Systému mořských proudů, které zásadním způsobem ovlivňují klima na naší planetě, hrozí v blízkých letech kolaps. Vědci na to upozornili v nové studii, o které informovala americká CNN. Pokud prý lidstvo nezareaguje, problém může přijít klidně už v roce 2025.
Na první pohled není úplně zřejmé, jak pohyb mořských proudů tisíce kilometrů daleko od nás ovlivňuje globální klima. Podle vědců je ale jeho vliv naprosto zásadní. Atlantická meridionální cirkulace, jejíž součástí je i Golfský proud, funguje jako dálnice. Dopravuje teplou vodu z tropických oblastí do Atlantiku. Tam se voda ochlazuje, stává se slanější a klesá ke dnu oceánu, odkud se šíří dál.
Tento proces se ale může během příštích dekád úplně rozpadnout. Upozornili na to vědci v nové studii, o které informovala americká CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 2 500 blesků za sekundu. Vědci prozkoumali největší výbuch sopky v moderních dějinách
Z dějin českých veder: Megasucho (1540), český podíl na hladomoru (1947) a rýže u Zlína (2000)
Tento rok bylo katastrofální sucho, nic nerostlo, všechno bylo vyhořené, ani brambory se neuvedly a musel se dělati sběr brambor pro lidi, kteří žádné neměli. To je emotivní zápis o extrémních vedrech v roce 1947 v kronice jihočeské obce Včelná. Obilí nakonec do hladem ohroženého Československa poslal sovětský diktátor Stalin, když ho sebral hlavně Ukrajincům a prohloubil tak hladomor. Největší sucho zhruba od roku 1000 však v českých zemích zřejmě uhodilo v letech 1530 až 1540, odborníci ho nazvali „megasucho“.
K omezení, až kolapsu mořských proudů má podle expertů dojít už velmi brzy. Vědci s „velkou jistotou“ odhadují, že se tak může stát už v roce 2025 a určitě ne později než v roce 2095. Za nejpravděpodobnější časové okno, během kterého k útlumu proudů dojde, se jeví období mezi roky 2039 a 2070.
„S tím, jak se oceány oteplují a ledovce tají, dostává se do nich větší podíl čerstvé vody, což snižuje hustotu vody. Ta se pak hůře dostává ke dnu. Když je voda příliš čerstvá, příliš teplá anebo obojí, proudění se zastaví,“ vysvětlila americká CNN.
Rozpad systémů mořských proudů by podle vědců mohl ovlivnit každého člověka na planetě. Způsobil by zásadní změny klimatu – mnohem tvrdší zimy a vzestup hladiny oceánů, což by ovlivnilo části Evropy i Spojených států.
Kritická změna
V minulosti již ke kolapsu údajně došlo. Před 12 tisíci lety způsobilo rychlé tání ledovců zastavení Atlantické meridionální cirkulace. Kvůli tomu docházelo na severní polokouli k velkým teplotním výkyvům až o 15 stupňů Celsia.
CNN: Extrémní teploty a sálající oceány. S planetou se děje něco divného, popisují vědci
Nezvykle teplá první polovina roku, ohřáté oceány, mizející mořský led na Antarktidě a rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře – to jsou podle vědců čtyři hlavní alarmující faktory, které ukazují, že planeta se otepluje rychleji, než se čekalo. Americká CNN s odkazem na experty přes klima informovala, že lidstvo čeká pět nejteplejších let v historii.
OSN riziko kolapsu proudění v Atlantiku sleduje už delší dobu. Ve zprávě z roku 2019 ale uvedla, že úplné zastavení je před rokem 2100 velmi nepravděpodobné. Jenže věci se podle vědců daly rychle do pohybu.
„Je to velmi děsivé. Není to nic, co byste jen tak ledabyle napsali na papír. Jsme si velmi jistí, že máme v rukou data, která jsou podložená,“ řekl Peter Ditlevsen, profesor fyziky klimatu na Kodaňské univerzitě a jeden z autorů zprávy.
Jeho tým se zabýval analýzou teploty Atlantského oceánu, a to v oblasti jižně od Grónska. Při vypracování studie vědci porovnávali až 150 let stará data.
BBC už v březnu na základě studie australských vědců informovala o tom, že zpomalení proudů v oblasti hlubokých oceánů může mít „katastrofické“ dopady na klima.
