Češi šetří plynem
Plynové zásobníky Evropské unie jsou naplněny na 91 procent, spotřeba plynu už nyní klesá zhruba o pětinu, a tak se zdá, že topná sezona 2022/2023 bude relativně bezproblémová. Jenže už příští rok na jaře se ukáže, s jakým scénářem bychom měli počítat pro další zimu. Ta totiž teprve prověří schopnost sedmadvacítky přežít bez dodávek ruských energetických komodit. Myslí si to experti, které oslovila americká stanice CNN.
Podíl ruských dodávek na celkovém importu plynu Evropské unie se snížil z loňských 36 procent na letošních devět, zmiňuje americká stanice CNN data ze studie analytické společnosti Wood Mackenzie. Jenže právě ve zdánlivě snadném snížení závislosti na ruském plynu se může skrývat háček.
„Evropské domácnosti nejspíše očekávají, že půjde jen o krátkodobý požadavek se uskromnit. Problém je pochopitelně také v tom, že cena plynu raketově vystřelila a zůstane vysoká, i když se zastropovala. Dokud se nepodaří nahradit ruský plyn z jiných zdrojů, ať už je to myšleno geograficky nebo typologicky, Evropská unie bude energetické krizi čelit i nadále,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Nejslabším článkem Německo?
Experti, které oslovila americká CNN, zdůrazňují, že Evropa nejspíše bude už na jaře příštího roku řešit stejný problém jako letos. Tedy odkud vzít plyn k naplnění zásobníků, případně jakými jinými zdroji jej nahradit. „Závislost na ruském plynu ve fyzickém slova smyslu bude v příštím roce už minulostí,“ uvedl pro CNN Georg Zachmann, analytik think-tanku Bruegel.
Zachmann tím ovšem nemá na mysli, že by Unie do jara dokázala tento rébus vyřešit, ale domnívá se, že Rusko pravděpodobně plynové kohoutky na potrubí vedoucím na Západ jednoduše uzavře. Obzvláště po varování šéfa ruského těžařského gigantu Gazprom Alexeje Millera. Ten zmínil, že si nemyslí, že Evropa se svými rezervami zimu přežije. Za slabý článek Miller považuje zejména Německo, které je schopno ze zásobníků pokrýt jen asi deset týdnů své spotřeby.
Německý ministr hospodářství ale uklidňuje: „Putin selže ve svém pokusu destabilizovat základy hospodářského řádu, stejně tak selže i na ukrajinském bitevním poli,“ řekl Robert Habeck na své středeční tiskové konferenci. Mezinárodní měnový fond ale v jedné ze svých zpráv varoval, že evropská energetická krize není jen dočasný šok. „Zima v roce 2023 bude velmi pravděpodobně mnohem horší,“ cituje CNN globální instituci.
Nemusí stačit ani omezení spotřeby
S tím souhlasí také Tomas Marzec-Manser z agentury ICIS (Independent Commodity Intelligence Services), která se zaměřuje na trh s plynem. „Zásoby mohou být na konci března na mimořádně nízké úrovni, pokud teploty v příštích týdnech výrazně klesnou,“ uvedl pro CNN. A i když členské země Evropské unie svou spotřebu omezí alespoň o 15 procent v příštích pěti měsících, obnovení zásob bez přísunu ruského plynu bude mnohem větší úkol než v roce 2022. „Tohle je pouze začátek,“ dodal. Obnovení naplněnosti zásobníků bude pro Evropu příští velký test.
Sedmadvacítku prý také nemusí pro příští topnou sezonu zachránit vyjednání dalších dodávek na zkapalněný zemní plyn. „Návrat čínské poptávky po LNG totiž může představovat výzvu pro Evropu a její schopnost si nějaké dodávky vůbec dojednat,“ řekl CNN Sindre Knutsson, viceprezident pro zemní plyn výzkumné společnosti Rystad Energy. Naráží tím na fakt, že přestože je zemního plynu na světě víc než dost, je nyní obtížné ho v dostatečném objemu vytěžit a dostat právě do Evropy, a to za relativně příznivou cenu.
