeho hodnota činí stovky miliard korun a Ukrajina by jej naopak ráda použila na obnovu zničených území. USA navrhují, aby se část tohoto majetku skutečně rozmrazila a zaplatila se z něj pomoc napadené zemi. Zbytek peněz by Rusům úplně přímo neputoval. Místo toho by byly finance utraceny na americko-ruské projekty.
PODÍVEJTE SE: Ukrajinci hlásí zásah těžební plošiny v Kaspickém moři. Rusko přiznalo rozsáhlý útok
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
