VYSVĚTLUJEME: Jaké má Ukrajina nerostné bohatství? Jaká je jeho hodnota? A o co má Trump přesně zájem?
Jednání o Ukrajině mohou dostat nový rámec. Americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj mají v Bílém domě podepsat „důležitou dohodu“. Její první verzi Zelenskyj odmítal, na druhou ale – zdá se – přistoupil, píše CNN. Trump zároveň uvedl, že věří slovu ruského prezidenta Vladimira Putina, od čehož ho ale řada lidí odrazuje s tím, že ruský vládce už řadu slibů porušil. Jak podotýká web Politico, Putina ale tentokrát k přistoupení na dohodu o Ukrajině může vést ekonomická situace.
Ve světě Donalda Trumpa se věci rychle mění. Minulý týden americký prezident označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora bez voleb“. Ve čtvrtek to ale popřel s tím, že si nepamatuje, že by něco takového řekl, a v pátek ukrajinského prezidenta přivítá v Bílém domě, kde mají podepsat důležitou dohodu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump na Zelenského vyvíjí brutální nátlak, řekl Špidla. Varoval před vietnamizací konfliktu
Zelenskyj si z posledních dnů odnesl zásadní ponaučení: Dopřát Trumpovi vítězství. Ukrajinský prezident má ve Washingtonu podepsat dohodu, která umožní Spojeným státům využívat ukrajinské zásoby vzácných kovů. Její první návrh, který reportér Stephen Collinson v analýze CNN popsal jako drancování v koloniálním stylu vnucované zoufalému národu, však odmítl s tím, že nemůže prodat bohatství svého národa. Nejnovější verze se zdá být pro Ukrajinu mnohem méně zatěžující. Hovoří se o společném fondu na obnovu a o Trumpově původním požadavku na hodnotu 500 miliard dolarů nikde není zmínka.
Přestože se Zelenskému podařilo odstranit nejtrestuhodnější aspekty navrhované dohody, pravdou je, že neměl příliš na výběr. Snaží se prosadit, aby se stal aktérem mírových rozhovorů. Pokud první návštěva Zelenského u Trumpa uklidní obavy z toho, že Ukrajina bude opuštěna, může to také otevřít možnost dlouhodobých vztahů mezi oběma zeměmi.
Zelenskyj dohodu bere pouze jako základ pro budoucí pakt – především proto, že se snaží využít ukrajinského nerostného bohatství k budoucím bezpečnostním zárukám USA, které považuje za zásadní pro udržení případné mírové dohody.
Proč tedy došlo k tání zprvu ledových vztahů? Trump naznačil odpověď během setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Dělám dohody. Můj celý život jsou dohody,“ řekl Trump. Navíc okolnost, že dohoda s Ukrajinou o nerostných surovinách zřejmě nesplní jeho očekávání, neznamená, že ji nebude prezentovat jako mimořádné vítězství pro sebe a Američany.
Trump slepě důvěřuje Putinovi
„Myslím, že dodrží své slovo. Mluvil jsem s ním, znám ho už dlouho. Nevěřím, že své slovo poruší,“ řekl ve čtvrtek Trump v Oválné pracovně Bílého domu po boku britského premiéra Keira Starmera.
V Evropě ale panuje obava, že Trump přistoupí na dohodu s ruským vůdcem, která potvrdí jeho dobytí asi 20 procent území Ukrajiny a připraví půdu pro ještě horší válku v budoucnu. Ta pak bude Putina lákat, aby se pokusil ukousnout další kus Evropy.
Na to, že Putinovi nelze věřit, upozorňoval v rozhovoru s Trumpem francouzský prezident Emmanuel Macron. Podotkl, že s ním před zahájením války měl několik dlouhých rozhovorů. „Patnáct dní před zahájením útoku vše popřel,“ řekl Macron.
Jak Collinson podotýká ve své analýze, všech pět posledních amerických administrativ se snažilo obnovit vztahy s Ruskem a jeho vůdcem. Každý pokus ale ztroskotal. A Putin opakovaně porušil své slovo.
Trumpova ochota věřit slovu ruského prezidenta znepokojuje i mnoho bývalých vysokých představitelů. „Chápu, že se snaží dostat Putina k jednacímu stolu, ale musí vědět, že Putin není důvěryhodný a že vše, co dělá, musí být ověřeno,“ řekl bývalý ředitel CIA a exministr obrany Leon Panetta. „Nedůvěřoval bych mu ani za mák,“ dodal admirál ve výslužbě a bývalý vrchní velitel NATO James Stavridis.
Podle Stavridise by Trump měl dát Putinovi ultimátum. „Řekněte mu: ‚Den, kdy znovu napadnete Ukrajinu, je dnem, kdy ji přivedeme do NATO,‘ Nebo: ‚Den, kdy tam znovu vtrhnete, je dnem, kdy se americká vojska připojí k francouzským a britským jednotkám na Ukrajině‘,“ sdělil Stavridis.
Putin se chce vyhnout ponižujícímu bankrotu
Jak ale podotýká web Politico, Moskva by mohla mít brzy problémy s financováním války, a ruský vůdce proto možná hledá prostor pro vyjednávání.
Ačkoli má Rusko nízký veřejný dluh a vykazuje malý rozpočtový deficit, západní sankce omezují jeho přístup na mezinárodní dluhové trhy, což ztěžuje financování konfliktu. Plán B, který spočíval v nucení ruských bank k nákupu státních dluhopisů, se začal rozpadat kvůli finančním obtížím samotných bank.
Když selhaly domácí půjčky, Moskva se obrátila na rezervy Fondu národního blahobytu, ale i ty se rychle vyčerpávají. Po třech letech války se tak Kreml ocitl v obtížné fiskální situaci, což může vést k rozhodnutí zasednout k jednacímu stolu. Důvod, proč by Putin mohl být konečně připraven vyjednávat, se zdá být jednoduchý: Chce se vyhnout ponižujícímu bankrotu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin umí překvapit, vyhlášení vítězství se ale spíše nedočkáme, míní Just
