V Jeruzalémě se stupňuje násilí mezi izraelskou policií a Palestinci. Vše začalo, když bezpečnostní síly tento týden dvakrát vnikly do mešity Al-Aksá na Chrámové hoře, kde se modlily stovky muslimů. Policie při jejich vyhnání použila omračovací granáty, slzný plyn a pozatýkala 350 lidí. V reakci na to odpálilo palestinské militantní hnutí Hamás a libanonský Hizballáh rakety na izraelské území, což vyústilo v odvetu židovského státu zaměřenou na Pásmo Gazy a Libanon. Situace se ještě více vyostřila útoky na civilisty, napsala CNN.
Izraelská armáda v brzkých hodinách pátečního rána zaútočila na cíle palestinské militantní skupiny Hamás v Gaze a hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Útok přišel několik hodin poté, co byly z Libanonu vypáleny desítky raket na izraelské území. Jedná se tak o nejvyšší počet raket odpálených z Libanonu od roku 2006. Nebyla hlášena žádná úmrtí, škody byly omezené pouze na budovy, auta a zemědělská území, informovala americká stanice CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Reakce Izraele na útoky Hamásu: Po úderech v Pásmu Gazy se ozvaly exploze i v Libanonu
Situace se však dále vyhrocuje. V pátek došlo na okupovaném Západním břehu Jordánu ke střelbě, která si vyžádala smrt dvou sester a těžké zranění jejich matky. Izraelská policie tento čin popsala jako „teroristický útok“, zatímco Hamás a Islámský džihád ho nazvaly „hrdinskou operací“.
Letošní násilí mezi Izraelem a Palestinci probíhá v citlivé době pro obě strany. Zatímco u muslimů probíhá svatý postní měsíc ramadán, Židé slaví svátek Pesach. Eskalace konfliktu souvisí také s masovými protesty v Izraeli, které vypukly kvůli kontroverzní reformě soudnictví.
Kdo kontroluje posvátné město?
Areál mešity Al-Aksá známý muslimům jako Al-Haram Al-Sharif je třetím nejposvátnějším místem v islámu a je nejposvátnějším místem v judaismu, pro Židy je to Chrámová hora. Nachází se ve Starém městě východního Jeruzaléma. Status tohoto území je ovšem velmi kontroverzní. Většina mezinárodního společenství, včetně Organizace spojených národů, považuje východní Jeruzalém za palestinské území okupované Izraelem v roce 1967. Izrael ho však považuje za součást svého „věčného hlavního města“.
Muslimská a křesťanská svatá místa v Izraeli a na palestinských územích se řídí dohodou o „statutu quo“, kterou uzavřeli Izrael a Jordánsko. Na jejím základě je Jordánsko jediným správcem areálu. Nicméně, podle Mairavy Zonszeinové, analytičky pro Izrael a Palestinu z bruselského think-tanku, se podmínky dohody neustále mění. Kontrolu nad východní částí města má již několik let izraelská policie. Izraelské vpády do areálu podle Zonszeinové vzrostly zejména po druhé palestinské intifádě neboli povstání v roce 2000.
Nedávný zásah policie v mešitě Al-Aksá vyvolal obavy z dalšího násilí, neboť v minulosti podobné akce vedly k válce mezi Izraelem a Hamásem. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území, Francesca Albaneseová, uvedla pro CNN, že Izraelci v této oblasti provádí razie již mnoho let, zejména během ramadánu, s různou frekvencí a intenzitou. Co je tentokrát jiné, je podle ní to, že k tomu dochází v atmosféře rekordní úrovně násilí mezi Izraelci a Palestinci a pobuřující rétoriky vůči Palestincům ze strany některých krajně pravicových ministrů izraelské vlády.
Proč izraelská policie vtrhla do mešity?
Výzvy, aby muslimové zůstali v mešitě přes noc, vzrostly poté, co židovští extremisté povzbuzovali Židy, aby šli do areálu a obětovali kozy jako součást starověkého rituálu Pesach, který se dnes již nepraktikuje. Izraelská policie uvedla, že vtrhla so mešity ve středu poté, co se uvnitř „zabarikádovaly stovky výtržníků a znesvěcenců mešit“, a dodala, že jakmile vstoupili, „agitátoři na ně házeli kameny a petardy“.
„Jejich záměrem bylo vyvolat násilné nepokoje zejména proti návštěvníkům Chrámové hory v ranních hodinách,“ řekl ve čtvrtek policejní mluvčí Dean Elsdunne. Těmi návštěvníky myslel Izraelce, kterým je podle dohody o „statusu quo“ zakázán vstup do mešity. Zásah navíc obhajoval tím, že „muslimům není dovoleno být v areálu v nočních hodinách“, ačkoli neexistuje žádná výslovná dohoda omezující noční bohoslužby v mešitě.
Na sociálních sítích se následně objevila videa, která ukázala, jak izraelská policie mlátí křičící muslimské věřící obušky. Očití svědci sdělili CNN, že policie také rozbíjela okna, dveře a střílela omračujícími granáty a gumovými projektily.
نساء المسلمين يصرخن تحت وقع ضربات جنود الاحتلال.. مشاهد مروعة من داخل #المسجد_الأقصى لاعتداء قوات الاحتلال الإسرائيلي على المصلين!!!#الأقصى_يستغيث pic.twitter.com/IQlXVDDB2m
— رضوان الأخرس (@rdooan) April 4, 2023
Pro muslimy je během postního měsíce obvyklé provádět noční modlitby v mešitách, v rituálu známém jako „itikaf“. „V poledních letech se itikaf stal dalším nástrojem v konfliktu. Izrael ho začal omezovat, když zjistil, že je to způsob vyvolání třenic mezi Palestinci a židovskými Izraelci,“ vysvětlila Zonszeinová. Ačkoliv je tato praxe zvykem v posledních deseti dnech ramadánu, itikaf lze praktikovat kdykoli v roce a není omezen na svatý měsíc, uvedl šejk Ikrima Sabri, imám mešity Al-Aksá. V této souvislosti izraelská média zveřejnila informace, že během posledních deseti dnů ramadánu budou bezpečnostní síly zakazovat přístup do areálu všem nemuslimům.
ČTĚTE TAKÉ: Chvíle děsu na promenádě: Auto se řítilo do lidí, odhazovalo je vysoko do vzduchu, říkají svědci
„Mešita Al-Aksá nezavřela a nezavře své dveře těm, kteří se modlí itikaf během ramadánu, v noci nebo ve dne,“ reagoval Waqf, orgán jmenovaný Jordánskem, který spravuje jeruzalémská muslimská posvátná místa.
Izrael musí být opatrný
Izraelské útoky na Gazu i Libanon jsou zatím považovány za relativně zdrženlivé ve srovnání s jeho reakcí v roce 2021 a předchozích letech, kdy na pásmo Gazy zamířily mnohem mohutnější raketové salvy. Přílišné vystupňování konfliktu by ale mohlo pro izraelskou vládu mít kontraproduktivní efekt, tvrdí experti.
Bývalý zástupce poradce pro národní bezpečnost v Izraeli Chuck Freilich vysvětlil, že společnost obvykle podporuje bezpečnostní opatření. „Veřejnost vždy podporuje, když tyto věci začínají. Sjednocuje ji fenomén společné vlajky,“ sdělil CNN.
Jakákoli další eskalace by ale podle něj mohla poškodit obraz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, zejména nyní během svátku Pesach a probíhající politické krize. „Naděje je, že vláda dokáže napětí zmírnit, ale nejsem si jistý, zda uspějí,“ dodal s tím, že odpověď na současné krize musí být chytrá a efektivní vzhledem k napjatým vztahům se Spojenými státy a spojenci v Perském zálivu.
Navíc by se Hamás a libanonský Hizballáh – oba podporované izraelským dlouholetým nepřítelem Íránem – mohly pokusit využít nepokojů v židovském státě. „V době, kdy je Izrael vnitrostátně hluboce rozdělen, existuje potenciál, že se situace bude zhoršovat,“ varuje Freilich.
