Schizofrenní Evropa? Pravou rukou plácá po zádech Ukrajinu, levou plní kapsy Putinovi
Výběr redakce
Evropské státy už řadu měsíců kritizují Rusko za válku na Ukrajině. Finančně i vojenským materiálem sice podporují Kyjev, na druhou stranu však nadále posílají velké peněžní částky také do Moskvy. Musí totiž platit za ruské suroviny. Helsinské Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) nedávno přišlo s konkrétními čísly a informacemi, kolik Rusové od zahájení invaze vydělali na prodeji svých surovin evropským státům. Ty podle organizace de facto bez přestání financují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jeho tažení na Ukrajině.
Rusko si na prodeji svých strategických surovin, jako jsou ropa, plyn či uhlí, v posledních měsících vydělalo opravdu nemalé peníze. Podle čísel organizace CREA šlo od 24. února, tedy od zahájení invaze na Ukrajinu, globálně o téměř 200 miliard eur. Z toho více než polovina financí plynula ze zemí Evropské unie.
Čtěte také
Nynější čísla ukazují, že Rusové za své suroviny celkově od začátku války inkasovaly přes 195 miliard eur. Z toho přes 103 miliard směřovalo z EU. Data jsou aktuální k úternímu odpoledni.
Podle výzkumníků státy EU hojně nakupovaly zejména v březnu, tedy krátce po začátku války. Zatímco v této době činily denní nákupy všech států EU dohromady klidně i přes 700 milionů eur, nyní je situace značně odlišná – denní nákup se pohybuje kolem 200 milionů eur. Analýza nejpozději zachycuje pouze začátek října, ale křivka od března až na výkyvy vytrvale klesá. Nyní je evropský nákup takřka stejný jako celý čínský.
Celosvětově je to přitom právě Čína, která drží prvenství mezi jednotlivými státy v tom, kdo od Ruska od zahájení invaze nakupuje nejvíce. Číňané nejvíce poptávali ropu, a to až v několikanásobně vyšší míře, než jiné státy. Velkým kupcem se ale ukázalo být rovněž Německo, které za své obchody s Ruskem bylo, a je, často terčem kritiky. Oproti Číně však Němci kupovali zejména plyn. Na třetím místě je ze světových mocností Turecko, které se snaží zachovat otevřené dveře směrem do všech stran.
Indové sází na ruskou ropu, stejně tak Nizozemci
Podle grafu CREA tyto státy možná trochu překvapivě následuje rozlohou malé Nizozemsko, které stejně jako Čína mocně nakupovalo hlavně ropu. Následují Italové s víceméně rovnoměrným nákupem ropy a plynu, a po nich Indie, která podle dat absolutně rezignovala na plyn a sází skoro vše na ropu. Společně s Čínou a Jižní Koreou, která se však v grafu nalézá mnohem níže, je také jedním z největších nakupujících ruského uhlí.
V žebříčku lze nalézt mnohé státy Evropské unie i z celého světa. Za zmínku stojí, že Česká republika se nachází na chvostu zaznamenaných států společně se zeměmi jako jsou Litva, Finsko či Chorvatsko.
Na časovou linku nákupů jednotlivých států se můžete podívat ve videu níže, platí však pouze od zahájení ruské invaze na Ukrajinu do začátku července.
Jak Rusko ekonomicky vykrvácet?
„Schopnost Ruska vést svoji genocidní válku proti Ukrajině je závislá na příjmech z exportu fosilních paliv, zejména pak po ekonomických dopadech sankcí, které zkrouhly jiné zdroje příjmů ruského státního rozpočtu,“ uvedl finský autor analýzy CREA Lauri Myllyvirta.
Ten zároveň upozorňuje na fakt, že položka příjmů ze zahraničního prodeje fosilních paliv v kapitole ruského státního rozpočtu silně poklesla. „Deficit by mohl být ještě vyšší, kdyby byl nadcházející zákaz ropného importu do Evropské unie a Velké Británie zkombinován s efektivním zastropováním cen na všechna ruská fosilní paliva,“ popsal dále Myllyvirta. Nabízí tak cestu, jak Rusko ekonomicky vykrvácet.
Dosud totiž kritizoval, že evropské státy svými nákupy surovin Rusku de facto financovaly jeho válku na Ukrajině. Dostaly se tak do zvláštní pozice, kdy finančně a vojensky sice většinově podporovaly Ukrajinu, které zasílají jeden balíček pomoci za druhým, na druhou stranu však platí Rusku za suroviny, čímž mu umožňují prodlužovat samotný konflikt.
Platí EU více Rusku, nebo Ukrajině?
Nabízí se rovněž otázka, jakými částkami doposud Evropská unie a její členské státy podpořily samotnou Ukrajinu. Podle výzkumníků z německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu jsou příspěvky pro Ukrajinu podstatně nižší než platby Rusku za suroviny. Nezávislá organizace uvádí, že celkově se státy EU společně s unijními institucemi zavázaly Ukrajině předat pomoc v hodnotě 29,2 miliardy eur. Něco má být darem, část financí má však Kyjev dostat v rámci výhodné půjčky. Tím pádem je patrné, že Evropa mnohem více od zahájení války financuje Rusko než samotnou Ukrajinu.
Česko se v rámci všech států světa drží na 13. pozici v podpoře Ukrajiny, kdy podle kielského institutu přislíbila Kyjevu pomoc v hodnotě téměř 400 milionů eur, přičemž do této částky jsou započítány také humanitární a vojenské závazky. Naprosto nedostižným dárcem pro Ukrajinu jsou Spojené státy americké, které se zavázaly na pomoc věnovat přes 52 miliard eur. Podle výzkumníků však Bílý dům dosud poslal jen zlomek přislíbených zdrojů.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
