Přední čínské společnosti budují vlastní armádu, která spadá pod vládu Pekingu. Jde nejen o státní firmy, ale i privátního mlékárenského giganta. Podle americké CNN mají rezervisté krotit případné sociální nepokoje a přispět k větší kontrole občanů ze strany státu.
Čtyři miliony aktivních vojáků a rezervistů Číně nestačí. Peking začal tlačit na velké společnosti, aby začaly budovat firemní armády. Spíše než o soukromé milice jde o rezervisty, kteří jsou po ruce dané společnosti, ale především spadají pod čínskou vládu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hollywoodu „vládnou“ komunističtí cenzoři. Iron Man pro Čínu má jiný děj, z filmů mizí LGBT
Něco takového se podle americké CNN nedělo v Číně nejméně 50 let. Vlastní složku Lidových ozbrojených sil začíná budovat nejméně 16 společností. Řada z nich je z většiny vlastněna státem. Rezervisty ale vyčleňuje i privátní společnost Yili Group, čínský gigant na poli mlékárenských produktů.
Proč firmy vojáky potřebují?
Americká CNN odhaduje, že chce čínská vláda prostřednictvím rezervistů ve vlivných firmách zpřísnit dohled nad obyvatelstvem. „Podle analytiků je zřízení firemních brigád důkazem rostoucích obav Pekingu z možných konfliktů v zahraničí i sociálních nepokojů doma, protože ekonomika země se potácí,“ uvádí analýza.
Podle ní firemní verbování reaguje na covidovou pandemii, během které došlo k několika nepokojům, kterým se čínský prezident Si Ťin-pching chce v budoucnu vyhnout. Před více než rokem se například protestující pracovníci střetli s policií v areálu továrny na iPhony.
„Podnikové milice pod vojenským vedením by mohly komunistické straně pomoci účinněji potlačovat sociální nepokoje, jako jsou spotřebitelské protesty a stávky zaměstnanců,“ domnívá se Neil Thomas, odborný pracovník pro čínskou politiku v Centru pro analýzu Číny.
I když Lidové ozbrojené síly nemají zasahovat do vojenských operací v zahraničí, podle expertů mohou Číně pomoci i v době válečného stavu.
„Jsme svědky oživení klíčových hesel Mao Ce-tunga. Jako například lidová válka a organická koexistence civilního a vojenského sektoru,“ komentoval čínský přerod Willy Lam, vedoucí pracovník Jamestown Foundation.
Podle něj mohou firemní rezervisté přijít Číně vhod i při potenciální invazi na Tchaj-wan, kdy se z měst mohou stát militarizované zóny.
Jak by invaze dopadla?
Experti z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia provedli loni dosud nejrozsáhlejší analýzu průběhu potenciální čínské invaze na Tchaj-wan. Z válečné simulace, která zahrnovala desítky různých scénářů, vyplynulo, že Pekingu by se údajně nepodařilo ostrov dobýt. Armády všech zúčastněných stran včetně USA by ale utrpěly enormní ztráty.
Odborníci opakovali válečnou simulaci hned 24krát, aby mohli zahrnout všechny možné scénáře útoku. Z analýzy vyplývá, že Číňané, Američané i Japonci by utrpěli tak vysoké ztráty, že by to mohlo ovlivnit jejich politickou prestiž ve světě. Zvláště by se to dotklo Pekingu a Washingtonu.
VIDEO: Vlci v Číně si prohrabali cestu sněhem?
